(Ondřej Zach) Hned na začátku si přiznejme, že téma filmu zdánlivě nepatří k nejoriginálnějším (ale o to tu v podstatě ani nejde). Na jedné straně stojí vesměs noblesní upíři, na druhé pak vlkodlaci, kteří se staletími dokáží svoji přeměnu ovládat dle libosti (a potřeby). Mezi zúčastněnými zuří válka – ta se odehrává v temných kulisách dnešního světa, což přináší i potřebu používání nových poloautomatických zbraní se speciálními kulkami (na jedné straně stříbrné, na druhé světelné). Při úvodní přestřelce v metru si hlavní upíří hrdinka Selene všimne, že vlkodlaci nejdou po upírech, ale sledují obyčejného člověka. Netuší proč, ale přijde jí to podezřelé, takže zatímco vlastní klan tomu nevěnuje pozornost, ona se pokouší zjistit více.
Po úvodní přestřelce však částečně přichází to, před čím výstražně varovala všeobecně spíše nízká hodnocení českých recenzentů tohoto filmu. Nic zásadního se totiž neděje a různé odkazy důležité pro nadcházející děj přicházejí velmi pozvolna. Situace se později mění k lepšímu (zejména, když na scénu přichází upír Viktor), kdy se začíná ledacos vysvětlovat a některé dějové zvraty mi přijdou docela pěkné. Tempo v poslední třetině pak graduje – škoda, že takový nebyl celý film. Těmito zvraty a postupným odhalováním zájmů zúčastněných si divák vybuduje určitý vztah k jednotlivým postavám až téměř v závěru.
Underworld jednoznačně sází na okázalou stylizaci scén - barevné podání filmu tíhne do chladných modrých tónin, možná že kamera občas střídá pohledy až příliš rychle. Určitě potěší, že scénář nezlehčují obvyklé "vtipné" průpovídky a ani opačně nenadsazují sáhodlouhé teatrální výlevy. Love story obvyklého vášnivého "těžkého kalibru" s povinnou postelovou scénou, kdy divák těžko rozezná, jaké partie těl vlastně sleduje, zde své místo také (naštěstí) nenašla. Ani dobro a zlo zde nesehrává svoji absolutistickou roli. Co více dodat? Pokud máte rádi upíry, vlkodlaky a překousnete poněkud nicneříkající úvod, za podívání tenhle film prostě stojí. Pro ostatní jasné béčko.
Hodnocení: 70%
(Petr Poláček) Mám rád upíry a tudíž i filmy, hry, knížky, hudbu s upírskou tématikou. Daný produkt však musí mít i jiné kvality než pouze zajímavý námět či téma. Právě tohle však bývá velmi často kámen úrazu. Jedním z mála vcelku podařených upírských filmů byl Blade. Ovšem jeho pokračování s klidným svědomím považuji za přímo katastrofální. Interwiev s upírem nebylo špatné, ale Tom Cruise mi není ani trošku sympatický a navíc je knižní předloha mnohem lepší. Z řady dalších vyloženě nepovedených upírských filmů snad trochu 
vyčnívá pouze Carpenterovo dílko Upíři z roku 1998, ale žádná velká sláva to rozhodně není. Co ostatně čekat od Johna "Halloween" Carpentera. Proto jsem s nadějí vzhlížel k Underworldu. Těšil jsem se na něj už jenom z toho důvodu, že recenze ve filmových magazínech, potažmo na internetu, byly vesměs negativní. Tudíž jsem očekával, že se přinejmenším pobavím nad směšnými scénami, které se naštěstí nakonec nekonaly. A jsem tomu nesmírně rád.
Underworld rozhodně není špatný film, jak je od profesionálních filmových kritiků prezentován. Například jsem měl velké obavy z toho, jak velkou roli bude hrát často zmiňovaný milostný příběh mezi Selenou - upírkou, a Michaelem - lykanem (Vlkodlakem), přičemž jsem doufal, že se režisér Len Wiseman nezbláznil a nezapracoval sem nějaké vášnivé milostné scény, které do těchto filmů zkrátka nepatří!!!! K mé velké radosti je Wiseman logicky smýšlející bytost a nic podobného se nekoná. Láska mezi upírkou a vlkodlakem je zde prezentována pouze v náznacích. Je zkrátka cítit ve vzduchu, ale není vidět, což je to nejlepší možné řešení (když už tam tedy nějaká je). Dalším, co mě jako notorického příznivce vampyrismu všeho druhu potěšilo, je odklon od klasického tématu boje upírů s lidmi. Konečně někdo přišel s něčím jiným a přiznám se, že téma boje silných a rychlých vlkodlaků a vampýrů je mnohem zajímavější než střet slaboučkých lidí a jejich trapných křížů, svěcené vody a česneku (ani jedna ingredience již v současné době na vampýry neplatí – to ví každý malý upír) s mocnými upíry.
