Pred cca 20 lety jsem pokemony hraval, tuto karetni hru tehdy hrali skoro vsichni kluci ve tride, byl to velky fenomen, kdyz tehdy manie po nekolika letech koncila, jeden znamy mi nabizel k odkupu presne tuto karticku, kterou ten typek prodava za 100 milionu, tehdy mi ji nabizel za 400 kc, prislo mi to moc, pokemoni uz tehdy v nasi generaci koupili, kdybych ji tehdy vzal, mohl jsem mit dneska vyreseny zbytek zivota :D

myslím že hodně záleží i na verzi té karty, tu opravdovou cenu má imho podle mě jen ten původní japonský print z první edice

Každého baví něco. Není nic špatného pokud dospělý hrají nějakou hru. Mnoho her se dá hrát léta. Špatné to je pokud jim to hraní zasahuje do běžného života. Pokud ve hře utopí většinu financí, začnou zanedbávat rodinu, nebo zaměstnání.

V pořádku. Je to zloděj.

No, zloděj. Z pohledu práva ne.

Z pohledu práva je to podvodník. Zloděj by byl, kdyby si dotyčné karty schoval kupříkladu pod bundu a chtěl je propašovat přes pokladnu, aniž by je zaplatil.

On je sice zaplatit chtěl, ovšem jelikož se snažil přelepením kódů snížit jejich cenu, pak se chtěl vlastně obohatit tím, že někoho jiného uvede v omyl. Což je definice podvodu, nikoliv krádeže.

Detektiv Pikaču

U nas jasna klukovina

Nechápu jak dospělý člověk může ujíždět na něčem co je pro děti.

Proč by nemohl? Lidi mají dělat co je baví. Naopak být v něčem dítě je opravdu třeba