Tetřívci jsou silně ohrožený druh a v Krkonoších jich je čím dál méně. "Při sčítání krkonošských tetřívků v roce 2001 jsme zjistili 135 tokajících samců, v roce 2005 128 samců a v roce 2011 už jen 116 samců, tedy o 14 procent méně," uvedl Jiří Flousek, zoolog Správy KRNAP.
Tetřívek obecnýLatinsky Tetrao tetrix. Je jedním z nejvzácnějších druhů, který žije na území Krkonošského národního parku. Žije zde pouze 116 samců. Sčítají se tokající samci, neboť sčítat plaché a téměř "neviditelné" samice je podle ochránců přírody prakticky nemožné. |
"Jsme si vědomi jedinečnosti této naší populace. Proto již řadu let podnikáme kroky k vytvoření vhodného prostředí pro jejich přežití," reagoval ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.
Kromě toho, že rozvolňují přehoustlé mladé porosty, aby v nich tetřívek mohl hnízdit i tokat, vysazují břízu a jeřáb a obnovují původní vodní režim a komunikují také se správci chat.
"Navíc se snažíme s provozovateli objektů na hřebenech hor domluvit, aby průjezdy přes tokaniště směřovali do doby, kde tetřívky nebudou rušit," dodal ředitel Správy národního parku.
Tetřívci tokají například v oblasti Pančavské a Labské louky a mezi Výrovkou a Klínovými Boudami. S provozovatelem Labské i Luční boudy, který při zásobování přes obě lokality projíždí, se už ochránci domluvili, že budou jezdit pouze přes den od osmi do sedmnácti hodin.
4. ledna 2011 |
Proč počet tetřívků neustále klesá? Hlavní důvody jsou tři:
1 úbytek vhodných stanovišť
"Postupné zarůstání imisních holin snižuje plochu vhodných biotopů, ale tetřívkům v Krkonoších stále zbývá dostatek prostoru především v ledovcových karech a nad horní hranicí lesa, částečně i na výše položených lučních enklávách," vysvětlil zoolog Flousek.
2 nárůst počtů jejich přirozených nepřátel
Do stále vyšších nadmořských výšek stoupají divoká prasata a rostou i jejich počty. Zvyšuje se také počet lišek, protože u nás už vymizela vzteklina a stavy lišek tak nesnižuje toto onemocnění. Lišky a prasata žerou na zemi hnízdícím tetřívkům vajíčka i kuřata.
3 nadměrné rušení člověkem
"Přispívají k němu zejména zimní nelegální aktivity, například pohyb mimo vyhrazené turistické trasy, nebo skialpinismus a horolezení v ledovcových karech, kde tetřívci tráví spoustu času především v zimním období, protože tu nad sněhovou pokrývku často vyčnívají jehnědy a pupeny vrb a jeřábů, důležitá složka jejich potravy," upřesnil Flousek.
Krkonoše spolu s Krušnými horami jsou zřejmě poslední oblasti v České republice, o nichž se odborníci domnívají, že tu má tetřívek perspektivu zachování dlouhodobě udržitelných populací.
"Domnívám se, že v Krkonoších má tetřívek největší perspektivu na přežití, a troufnu si i tvrdit, že krkonošská populace je z výše uvedených důvodů klíčová pro jeho přežití v celé České republice," dodal Flousek.
