Daří se nám, proto míří do Adršpachu davy, vysvětluje sociální geografka

  7:58aktualizováno  7:58
Do národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály přijíždí na 370 tisíc platících návštěvníků ročně, nejvíc z českých přírodních památek. Sociální geografka Dana Fialová vysvětluje, že to může i škodit. Dopad může být na přírodu. Nebo turisté přeplněnou památku prostě zavrhnou.

Do skalních měst v Adršpachu a Teplicích nad Metují přijely tisíce návštěvníků (3. 5. 2018). | foto: Martin Veselý, MAFRA

Odlehlý region Broumovska potřebuje turisty, jenže občas to působí potíže. Loni v létě doprava kolem skal zkolabovala a naposledy začátkem května o svátcích tam znovu vyrazilo tolik polských i českých výletníků v autech, až policie musela uzavřít oblast kvůli zaplněným parkovištím.

Obce a ochranáři ze Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko teď čekají, zdali jim kraj pomůže s vypracováním koncepce dopravy a jiných opatření. Odbornice na cestovní ruch tvrdí, že posun nastane, jen pokud spolu najdou řeč všichni aktéři.

Fotogalerie

„Tady je problém s výletníky, kteří zapomenou, že jsou v přírodně velmi zajímavé a citlivé lokalitě. Důležitý termín je únosná kapacita. Velmi špatně se odhaduje, kolik lidí může být během hodiny uvnitř skalních okruhů. Dopady cestovního ruchu jsou špatně viditelné. Nejčastěji se mluví o ekonomickém dopadu, když nepřijedou turisté, ale obrovský problém je i v nadměrném množství lidí, které se špatně koriguje. Málokdy se na to dá připravit. Je to možné, ale stojí to značné peníze dopředu,“ říká Dana Fialová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Jelikož současnou situaci na Broumovsku a ve skalních městech přímo nezkoumala, nabízí spíš teoretické úvahy.

Co může nastat?
Zatím skály generují peníze, ale může se stát, že se turisté naštvou a řeknou si: Fuj, tady je to přelidněné, pojedeme raději jinam. Je otázka, co s tím? Určitě se musí spojit všichni aktéři, kteří do toho mají co mluvit, musí se pokusit ohraničit skalní města a klidně v nich nasadit vstupné. To může být vyšší nejen v sezoně, ale i podle denních hodin, třeba od 10 do 15 hodin. Zvýhodnila bych vstupné pro ty, kdo přijedou veřejnou dopravou. Velmi bych ale vyzvedla, že Adršpach používá turistickou kartu, tedy jisté benefity pro lidi, kteří tam přijedou na více dnů a zanechají v místě víc peněz. Rozlišujeme to i v pojmech. Turista je statisticky člověk, který v obci přenocuje. Návštěvník se porozhlédne a zase jede zpět.

RNDr. Dana Fialová

Vyučuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje. Zabývá se geografií obyvatelstva a sídel, geografií cestovního ruchu a rekreace, zkoumala fenomén chalupaření a chataření a volného času.

Sociální geografka Dana Fialová

Sociální geografka Dana Fialová

Kdy poznáme, že už cestovní ruch škodí?
Tehdy, když nejsou spokojeni sami návštěvníci. To už je projev toho, že cestovní ruch, který má podávat pozitivní zážitek, není v pořádku. Mám vlastní zkušenost z výzkumu na Pražském hradě. Mysleli jsme si, že návštěvníci budou nepříjemně otráveni, že tam chodí příliš lidí, ale oni mají hodně posunutou hranici, kdy jim to nevadí. Pokud chtějí vidět top památku, už s tím počítají. Například cizincům vůbec nevadí, že se na Hradě instalovaly kontrolní brány, tuzemští obyvatelé se k tomu staví neutrálně, ale Pražáci jsou naštvaní, protože to byl veřejný prostor, který jim byl „sebrán“.

Může se ale situace ve skalních městech horšit?
Je na ochranářích, aby posoudili poškozování přírody. Existuje ale termín turistická past. Jednoduše řečeno to znamená, že cestovní ruch svým enormním působením ničí to, proč tam lidé jezdí, tedy základ své vlastní existence. Tady si všichni přejí jet do skalního města, ale ekologický systém je velmi náchylný na množství lidí, kteří na vše sahají či sešlapávají keříky. Skalní město není umělou atrakcí, takže nikdy uvnitř nebudou například veřejné záchody. Návštěvník s tím musí počítat a chovat se podle toho.

