Mrtvých daňků mohlo být ještě víc než deset, kdyby vlky nevyplašila Dana Kučerová, když šla brzo ráno venčit psy. Čtyřapůlhektarová obora se rozkládá kousek od jejich domu.
„Ve čtvrt na sedm jsem slyšela strašný řev, viděla jsem, jak vlk přímo u plotu mordoval daňka. Zahlédla jsem jeho hřbet, byl to stoprocentně vlk,“ popisuje žena.
Když šelma odběhla, šla se podívat do obory. Naskytl se jí obrázek zkázy. V zadní části výběhu se povalovala bezvládná těla. Vystresovaní daňci, kteří řádění vlků přežili, se schovali v houští.
„Tady chytil daňka za krk a následně ho rozpáral, nic víc. Vlk nezabíjel z hladu, ale pro zábavu. Všechny kusy vypadají takhle, kromě jednoho,“ ukazuje Dana Kučerová na zakrvácené tělo usmrceného samce.
Jeden z daňků se zachránil skokem do umělého jezírka, o kousek dál však šelmy rozpáraly březí samici, vytáhly z ní nenarozené mládě a odnesly ho několik metrů od matky.
Při pohledu na tělo s vyvrženými vnitřnostmi, obležené hejnem much, hledala chovatelka jen těžko slova. „Je to hrozné, jak museli trpět,“ říká pohnutým hlasem.
Že se s největší pravděpodobností jednalo o vlky, potvrdil i úředník z Městského úřadu v Trutnově, který přijel škodu na deseti kusech obhlédnout. „Není stoprocentně jisté, že jde o konečné číslo, neboť obora je velmi rozlehlá,“ říká vedoucí odboru životního prostředí Vendula Kasperová.
Přestože je obora kompletně oplocená a v nerovných místech navíc plot vyztužený sítěmi, útoku vlků to stejně nezabránilo. V jednom místě se podhrabali a dírou vnikli dovnitř. Chovatelé odhadují škodu na řádově desítky tisíc korun.
Kromě prostředků z fondu ministerstva životního prostředí, který by měl zaplatit odvoz usmrcených zvířat do kafilérie, s finanční náhradou nepočítají.
„Chovatel spárkaté zvěře, přestože hospodaří stejně jako zemědělec, nemá podle současné legislativy nárok na dotace. Jestli dostaneme nějakou náhradu, nevím,“ poznamenává Jiří Kučera.
Manželé daňky chovají v oboře na úpatí Vraních hor tři roky, loni a předloni se narodila mláďata.
„Oba dva se věnujeme myslivosti, daňky chováme pro vlastní zábavu, chodí se na ně dívat i známí a lidé, které u nás ubytováváme. Víme, že vlci ve Vraních horách jsou, ale co máme dělat. Oboru jsme zabezpečili a stejně se do ní dostali,“ uvádí Dana Kučerová, v jejímž hlase je slyšet jistá bezmoc.
V chovu chtějí přesto pokračovat. „Přece to kvůli tomu nevzdáme. Budeme spíš doufat, že ministerstvo zemědělství vydá opatření a umožní redukování vlků. V Německu se o tom už mluví, měli bychom se inspirovat,“ doplňuje Jiří Kučera.
Farmáři mají škody, ale útoků od vlků bylo méně
Zemědělci i myslivci už sepsali petici za částečnou regulaci chráněného živočicha, pětice farmářů z Broumovska se také soudí se státem o možné odstřely.
Letošní škody od vlků nebyly zatím příliš vysoké, protože větší farmáři nechávali na jaře stáda déle v uzavřených ovčínech.
Úředníci Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko evidují - podle údajů za letošek do 10. května - dvě usmrcené ovce, uhynulá tři osiřelá jehňata, osm usmrcených telat a jedno nezvěstné.
Městský úřad Trutnov eviduje letos celkem 31 zvířat prokazatelně stržených vlkem, konkrétně jde o osmnáct ovcí a deset daňků na území Bernartic a tři ovce v Radvanicích.
Do Vraních hor vlci přišli ze sousedního Broumovska, kde se v roce 2015 po staletích objevil první pár. Od té doby se v regionu zabydlelo zhruba patnáct jedinců včetně mláďat. Jedna smečka podle odborníků obývá prostor od polských Vraních hor po Adršpach a Trutnovsko, druhá se usadila v příhraničí Stolových hor.
Škody na hospodářských zvířatech v loňském roce byly nižší než v předešlých dvou letech. „Za rok 2018 evidujeme na území Chráněné krajinné oblasti Broumovsko 45 usmrcených ovcí, jehňat, koz a telat, dalších sedmnáct zvířat bylo zraněno,“ zhodnotil loňskou bilanci Petr Kafka z CHKO Broumovsko.
Na Trutnovsku vloni strhli 25 ovcí právě v Bernarticích a v nedaleké Chvalči, jedno tele zadávili v Batňovicích na Úpicku.
Podle správců Krkonošského národního parku šelmy loni strhly tele na Friesových boudách, v Rokytnici nad Jizerou jedno tele a čtyři ovce, škody však nesouvisejí se smečkou z Broumovska.
Genetická analýza ukázala, že predátoři na Broumovsku pocházejí z Polska, z oblasti vzdálené asi sto kilometrů severozápadně. Patří tak ke středoevropské nížinné populaci vlka, která je zvyklá i na hustěji obydlenou krajinu. V celé republice se vlci rozmnožují od roku 2014, loni zasahovali už do šestnácti teritorií.
