Jsme malý trh, a proto se herním producentům nevyplatí utrácet za lokalizaci do českého jazyka. To není stížnost, ale prosté vysvětlení faktu, že dnes na našem trhu vychází méně oficiálně přeložených her než ještě před pár lety. Od češtiny už upustily i takové molochy, jako jsou Electronic Arts nebo Ubisoft; nebýt Sony a jejich playstationových exkluzivit, tak už by se dnes překládaly jen vyložené kasovní trháky (Cyberpunk 2077, Mafia, Zaklínač), anebo naopak menší a na výrobu levnější adventury (Syberia, Sherlock Holmes…).
V rámci nově vycházejících krabicových her je čeština vzácná. Sherlock Holmes je čestnou výjimkou.
Kdo neumí žádný světový jazyk (nebo aspoň polsky), je ve výběru titulů značně omezen. Ano, třeba takové série Call of Duty nebo Assassin’s Creed se asi dají hrát i tak, že jen budete následovat ukazatel na mapě, ale pouhým mechanickým plněním úkolů bez potřebného dějového kontextu ztrácejí i takto intelektuálně nenáročné tituly obrovskou část kouzla.
Samozřejmě se nabízí i doporučení naučit se anglicky, z vlastní zkušenosti víme, že hry jsou k tomu ideální pomůckou. Na druhou stranu chápeme, že jen kvůli volnočasové zábavě se do studia jazyků bude chtít jen málokomu. Není nic špatného na tom, když si někdo chce po těžkém dnu v práci prostě jen na pár chvil odpočinout s ovladačem v ruce, aniž by u toho musel neustále listovat ve slovníku.
Sony se u většiny exkluzivit o češtinu snaží, ale i zde lze najít výjimky.
Naštěstí pro takové lidi u nás existuje poměrně široká komunita nadšených amatérů, kteří hry překládají neoficiálně. Jelikož to většinou dělají ve volném čase a nezištně, zaslouží si náš obdiv, přesto musíme připustit, že i tento přístup má své mouchy. A teď nemyslíme technickou stránku věci – ono „vypreparovat“ ze zdrojového kódu text není vždy úplně snadné, o nesnázích se zobrazením českých znaků ani nemluvě. Pro účely článku se však budeme věnovat jen překladu, což je složité téma samo o sobě.
Hlavním úskalím nekomerčních překladů je fakt, že jejich výroba už z podstaty zabere spoustu času. Autoři mohou začít pracovat až ve chvíli, kdy hra skutečně vyjde – na rozdíl od oficiálních překladatelů vybavených lokalizačními balíčky (tzv. lockity) se k textům dřív nedostanou. Překlad her je pak daleko složitější, než je tomu třeba u filmů nebo seriálů, kde je jasně daný nejen kontext, ale i posloupnost textu.
Red Dead Redemption 2 prý obsahuje 63 tisíc normostran textu.
Věty ve hrách jsou často skládány z několika proměnných, v různých variacích pak mohou zaznít na různých místech. Není to nic snadného ani u striktně lineární hry (jako třeba výše zmíněná Syberie), rozsáhlá RPG s otevřeným světem pak mají textu jako několik tlustých bichlí.
Schválně se zkuste zamyslet, jak dlouho by vám asi tak zabralo pouhé opsání Pána prstenů, kdybyste to dělali po večerech. Překladatel přitom musí prakticky každou větu přeformulovat, což je ještě náročnější. Jak moc? Za příklad můžeme dát překlad Red Dead Redemption 2, kterého bychom se měli dočkat na konci března. Jenže hra vyšla už na konci roku 2018; 2019, pokud budeme brát PC verzi (mimochodem, na konzole neoficiální lokalizace napasovat nejdou). Který hráč dokáže na jednu z nejlepších her všech dob čekat pět dlouhých let, vyhýbat se celou tu dobu spoilerům, které by mu zkazily zážitek, a pak se ani nemít s kým se podělit o nadšení, protože většina lidí už dávno řeší jiná témata?
Strojový překlad jako možné řešení
Umělá inteligence v posledních letech udělala ohromný pokrok a z laboratorních podmínek se během krátké doby dostala až na titulní stránky mainstreamových médií. Aktuálně dokáže vést konverzaci tak dobře, že ani nepoznáte, že se nebavíte se skutečným člověkem, generovat dlouhé odborné články, v nichž ani zkušení učitelé nerozpoznají podvod, a grafiku tak kvalitní, že obměkčí i jinak velmi kritického Daniela Vávru.
„Obyčejný“ překlad dlouhého textu není pro AI žádný problém, ostatně neuronovou síť DeepL osobně používám pro rychlé zorientování se v odborných zahraničních textech už několik let. Překlad zhruba 6 300 normostran textu, se kterými se tým nadšenců potýkal dlouhé roky, pak umělá inteligence zvládne během několika okamžiků.
Skvělá česká lokalizace je jedním z hlavních důvodů, proč se Mafia u nás stala takovým kultem.