Vy radíte budovat návštěvnická centra. Jak pomohou?
V řadě národních parků v zahraničí se staví návštěvnická centra, která mají vzdělávací funkci pro všechny návštěvníky, ale dost často zachytí i část těch, kteří si pomyslně odškrtnou, že už tam byli a nemusí jít až dovnitř. Třeba ukazují, jak skály vznikly, visí tam úžasné fotografie, promítá se film, je tam sociální zázemí.

Mohl by tak fungovat místní opravený zámek, kde jsou nyní expozice a výstavy?
Pokud není příliš vzdálený od skal, pak ano. Takové návštěvnické centrum má ukázat, jak je to v daném místě pěkné, ale zároveň by mělo poskytnout sociální zázemí, toalety, možnost přebalení dětí, dětské hřiště, ale také občerstvení, například polévkárnu nebo restauraci.

Většina turistů se ale bude chtít vydat až do skal.
Myslím, že by měl být zaveden rezervační systém do skal. Nebo aspoň sledovat, kolik vstupenek už je prodáno, a stanovit mez, takže by se jich víc v daný den neprodalo. Navrhovala bych ohraničit areál skal, kde se to dá, a na všechny cesty umístit pokladny. Je to ale velmi organizačně náročné, navíc je to sezonní záležitost, potřebujete množství brigádníků. Tahle situace s vysokou návštěvností bude trvat, dokud na tom nejen Češi a Poláci budou dobře ekonomicky.

Dokdy to může trvat?
Jakmile dojde ke krizi a ekonomickému poklesu, peníze na cestovní ruch jsou zbytné. Teď se máme úžasně, všichni cestují, a to nejen střední třída, která vždy cestovala, ale už i nižší sociální třída má tyto zbytné prostředky. Je to dáno i demograficky. Zatímco dříve cestovali rodiče s odrostlejšími dětmi a dospělí, dnes už cestují rodiny s malými dětmi i senioři, kteří jsou na tom zdravotně lépe. Celá množina potenciálních turistů se rozrostla věkově, ale i sociálně, necestuje jen část lidí, kteří jsou chudí. Další věc je, že došlo k obrovskému nárůstu domácího cestovního ruchu, což byla reakce na migrační krizi, která tedy u nás ani fakticky nebyla. Dost lidí se bálo cestovat. Jsme považováni za šestou nejbezpečnější zemi, a proto si ji domácí užívají a zahraniční turisté sem míří. Letos se snad už uklidnila situace v zemích, kam lidé s oblibou dříve cestovali.

Jak se díváte na to, že se návštěvníci ve větší míře přesouvají i do jiných pěkných lokalit Broumovska?
Adršpach by to teď potřeboval, aby se návštěvníci přesunuli, ale taková místa, jako jsou Broumovské stěny, by se na to nejprve měla připravit. Tam ale nejsou žádné okruhy, jde se po hřebenu.

Kdysi ochranáři pořádali semináře o cestovním ruchu, ale šetrném. Teď když se konečně povedlo přivést dost turistů, působí to potíže.
Cestovní ruch se dá charakterizovat jako váhy. Vždy si účastníci musí říct, co jsou zisky a ztráty. Ideální by bylo, aby to bylo vyrovnané. Cestovní ruch generuje peníze, ale musíme si říct, zda se nám ty peníze vyplatí. Je přitom jen sezonní záležitostí. U nás v mírném klimatu trvá sezona zhruba od dubna do září podle počasí, pokud nehovoříme o horách a větších městech, takže v regionu potřebujete mít i další ekonomické aktivity.

Návaly turistů do skal se vlastně opakují víc let.
Cestovní ruch bývá dlouho v pořádku, ale je jen maličký kousek, kdy se to může zlomit do velkého průšvihu. V odborném tisku se už mluví o nadměrném cestovním ruchu, označuje se jako ‚overtourism‘. To se týká hlavně městského cestovního ruchu, přímořských letovisek, ale i takovýchto specialit typu Adršpachu. Už vědec G. V. Doxey v roce 1975 zjistil, že rezidenti reagují na turisty. Každá destinace se vyvíjí, a když ji turisté objeví, rezidenti se radují, že k nim někdo jede. Jakmile je turistů víc, domácí z toho těží a jsou v klidu. Když ale turistů stále přibývá a už jich je moc, rezidenti jsou z toho otrávení, znechucení, nebo dokonce až agresivní. To už nastalo třeba na Mallorce a v Barceloně, v Benátkách místní rezignovali. Hovoří se o tom v zahraničí už několik let.

