Vesnické hřiště v bývalém písníku ve Vernéřovicích se stalo v pátek večer dějištěm happeningu asi dvou stovek nazlobených farmářů. Přidali se k celoevropské iniciativě údajně až s tisícovkou ohňů.
„V přírodě jsou jiné podmínky než v době, kdy zde žili vlci. Ve svém důsledku je vlk pro pestrost naší přírody škodlivý a může vést k nebezpečí pro obyvatele venkova. Jednoznačně vede ke snížení komfortu pobytu v přírodě a k omezení pastevectví v dotčených regionech,“ řekl pořadatel protestu, chovatel ovcí a starosta Vernéřovic Tomáš Havrlant.
Upozornil na dávnou tradici pastevectví i to, že pastevci udržují krajinný ráz a v regionu se často pustili do biofarmaření bez chemie. Argumentuje i turistikou na Broumovsku, kam jezdí ročně na půl milionu návštěvníků. Opatření proti vlkovi by znamenala zadrátovat zdejší krásnou krajinu.
„Navrhujeme kompromisní řešení. Nechceme vystřílet všechny vlky, jak nás ve zkratce prezentují některá média. Navrhujeme stanovit území, kde budou vlci bez omezení žít, nabízí se národní parky celé Evropy. Na druhou stranu se vymezí zemědělská krajina, kde vlci nebudou tolerováni,“ řekl Tomáš Havrlant, který je jedním z pětice zemědělců, již se začali soudit se státem o povolení k odstřelu vlků a chtějí spor dovést k Ústavnímu soudu.
Chráněných vlků na Broumovsku přibývá. Od podzimu 2015, kdy se objevil první pár, se v regionu zabydlelo odhadem 15 vlků včetně mláďat. Jedna smečka obývá prostor od polských Vraních hor po Adršpach a Trutnovsko, druhá loni vzniklá se pohybuje v příhraničí polských Stolových hor. V republice se vlci rozmnožují od roku 2014 a loni zasahovali už do 16 teritorií.
Předseda Mysliveckého spolku Bor Machov Petr Zima si posteskl nad milionovými ztrátami, když vlci za minulý rok zdecimovali asi polovinu mufloní zvěře se světovými parametry v tamních třech honitbách.
Potlesk si vysloužil bývalý ředitel trutnovské lesnické školy Josef Štych, který označil šířící se vlky za introdukovaný, nepůvodní druh.
Co farmáři žádají v petici Za ochranu pastevectví proti nekontrolovatelnému šíření vlčí populace- rajonizaci vlčí populace, vymezení území bez vlků |
„Nynější vlk není původní zvěř, která zde byla vyhubena koncem 19. století. Jedná se v podstatě o hybridy, promiňte mi ten výraz, o bastardy. Stejně tak jsou nazýváni mufloni v Machově, kteří rovněž nejsou stoprocentně čistokrevní, ale na rozdíl od vlků je populace muflonů v Machově - nebo spíš možná byla - nejkvalitnější na celém světě,“ namítal Josef Štych a navrhl vyčlenit vlkům nejlépe oplocené vojenské újezdy.
Farmáři upozorňují i na trýzeň svých zvířat, když je vlci zanechají v ohradách potrhaná, s vyhřezlými střevy, ještě živá. Pak nezbývá, než je zabít. Namítají, že kvůli vlkům mohou stáda z Broumovska úplně zmizet, protože zemědělci neustojí stres, výdaje i byrokratické obtíže.
„Kdyby se vám někdo snažil namluvit, že je to konflikt mezi zlými chamtivými zemědělci a hodnými ochránci přírody, to je lež. Je to konflikt mezi dvěma pohledy na ochranu přírody. Nemáme tu pralesy, ale kulturní krajinu a ochrana přírody stejně jako politika a společnost musí jít zespoda. Na pastvinách žije hmyz, obojživelníci, kterými se živí ptáci, další v potravním řetězci navazují. Tady máme velké rezervy. Může se stát, že pastviny plné života vyměníme za lány kukuřice, pokud tu bude moc vlků,“ varoval Jan Kováč ze Svazu chovatelů ovcí a koz, který pětadvacet let farmaří na Náchodsku.
Farmář postavil ploty podle doporučení, teď by je měl předělat
Farmář Vladimír Menčík ze Šonova se zatím ještě ani neodvážil vyhnat ovce na pastvu, zatím je má v ovčíně. Kvůli tomu ale mají méně mléka. Kdyby nechal ovce na loukách, třikrát za noc by je musel jet zkontrolovat. Teď přemýšlí, že si snad koupí karavan a bude nocovat na pastvinách.
„Dvacet let máme farmu, ovce dojíme a je to v poslední době čím dál horší. Když dojde k útoku vlka v dojných stádech, dojde i ke stresu ovcí a úbytku mléka. Rady lidí ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO), že si máme dávat ovce na noc do košáru, jsou nesmyslné, ráno bychom nic nenadojili,“ řekl farmář.
