Podle posledních ukázek se nový díl špionážní akce od těch předchozích dosti liší. Hlavní hrdina, Sam Fisher, v něm jde na věc o poznání ofenzivněji. Herní tempo je rychlejší a akční prvek několikrát znásobený.
To vše dobře pasuje k příběhu. Už minule byla Fisherova loajalita k jeho zaměstnavateli, oddělení tajných služeb Third Echelon, jen omezená. Tentokrát dává frustrovaný a zestárlý Sam chlebodárci vale docela a na vlastní pěst hledá muže, kteří jsou zodpovědní za smrt jeho dcery.
V jedné z misí má Sam za úkol dostat se do chráněného skladiště v blízkosti Washingtonu D.C. Ovšem přehledné prostředí nedává příliš šancí se dovnitř proplížit. Otevřený útok by vzhledem k počtu nepřátel byl takřka jistou sebevraždou.
V takovýchto zdánlivě neřešitelných případech se ke slovu dostává systém "označení a zneškodnění", tedy jedna z nejdůležitějších novinek Splinter Cell Conviction. A jak to celé funguje?
Jednoduše. Z úkrytu označíte pomocí zaměřovacího křížku nepřátele a stisknete příslušné tlačítko. Sam je pak v rychlém sledu, pokud možno potichu, vyřadí. Důležité ovšem je, aby si hráč našel vhodnou pozici, kam se postavit.
Najednou je možné zlikvidovat maximálně tři cíle, ovšem jen za předpokladu, že máte tuto schopnost plně vyvinutou a disponujete dostatkem bodíků. Jejich získávání bude závislé na herním stylu a bude tak fungovat svým způsobem jako odměna.
Systém "označení a zlikvidování" budete nasazovat poměrně často. Už jen proto, že řada situací ve hře se bez jeho použití neobejde. Většinou projdete i bez něj, ale o poznání více se zapotíte.
Obzvlášť efektivní je přitom v kombinaci s takzvanou "sticky cam". Tedy kamerkou, kterou můžete nepozorovaně vhodit či vsunout do neznámých prostor a v poklidu označit nepřátele. Pak už jen stisknete tlačítko a podíváte se na patřičně efektní automatizovanou scénu, v níž dá Sam průchod svým střeleckým schopnostem.
Ještě více než v předchůdcích budete využívat robustní krycí systém, který ale funguje dosti jednoduše. V podstatě se dá skrýt za každým dostatečně velkým objektem. A opět k tomu stačí jen jedno stisknutí klávesy.
| Ústup ze slávy |
|
Otevřeně se hovořilo o tom, že se projekt dostal do vážných problémů. A to takových, že ho Ubisoft raději zastaví, než aby do něj investoval další (možná utopené) prostředky. Nakonec mu ale dal ještě jednu šanci. Autoři hru výrazně přepracovali a Splinter Cell Conviction tak opět míří na vrchol herní pyramidy. |
Ještě než se hrdina ukryje, mohou ho protivníci zpozorovat. V takovém případě dostanete na obrazovku bíle zbarvenou indikaci, která říká, že už se nemáte dopustit žádných chyb. Podaří-li se vám situaci ustát a nejlépe se ještě schovat, nemá aktivita stráží ještě žádný efekt a po čase odezní.
Pakliže ale dostanete červené upozornění, hlídky o vás vědí a spustí palbu na místo, kde Sama naposledy zpozorovaly. Toto místo je znázorněno bílou siluetou hlavního hrdiny. V takové chvíli se vyplatí změnit pozici a spolehnout se na to, že nepřítel se ještě nějakou dobu soustředí na dané místo. To ho prozradí a vy máte šanci jej zlikvidovat.
Ne všechny stráže je ale záhodno zabít. Některé, ještě před svým odchodem na onen svět, musí prozradit důležité informace. Od koho je získat, se dozvíte vždy předem. Pak člena stráže vyhledáte, napadnete zezadu a můžete s ním pohybovat v omezeném okruhu, kde lze využívat také interaktivity prostředí k výslechovým a řádně brutálním metodám. Vyústění takové scény je ale vždy stejné. Milost se nekoná. Sam neváhá každou chvíli dokazovat, co z něj ztráta milované dcery udělala.
Splinter Cell Convention bude mnohem dospělejší a psychicky vypjatější hrou, než na co jsme v této sérii zvyklí.
Úrovně už se nebudou odehrávat převážně ve tmě, ale i za světla a ve zvláštních barevných odstínech zdůrazňujících ponurou atmosféru. Nepřátele už také nepůjde likvidovat po jednom. Častěji se mají vyskytovat ve skupinkách, a tehdy buď využijete zmíněnou střeleckou metodu, nebo si to s nimi prostě půjdete rozdat na férovku.
Zkrátka a dobře, Splinter Cell Conviction bude mnohem více akčním než plíživým zážitkem, byť si hra zachovává obě složky. Mění však jejich poměr. To nemusí být nutně ke škodě, akční pasáže podle všeho vykazují velmi zajímavou inscenaci. Hra jde prostě směrem k filmovějším zážitkům, podobně jako Assassins Creed 2 od stejných autorů.
Tak radikálně změnit úspěšnou sérii, jak to předvádí Ubisoft se Splinter Cell Conviction, je dvousečnou zbraní. Na jedné straně přinese Conviction svěží vítr, nové herní prvky a parádní filmovou inscenaci, na druhé straně hrozí riziko jisté tuctovosti a především ztráty nemalého množství fanoušků předchozích dílů.
Ale nechme se překvapit, jak to nakonec dopadne. Montrealské studio Ubisoftu je v posledních letech v dobré formě a má slušné nápady. Tak snad se je povede realizovat i tentokrát.
