Co vás nejvíc zaujalo na Game Awards?

  • 8
Game Awards není jen ekvivalent herních Oscarů. V rámci show je představena řada herních novinek – pojďme se za některými z nich ještě ohlédnout.

Honza SrpThe Game Awards jsem sledoval na živo, a i když měla několik hlušších míst, celkově jsem byl spokojen. Proti vítězům v jednotlivých kategoriích nemám žádné připomínky, líbila se mi i většina nově oznámených her.

Nejvíce se těším na sci-fi Exodus, na které lákal herec Matthew McConaughey. Od pohledu mi to připomíná křížence Mass Effect a Returnal, možná to ale bude něco úplně jiného. Každopádně atmosféra je výborná.

Naděje vkládám do Jurského parku, což by mohla být dostatečná náplast za dosud neoznámené pokračování série Dino Crysis. A Hellblade 2 konečně vypadá jako něco, kvůli čemu bych si zase po dlouhé době od kolegů půjčil nový Xbox. První díl se mi sice moc nelíbil, ale vypadá to, že se vývojáři poučili.

Abych nebyl jen sluníčkově pozitivní, vzdalují se mi studia Arkane a Dontnod. Ani Blade ani Lost Record mě nelákají, a to jsem jejich předchozí hry miloval. Přijde mi, že se kreativita vytratila a jedou jen to, co se od nich čeká. Rád se ale nechám přesvědčit o opaku.

Ondřej Martinů – Na jednu stranu mě mrzí, že jde o událost určenou hlavně pro americké publikum a my v Evropě v tu chvíli už spíme. Ráno se probudit a prohlédnout si trailery však má také své přednosti. Letos toho na show bylo docela dost, i když mimo trailerů mě asi nejvíc dostala živá verze Herald of Darkness z Alana Wakea 2. Na to se moc hezky dívalo i poslouchalo a opět mě to utvrdilo v přesvědčení, že Sam Lake si své herní role opravdu ohromně užívá. Baldur’s Gate 3 jinak samozřejmě vyhrál hru roku zcela zaslouženě.

Teď k samotným trailerům. Hezké překvapení je DLC do God of War Ragnarok, vím, co budu hrát příští úterý. Rozhodně mě také zajímá Rise of the Ronin, i když bych ještě rád věděl něco o stylu hraní a obtížnosti, stejně tak budu nejspíš vyhlížet i sci-fi novinku Exodus. Od Arkane jsem čekal asi trochu víc, než že se znova pustí do hry s upíry, ale Bladeovi jsem asi ochotný šanci dát, pokud to už bude opravdu ryzí singleplayer s hutným příběhem a ne zase nějaký experiment s multiplayerem.

Dále mě trochu zaujal i Big Walk of tvůrců Untitled Goose Game, a stejně tak i novinka od studia s hrami série Ori, No Rest for the Wicked. Šanci dám i multiplayerovému The Finals, když to doposud byla hra, kterou si na Steamu přálo nejvíce lidí. Něco na ní asi opravdu bude. Rok 2024 každopádně vypadá zase o něco zajímavěji.

Ondřej Zach – Zaujala mě Sega, která se chystá novými díly oživit své ikonické značky Jet Set Radio, Crazy Taxi, Shinobi, Streets of Rage a Golden Axe. Tyto hry už jsou dávno mimo dnešní mainstream a pár nostalgiků je nespasí – Sega bude muset zamakat a vytvořit něco nadprůměrného, jinak po nich ani pes neštěkne. Z těch pár prostřihů mám celkem dobrý dojem, nejhůře vypadá asi 3D Golden Axe, byť potěší některé ihned rozpoznatelné prvky.

Fandové samurajských akcí (kteří mají PlayStation 5) už určitě vyhlížejí Rise of the Ronin. Tvůrci série Nioh tentokrát opouští žánr soulslike, takže výsledkem by mohlo být něco jako Ghost of Tsushima. A nový trailer je fantastický.

Celkem se mi zamlouvají i podivně vyhlížející záležitost Kemuri od tvůrců Ghostwire: Tokyo, která je taktéž prodchnutá japonskou mytologií, a akce Marvel’s Blade od Arkane Studios. U toho Bladea je to asi i tím, že 25 let starý film s Wesley Snipesem patří mezi moje oblíbené akčňáky. Každopádně hra má vycházet z komiksu.

Pokoukávám i po akci Prince of Persia: The Lost Crown, demo, které k nám dorazí 11. ledna, si určitě ujít nenechám. Už fakt, že demo vyjde týden před vydáním plné hry, působí docela sebevědomě a dává naději, že si dal Ubisoft tentokrát záležet.

Co mě naopak nechává chladným, jsou například akce Senua’s Saga: Hellblade 2 nebo nicneříkající trailer na OD od Kojima Productions. Za kolegu Honzu Srpa jsem každopádně rád, že se v únoru konečně dočká nesčetněkrát odložené námořní akce Skull and Bones.