Ani hlavní protagonisté ani diváci navíc dlouhou dobu netuší, proč vlastně válka mezi upíry a lykany probíhá. Samozřejmě se to dozví v pravou chvíli, ale ještě předtím jim scénář připraví několik jiných příjemných dějových zvratů. Jediné hluché místo celého filmu je bohužel hned na začátku. Úvodních 20 minut se skutečně nic důležitého neděje, tedy kromě masivní přestřelky v metru. Je to škoda, protože si dokážu představit, že mnoho lidí po těchto 20-ti minutách z kina klidně odejde a přijde tím o dalších 100 minut výborné zábavy, jež není prosta mnoha dějových zvratů.
S postupným rozvojem příběhu souvisí i přibývání soubojových scén. Je dobře, že tvůrci využili jen nezbytně nutné množství efektů a souboje nepřesladili efekty jako je "bullet time" atd. Ani jeden z herců navíc není mistrem bojových umění a tak souboje vypadají přirozenější, než kdyby neustále létali na drátkách. Ostatně nejvíce se v Underworldu stejně spoléhá na střelné zbraně, s nimiž hlavní hrdinka Selena dokáže dělat parádní věci. Zejména kadence některých zbraní je přímo ukázková. Však uvidíte sami, pokud se na film rozhodnete zajít. Určitě to není hit letošního podzimu/ zimy. Přinejmenším však jde o velmi slušný film s upírskou tematikou. Také je to jeden z mála upírských snímků, kde si tvůrci odpustili trapné vtipkování. V Underworldu zkrátka není místo pro 
smích a radost, což je dobře. Máte-li alespoň trochu rádi vampíry, měli byste o Underworldu zauvažovat. I přes jeho pomalý rozjezd se z něj vyklube velmi pěkný film a z kina budete odcházet spokojeni. Už jen proto, že konec není stoprocentní happyend.
Hodnocení: 70%
(Jaromír Chvalíček) Označit Underworld ze béčkový film je promyšlené kacířství!!! Lze v něm najít, pokud máte načteno, mnoho odkazů na aktuální témata dnešní doby. Autoři této novodobé variace Romea a Julie například nemilosrdně pranýřují určitou nesmyslnost do absurdity dohnané vojenské morálky a obecně i přehnané úcty k tradicím. To vše zosobňuje upírský stařešina Viktor. Film se dále zamýšlí nad smyslem válek, lásky a života. Například scéna, kdy se vlkodlak Michael snaží pistolí přestřelit pouta, která ho svazují s železnou konstrukcí, přičemž on při stisknutí spouště odklání stranou tvář, pouta nepřestřelí a pistole padá na zem, jasně dokazuje jednu věc. Ti, co nepochopili uvěří, že Michael je nešika. Ti, co se alespoň trochu zabývají východní filosofií (aspoň 10 let) snadno vypozorují další rovinu této scény, a to že některých pout se lidé zbavují jen velmi těžko a pokud stále jen budou odvracet tvář, zůstanou jen ubohými loutkami. Pokud film označujete jako béčko, pak jste nic nepochopili a jste na tom stejně jako moji kolegové z redakce (od nich jsem takový duševní výkon ani neočekával) a polibte mi šos!
Hodnocení: 100%
Pozn. redakce – Názor Jaromíra Chvalíčka nevyjadřuje názor redakce. Pravděpodobně však nevyjadřuje názor zcela nikoho, proto jej berte s jistou rezervou.
Hollywood Prague Post:
Nesmrtelná kreace Kačky Beckinsalů.
Prague Day Bulvar:
Monstrózní podívaná.
Prague Movie Guide:
Neuvěřitelná záležitost!
Latex & Leather:
Jen tak dál...