Proč je to takový problém?
Dotýká se to hlavně městského cestovního ruchu, kde turisté zasáhnou malou plochu center. Do Prahy přijede šest milionů turistů ročně, ale všichni si projdou Královskou cestu, která má 3,7 kilometru. V Dubrovníku například místní odmítali polonahé turisty. V Barceloně protestovali proti obřím lodím na okružních plavbách, které denně dovezou třeba 16 tisíc lidí a všichni se vydají na hlavní ulici La Rambla.

Odborníci na to upozorňovali už od 80. let. Souvisí to s ekonomickým vývojem. Nejen západní svět, ale i Asie je bohatá, už začíná cestovat Latinská Amerika. Jak se společnost posouvá, lidí cestuje stále víc. U nás se to dostalo do médií loni v létě v souvislosti s průvody turistů v Českém Krumlově a Adršpachu, pronájmy Airbnb ve velkých městech nebo protesty rezidentů na Mallorce, kteří na protest tahali za sebou kufříky na kolečkách. Na dlažbě to je pěkný rachot!

Co byste navrhovala pro hladký chod na Broumovsku?
Celá destinace Broumovska má tři skalní města v Adršpachu, Teplicích a v Broumovských stěnách, Broumov s klášterem a kostely. Proto by se měli snažit všichni dohromady spolupracovat, aby jim turisté přijeli, prolezli všechna zdejší skalní města, ubytovali se, najedli, prošli si klášter a po čtyřech dnech pobytu odjeli. Je to ale ohromně obtížné zařídit, ale cestovní ruch se musí řídit jako každá jiná ekonomická aktivita. Tady je to navíc obtížné v tom, že se musí dohodnout subjekty soukromé, státní správa, samospráva i zástupci občanské společnosti. Naše zemička je velmi krásná a zrovna skalní města jsou zkrátka top lokalita.

Když se v květnu sešly polské s české svátky, zamířily do Adršpachu i Teplic davy turistů:

Nejčtenější

Táta jim v Rychnově zastřelil maminku. Byl to psychopat, napsaly děti

Penzion v Rychnově nad Kněžnou, kde muž vystřelil na manželku

Když Miloslav D. ve čtvrtek v Rychnově nad Kněžnou zastřelil svou manželku, řada místních, kteří útočníka znali, na...

Tragická srážka auta a vlaku u Jaroměře. Na místě zemřeli čtyři lidé

Při tragické srážce osobního auta a vlaku v Černožicích u Jaroměře zemřeli 4...

K tragické nehodě vlaku a osobního automobilu vyjížděly v neděli odpoledne všechny složky integrovaného záchranného...

Den po smrti čtyř lidí kopou na přejezdu v Černožicích základy pro závory

Přejezd v Černožicích (15.7.2019).

V Černožicích, kde v neděli zemřeli čtyři lidé po srážce auta a vlaku na přejezdu, místní už řadu let žádají závory. Na...

Rychnov vyhlásil sbírku na pomoc pozůstalým dětem po vraždě v restauraci

Penzion v Rychnově nad Kněžnou, kde muž vystřelil na manželku

Radnice v Rychnově nad Kněžnou vypsala veřejnou sbírku na pomoc třem pozůstalým dětem po ženě, kterou ve čtvrtek večer...

Výbuch lahve na šlehačku není trestný čin, zraněnou o vadě včas informovali

Nebezpečná lahev na přípravu šlehačky

Policie odložila případ z letošních Vánoc, kdy 52letou ženu z Hradce Králové těžce zranila exploze tlakové lahve na...

Další z rubriky

Kde muzicírovali, pomáhali. Polický orchestr vybral v ulicích 190 tisíc

Zahraniční zastávkou v pouličním turné Police Symphony Orchestra byly Drážďany,...

Nadšení amatéři z Police Symphony Orchestra dobývali ostruhy na pouličním turné. Cestovali vlakem a při Busking Tour...

Opilá žena spadla v Hradci do kolejiště, zastavila rušnou trať

Opilá žena spadla na koleje u nádraží v Hradci Králové, zachránil ji policista

Opilá žena se ve čtvrtek v podvečer potácela kolem nádraží v Hradci Králové. Když se usadila mezi kolejemi směrem na...

Rychnov vyhlásil sbírku na pomoc pozůstalým dětem po vraždě v restauraci

Penzion v Rychnově nad Kněžnou, kde muž vystřelil na manželku

Radnice v Rychnově nad Kněžnou vypsala veřejnou sbírku na pomoc třem pozůstalým dětem po ženě, kterou ve čtvrtek večer...

Najdete na iDNES.cz