Ok, podzim je na spadnutí, a tak jsou na spadnutí i nové verze sportovních her od Electronic Arts. To je záležitost nad slunce jasnější, takže přejděme rovnou k věci. Fotbalovou sérii FIFA jsme si „odbyli“ už minulý týden, takže dnes je ten pravý čas podívat se na jejího hokejového bráchu NHL 07.
Jak známo PS2 a PC verze NHL 07 budou opět plně lokalizovány do češtiny, a tak jsme byli nejvíce zvědavi právě na komentář Roberta Záruby a Petra Vichnara, abychom mohli posoudit, jak se povedl a případně jej porovnat s komentátorskými kolegy Jaromírem Bosákem a Petrem Svěceným z FIFA 07. Štěstí nám ale nepřálo a do rukou se nám dostala PS2 verze hry, v níž byl komentář, přinejmenším tedy ten český, v ještě poměrně dost rozpracovaném stádiu, takže vynášet již výsledné verdikty by bylo značně nefér. I přesto jsme ale mohli leccos vypozorovat. Zatímco ve FIFA 07 Bosák se svěceným sice nebyli zcela vyrovnaní, v NHL 07 má zcela jasnou převahu Záruba, jenž obstarává prakticky celý komentář, zatímco Vichnar svým slovem do „přenosu“ vstoupí jen při glosování nějakého obzvláště vypečeného okamžiku, gólu, faulu, zákroku brankáře a
podobně.
Poměrně dost spokojeni jsme s umělou inteligencí počítačem ovládaných hráčů.
Komentář ve FIFA 07 ani přes nejrůznější chybky nepůsobí nikterak špatně, nicméně zdá se, že v případě NHL 07 by mohl dopadnout ještě lépe. I přes zjevné známky rozpracovanosti ze dá vypozorovat, že projev obou hokejových komentátorů je o poznání autentičtější. Vzhledem k tomu, že hokej je o poznání rychlejší hrou nežli fotbal, jsou jak v reálu, tak i ve hře věty komentátorů kratší a úsečnější, díky čemuž není u virtuálního hokeje zase až taková pravděpodobnost, že bude komentováno něco, co se stalo již před pár sekundami, zatímco nyní se hraje již na druhé straně hřiště. Podstatně častěji oproti letošnímu fotbalu slyšíme v NHL 07 i jména hráčů, což rovněž přidá na reálnosti, a tak nezbývá než doufat, aby se práce na finální verzi podařily tak , jak mají, a aby tedy byl výsledný dojem tak povedený, jak nám naznačuje verze rozpracovaná.
Vedle českého komentáře potěší našince zcela jistě i přítomnost české nejvyšší soutěže, v níž se setkáme se všemi
licencovanými týmy, které do nejvyšší ligy zanedlouho naskočí, i prakticky se všemi licencovanými hráči, kteří v nich naskočí na led. Samozřejmě lze očekávat jistou malou míru statistické nepřesnosti způsobené pozdními přestupy či jinými patáliemi, ale jádro kádrů bude zcela jistě odpovídat realitě. Alespoň v případě HC Vítkovice Steel tomu tak je. Jediné, co v souvislosti s naší extraligou příliš nelícuje, jsou stadiony. Tedy ne že bychom měli všechny extraligové stadiony nafoceny, ale pochybujeme, že by třeba ve Vsetíně na Lapači měli třípatrovou arénu.
A co změny v hratelnosti? No, asi takhle. Současná generace konzolí se s námi pomalu loučí, a tak nemůžeme očekávat nějaká drastická zlepšení v každém dílu i po tolika letech. Nicméně některé příjemné změny jsme přesto zaznamenali. Především byl ještě o něco více přiblížen realitě pohyb hráčů, takže rozhodně nejde nějak zběsile kličkovat, jelikož změna směru není jen otázkou vychýlení páčky do opačného směru. Hokejisti nejsou žádné pápěrky a když se takový stokilový hromotluk rozjede, tak
se rozhodně neotočí na pětníku. Z toho vyplývá i to, že pokud ve hře přihrajete spoluhráči na paty, s největší pravděpodobností
puk nezpracuje a pokud ano, pak pouze za cenu zastavení útoku. Na druhou stranu je ale pořád lepší začít znovu s pukem na hokejkách, než jej ztratit, což vždy zavání nepříjemnou polízanicí.
