U mnoha herních žánrů není příběh tím nejdůležitějším prvkem. Občas tak scénář vypadá, že ho za domácí úkol psal žák deváté třídy základní školy. Pokud jde například o frenetickou střílečku, bojovku nebo rubačku, je možné nad nedotaženým příběhem přimhouřit oko, případně obě (i když, abychom byli fér, je nutné zmínit, že i v těchto žánrech existují výjimky, které mají propracovaný děj).
A pak tu jsou projekty, které naopak kladou na promyšlenou a komplexní dějovou linii velký důraz.