„Udělali jsme ploty v délce deseti kilometrů. V době, když jsme je osazovali, CHKO požadovalo, aby nebyly vyšší než metr. Teď nám řekli, že jsme si udělali ploty špatné, že mají mít 1,5 metru. Podle nálady příště řeknou, že to má být 1,8 metru. Máme pod elektřinou čtyři dráty a podle Hnutí Duha je jednoduché to předělat za 2,5 až 3 miliony. Je to crcání prostředků ze státního rozpočtu,“ zlobil se chovatel Menčík z biofarmy v Šonově.
Pořídil si i pastevecké psy kangaly, ale i když je měl v zimě v ovčíně, i tak se smečka asi čtyř až pěti vlků odvážila na deset metrů k ovčínu. Minulý týden mu vlci zabili border kolii přímo před ovčínem. Farmář přitom má zkušenosti z Náhorního Karabachu, kde pracoval u ovčáků i s dvaceti psy, a varuje, že taková plemena pak mohou zaútočit i na turistu zkracujícího si cestu přes ohrady.
Škody farmářů nerostou od roku 2016, i když vlků přibylo
Právě na Broumovsku, nejvíc z celé republiky, farmáři zápolí se škodami způsobenými smečkou z okolí Adršpachu. Počty zabitých zvířat tu však nerostou od roku 2016, byť vlků přibývalo. Podle Hnutí Duha se dá vyčíst z potravních analýz, že smečka z okolí Adršpachu se živí z více než 95 procent divokými zvířaty.
„Za letošek do pátku 10. května evidujeme dvě usmrcené ovce, navíc uhynula i tři osiřelá jehňata. Dále jsme zaznamenali osm usmrcených telat a jedno je nezvěstné,“ popsal zoolog Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka.
V sousedících částech Trutnovska úředníci zaznamenali letos 21 zvířat prokazatelně stržených vlkem. Konkrétně se jedná o 18 ovcí na území obce Bernartice a 3 ovce v Radvanicích.
Genetická analýza ukázala, že vlci na Broumovsku pocházejí z Polska, z oblasti vzdálené asi sto kilometrů severozápadně. Patří tak ke středoevropské nížinné populaci vlka, zvyklé i na hustěji obydlenou krajinu.
Zemědělci napadají právě to, že tito vlci jsou málo plaší a odvažují se i za dne do vesnic. Živí to v nich úvahy o křížencích vlků se psy vypuštěných z umělých chovů.
Škody na domácích zvířatech:2016 - celkem 103 kusů na Broumovsku Kolik peněz vyplatil Královéhradecký kraj jako náhradu za škody způsobenými vlkem: |
Podle ekologů se však vlci přirozeně rozšířili ze svých teritorií v Německu, Polsku či ze slovenských Karpat. Připouštějí z poslední doby jen dva případy, kdy by se mohlo jednat o jedince z nelegálních chovů, a to u vlčice z Krkonoš a vlka na pomezí Polska a Ukrajiny.
Obhlédli dobrý příklad z Anhaltska
Agentura ochrany přírody a krajiny uspořádala začátkem května výjezd do Saska - Anhaltska za příklady správné praxe. V okolí Kührenu si chovatelé založili spolek Ochrana stád plus pes, kdy kombinují elektrické oplocení a pasteveckého psa, přitom jejich ohrady sousedí i s Labskou cyklostezkou.
„Farmáři se tam bojí sankcí, kdy jsou postihováni majitelé agresivních psů. Vyvinuli si systém ochrany stád tak, že je zabezpečili a jsou spokojeni. Přitom fotopasti na okraji pozemků ukazují, že vlci se tam dál vyskytují,“ říká vedoucí Správy CHKO Broumovsko Hana Heinzelová.
Mrzí ji, že se neúčastnili zástupci chovatelských svazů ani nikdo z protestujících místních farmářů. Podle ní si pořadatel protestů účelově vybírá jen informace o vlcích, které se mu hodí.
Stát zatím chystá nový program péče pro vlky, který vyjasní způsob ochrany stád i náhrady za škody. Loni zvedl doporučené ceny a hradí farmářům za usmrcená zvířata cenu obvyklou, za niž by se prodala na trhu. Mohla by začít platit i novela vyhlášky, díky níž by stát hradil i náklady za ohledání veterinářem a kafilerii.
Nyní se rýsuje, že farmáři dostanou namísto dřívějších 80 procent až stoprocentní náhradu za zabezpečení chovů hospodářských zvířat proti vlkům, medvědům, rysům a jestřábům. Asi desítka farmářů z Broumovska se svými žádostmi vyčkává, až opatření začne platit. Zatím ho posvětila Evropská komise.