Znamená to, že si již brzy budeme moct zahrát každou hru v češtině hned v den vydání? Tak jednoduché to není.
Když pomineme, že někdo vždy nejprve musí vyřešit technické problémy uvedené na začátku článku, tak hlavní problém je v tom, že umělá inteligence ve skutečnosti není ani tak inteligencí, jako spíš generátorem textu. Ano, většinou velmi smysluplného a fakticky správného textu, který víceméně odpovídá originálu, jenže počítačové hry nejsou finanční reporty ani encyklopedická hesla. Ne vždy asi můžeme hovořit rovnou o umění, ale i tak je lidský přístup nenahraditelný.
„Stroj“ totiž nepozná jemné nuance ve větné skladbě, nechápe slovní hříčky, neodhalí skryté narážky a veškerý text přeloží jen v prostém významu. Ano, v multiplayerové střílečce, kde jen potřebujete rozumět aktuálním rozkazům, by to asi šlo skousnout, ale cokoli složitějšího, kde jsou dialogy a nějaká komplikovanější dějová linka, už tímto mechanickým přístupem nutně utrpí.
 Vojtěch Schubert Překladatelství vystudoval a lokalizaci videoher se věnuje dvanáct let. Fanouškovského překladu se účastnil jednoho jediného, a sice Starcraftu II. Aktuálně už osm let působí jako lokalizační producent v Bohemia Interactive, kde kromě řízení projektů přeložil do češtiny celé DayZ a několik DLC do Army 3. Jeho oči také zkontrolují veškeré české lokalizace, které Bohemka vydává. Aktuálně se věnuje i překladu nezávislé hry Space Haven. |
Na ožehavé téma počítači generovaných českých lokalizací jsem se zeptal Vojtěcha Schuberta, který již osm let pracuje v českém studiu Bohemia Interactive jako producent lokalizace. Díky jeho práci mají vývojáři globálních hitů jako ArmA nebo DayZ jistotu, že všichni hráči napříč celým světem dostávají stejné informace, aniž by se něco důležitého „ztratilo v překladu“.
Asi nikoho nepřekvapí, že se k nové technologii staví poněkud rezervovaně: „Za určitých podmínek má strojový překlad svoje místo, ale podle mého názoru zatím rozhodně ne v překladech her. Člověku, co neumí anglicky nic, to k základnímu pochopení stačí, ale nebude imerze, bude zkreslený smysl a budou tam často totální blbosti,“ vysvětluje důvody, proč k žádné v titulku slibované revoluci nedojde.
Přínos umělé inteligence nevidí ani jako usnadnění fanouškovských překladů pro ty, kdo by ji použili jen jako hrubý nástřel. Ti by sice mohli manuálním „přežehlením“ strávit spoustu času, stále by to však bylo výrazně rychlejší než psaní textu od nuly – nebo ne? „Čím je text kreativnější (což hry mívají), tím méně použitelné to je. Paradoxně by k opravě bylo potřeba ještě kompetentnějších překladatelů, kteří opravdu poznají, co stroj pokazil, a pro ty je vlastně často jednodušší a mentálně méně náročné celý strojový překlad smazat a přeložit od začátku,“ ničí mi Vojta iluzi, že by se třeba geniálně napsané Disco Elysium jednou mohlo dočkat zasloužené slávy i u nás.
Že byste si brzy mohli zahrát ukecané Disco Elysium v češtině? Zapomeňte.
I v „Bohemce“ s touto technologií samozřejmě experimentovali, pro mobilní verzi DayZ zkusmo vytvořili ukrajinštinu, rumunštinu i několik asijských jazyků, příliš se to však neosvědčilo. „Do žádných prémiových titulů strojové překlady nepoužíváme ani to neplánujeme – pro hry je to na profesionální úrovni kvality naprosto nepoužitelné,“ je si Vojtěch jistý, že stroje v nejbližší době práci herním překladatelům nevezmou. Na druhou stranu novou technologii rozhodně nepodceňuje a uznává, že jednou skutečně může nastat doba, kdy bude kvalita strojového překladu nerozeznatelná od toho lidského: „Je dobré mít se na pozoru, vzdělávat se, být připraven, nedělat jen repetitivní práci, kterou může jednou stroj vzít. Čím kreativnější věci děláš, tím víc je na ně stroj krátký. Tam zatím patří i hry.“
Ultimátní herní kvíz 1983 až 2023. Prožijte 40 pozoruhodných let videoher |
O strojových překladech toho ještě hodně uslyšíme, ostatně už teď jde o poměrně výbušné téma, které na sociálních sítích budí spoustu emocí. Ve výsledku bychom hraní takto lokalizovaných her mohli přirovnat k poslechu hudby na laciných sluchátkách z tržnice. I s nimi si lze užít zábavu a získat aspoň mlhavou představu, o co v daném díle jde. U některých žánrů to dokonce může i stačit, ale pokud budete chtít ocenit vše, co vám autor chtěl předat, nejnižší úroveň kvality neobstojí.
