Age of Wonders: vcelku povedený plagiát

Spousta hráčů žehrá na neoriginálnost současných her. Mají svým způsobem pravdu a volí zoufalé řešení: i na počátku třetího tisíciletí vysedávají u Dungeon Masterů a Monkey Islandů. Fantasy strategie Age of Wonders je však plně ospravedlňuje, neboť autoři se pustili do vykrádání známých titulů s chladnokrevností egyptských vylupovačů hrobek.

Když spatřím na monitoru hvězdnou hru, u které jsem svého času strávil pár bezesných nocí, v duchu se klaním. Age of Wonders je titul, kde bych se mohl uklánět od začátku až do konce, neboť každou chvíli narazím na nějaký starý známý hit, tu na Civilisation, tu na Warlordy, tu na Heroes of Might and Magic. Autoři hry bez uzardění předkládají hráči titul, jehož obsah posbírali kde se dalo. Nutno však říci, že to učinili vcelku vkusným a inteligentním způsobem, takže Age of Wonders je nakonec vcelku povedená hra.

Jedná se o jeden z těch donekonečna odkládaných titulů, kdy autoři dumali a dumali, až nakonec zazvonil vnitřní alarm, že dál už by to opravdu nešlo, načež se hra konečně objevila na trhu. V případě Age of Wonders trvala tato anabáze celých pět let a jak už to v podobných případech bývá, nechyběly hektické změny vydavatele či technické předělávky na poslední chvíli, aby bylo učiněno zadost prudkému technickému pokroku. Výsledkem je solidně vypadající fantasy strategie s grafickým rozlišením 640x480 a na dnešní dobu vcelku minimálními hardwarovými nároky. Nebo vám Pentium 166 MHz, 32 MB RAM připadá hodně? Příjemné je, že solidní vzhled neklame a Age of Wonders se dá i neméně solidně hrát.

V úvodní sekvenci se hráč prostřednictvím půvabného intra dozví, o co tu vlastně jde. Nebudu to zbytečně protahovat, stačí konstatování, že se jedná o válečný konflikt na širých pláních propracovaného fantasy světa, v němž na jedné straně stojí ti dobří. Kdo stojí na straně druhé, to vám neprozradím, nechte se překvapit.

Na začátku je třeba vytvořit si svého jedinečného hrdinu, který vás v podobě titěrného jezdce na koni bude zastupovat na bitevních pláních, kterých ve hře zříte bezpočet. Nejdůležitější jeho vlastností je schopnost kouzlit. Kouzla jsou rozdělena do několika sfér (voda, vzduch, země, oheň, život a smrt) a v průběhu hry je možné zkoumat další a další mocná zaklínadla. Pokud pohrdnete tvorbou svého charakteru, můžete vzít za vděk předem připraveným hrdinou se vším všudy. Pak nastává tradiční strategický kolotoč posouvání svých jednotek na strategické mapě, objevování tajemných zákoutí, správy měst a konečně vyčerpávajících bitev.

Právě v propracované magii tkví asi hlavní kouzlo hry. Každá sféra nabízí 16 unikátních kouzel, potom je tu ještě zvláštní sféra zvaná Kosmos nabízející další osm dalších magických formulí a konečně některá speciální supersilná zaklínadla se dostanou hráči do rukou až v průběhu hry za odměnu. Většinu kouzel je možné metat, vrhat či sesílat na protivníky přímo na strategické mapě, přičemž každá sféra nabízí unikátní možnosti, jak nepřítele oblažit. Sféra vody například umožňuje přeměnit úrodné pláně v bažiny nebo naopak pro změnu učinit z vody led, takže vaše armády mohou přejít suchou nohou, sféra země pak hráči umožňuje provádět kompletní teraformaci známou spíše ze sci-fi povídek. Není problém vyzvednout z hlubin mocné horstvo, které nepřátelské město obklíčí ze všech stran.

Age of Wonders je sice v jádru strategie, obsahuje však spoustu prvků RPG. Hráčovu hrdinovi postupně narůstají zkušenosti a když postoupí na další level, získá určitý počet jednotek, které může investovat do vylepšení různých vlastností. Starý, dobrý a stokrát ozkoušený systém v celé své kráse. Hráč může rovněž do svého vojska získávat různé další hrdiny, kteří udatně bojují po boku regulérních jednotek.