Vedle příjemně reálného pohybu hráčů se pak musíme zmínit i o fyzice puku, která byla zase o kousek vyladěna. Po ledě klouže vcelku reálně, přestože i zde máme občas pocit, jako by najel na nějaké lepidlo, ale tento dojem je skutečně pouze velmi řídký. Co však musíme pochválit, je chování puku v různých skrumážích, kdy je schopen se odrazit víceméně od čehokoliv a čas od času se vám jej může při pořádné zteči podařit do soupeřovy branky doslova dotlačit. Rovněž se stává, že se mezi bruslemi hráčů puk schová tak, že brankář (a mnohdy ani vy) prakticky vůbec netuší, kudy a jak se kotouč do jeho klece dostal. Skvělá zábava, když se to stane na té správné straně hřiště, na infarkt, pokud se to stane na té špatné.
Celkově jsou naše dojmy z hraní NHL 07 zatím velmi pozitivní.
Poměrně dost spokojeni jsme i s umělou inteligencí počítačem ovládaných hráčů. Sice se rozhodně neprojevují jako kdovíjací šachoví velmistři, ale vcelku dost dobře zvládají hrát pozičně tak, že není zase až tak úplně jednoduché je přelstít. Do vyloženého brejku se tak člověk sice čas od času dostane, ale i tak jej většinou alespoň jeden hráč soupeře má na kontakt. Většinou si ale zadáci zodpovědně hlídají své pozice tak, aby k brejkům či přečíslením pokud možno vůbec nedocházelo. Hra tak hráče nutí více kombinovat, protože vyloženě zběsilé nájezdy na soupeřovu branku sice mohou nějaký ten gól přinést, ale spoléhat na to v zápase jako na jedinou a výchozí taktiku, se zase až tak nedá. Obránci si v rovněž dobře pokrývají prostor před vlastní bránou, takže z minulosti osvědčený postup, kdy je puk zavezen po straně do útočné třetiny a pak putuje na druhou stranu na najíždějícího spoluhráče, funguje pouze v případě, že daná přihrávka má tak říkajíc oči. Většinu z nich ale obránci buď seberou nebo vašeho najíždějícího střelce k puku ani nepustí.
A když už ke střele dojde, stále jsou tu ještě gólmani. Sympatické na nich je to, že jak již bylo výše řečeno, nemají občas při skrumážích před vlastní brankou ani tušení, kde puk vlastně je, ale na druhou stranu občas umí předvést takzvaný
zákrok z říše snů a je víceméně jedno, zda mu k tomu dopomůže nějaký akrobatický zákrok nebo štěstí. Člověka to naštve tak jako tak. Třeba když po neproměněné šanci v replayi vidíte, jak váš útočník pálil do víceméně zcela odkryté poloviny klece, ale Romanu Turkovi se puk nějakým záhadným způsobem podařilo jej vytěsnit koncem brankářské hole. Holt, hořký život hokejového křídla.
Takže jak to shrnout? Celkově jsou naše dojmy z hraní NHL 07 zatím velmi pozitivní. Nic zásadního se sice nemění, ale drobná vylepšení jsou znát. Velmi potěšitelná je i přítomnost domácí nejvyšší hokejové soutěže a nemůžeme se už dočkat toho, až si budeme moci poslechnout finální verzi komentáře v podání dvojice Záruba – Vichnar. Doufejme, že to ve výsledku dopadne přinejmenším tak dobře jako v případě FIFA 07.
Index očekávání: 85%