Základem hráčova panství je město, kde se mohou vyrábět vojenské jednotky. Vydržování každého odvedence však něco stojí, a tak se to s budováním armády nedá přehánět, díky čemuž není takřka nikdy možné vrhnout se na ubohého nepřítele se zdrcující přesilou. Město za normálního stavu produkuje zboží, které zvyšuje finanční odvody do hráčovy pokladnice o 25%. Dále je možné osadu v závislosti na její velikosti vylepšit či opevnit. Zvláštností je, že každé město je osídleno určitou rasou, která vůči hráči chová přátelské či nepřátelské pocity v závislosti na tom, jak se k ní v minulosti zachoval on. Všichni mi dáte za pravdu, že s prašivými skřety se nedá zacházet slušně. Problém je, že oni vás nenávidí stejně intenzivně, jako vy je. Stačí vytáhnout se svou hobití okupační armádou z města paty a skřeti se vzbouří. Řešením je buďto nechat ve městě stálou posádku nebo celou aglomeraci prostě srovnat se zemí. Tento brutální krok však způsobí drastické zhoršení vztahů s příslušnou rasou. Další příjemnou možností je vyhnat domorodce a místo toho pozvat nějaký spřátelený národ, který vám pro změnu bude více nakloněn.

Města však nejsou jediným zajímavým místem na mapě. Hráč může obsadit pozorovací věže, které mu umožní výhled do daleka, zabrat mlýny, které produkují potraviny, či doly, které přinesou tolik žádané penízky. Zvláštní kategorií jsou opuštěná pohřebiště či zapomenuté ruiny svatyní. Není žádný problém pustit se do průzkumu. To ale zpravidla znamená pustit se do boje s několika dosti agresivními tvory obývajícími zdejší podzemí. Odměnou je pak nějaký mocný předmět, který vylepší vlastnosti hráčova hrdiny.

Hráčovy armády mají při přesunech na mapě určitý počet časových jednotek, které můžou za kolo využít k pohybu. Postupně však dojde i na magické teleporty, které mohou voje obou znesvářených stran přenášet na opačné strany bojiště, prakticky totéž se dá zařídit i prostřednictvím jednoho chytrého kouzla.

Čas od času dojde ke krvavé bitvě s prohnaným nepřítelem. Zatímco na strategické mapě se počítačem ovládaná strana chová vcelku nezáludně a místo generálního postupu na hráčovo teritorium dává přednost zhuštěné ochraně vlastních měst, na taktické mapě bitevní jsou počítačem ovládané voje nemilosrdnými protivníky. Teoreticky může být každá armáda složená nanejvýš z osmi jednotek, avšak vojska, která se na strategické mapě nacházejí na sousedních políčkách, se na taktické mapě objeví společně, byť od sebe navzájem dosti vzdálená. Velkých bitev se tak může účastnit až nějaká čtyřicítka jednotek zahrnujících jízdu, infanterii, lukostřelce, prakovníky, mágy a případně i samotného hráčova hrdinu. Pokud tento zařve na bitevním poli, na monitoru se promptně objeví nápis "konec" a v žádném případě se nejedná o happyend. Nezbývá než loadovat poslední pozici, což je o to trpčí, že v průběhu bitev se ukládat nedá. Pokud má hráč naprostou přesilu, může se odvážit zvolit automatický boj. Tato volba hru výrazným způsobem urychluje.

Příjemným zpestřením je, že se některé scénáře odehrávají v obrovských podzemních jeskyních. Po chvíli však hráč přijde nato, že oproti boji na povrchu se o žádný velký rozdíl nejedná, nepočítám-li vcelku logický fakt, že v klaustrofobickém podzemí je poněkud těsno. Tímto způsobem lze však dosáhnout daného cíle často pohodlněji, než kdyby se hráč probíjel na povrchu. Když už jsme u těch cílů, informace, čeho je třeba v dané misi dosáhnout, by mohly být přesnější. Takhle jsem poměrně často tápal.

Shrňme si to: Age of Wonders je poměrně zdařile namíchaný mix všeho možného, co se na strategickém poli za posledních deset let urodilo, a je s podivem, že si autoři troufli vydávat toto dílko za výsledek pětileté dřiny. Nakonec se však vylíhla poměrně zdařilá hra s vysokou hratelností a hromadou možností. Za neúnosně dlouhý vývoj autoři zaplatili tím, že jejich dílko má poněkud zaostalý technický vzhled. Spousta hráčů se slabšími stroji to však naopak uvítá. Nechci ale, aby se zdálo, že se přiživování na cizích nápadech vyplácí, a tak jsem to Age of Wonders v celkovém hodnocení poněkud osolil.

Age of Wonders

Výrobce:	Triumph Studios
Distributor:	Gathering of Developers

Minimální konfigurace:	Pentium 166 Mhz, 32 MB RAM, graf. karta zobrazující 16ti bit. grafiku, DirectX 6, 4x CD-ROM, 300 MB na HDD
Doporučená konfigurace:	Pentium II 266 MHz, 64 MB RAM
3D karty:	ne
Multiplayer:	ano

Verdikt:

Docela dobrá hra, ale co naplat, krást se nemá.

Hodnocení

51%