Nebývalé množství peněz pumpuje v posledních letech do oprav silnic Královéhradecký kraj. Předloni to bylo 900 milionů korun, loni už 1,1 miliardy a letos si naplánoval projekty dokonce za 1,5 miliardy korun. Rozdíly jsou patrné třeba už za hranicemi s Pardubickým krajem, kde řidiče vítají hrboly a rozbité krajnice.
Jenže ani obří investice, které dosahují násobků předchozích let, zatím na splacení takzvaného vnitřního dluhu silnic nestačí. Maxima dosáhl před třemi lety, kdy se podfinancování krajské silniční sítě zastavilo na devíti miliardách korun. Astronomická částka představuje sumu, kterou by bylo potřeba do silnic nalít, aby se daly do pořádku.
„Aby se stav komunikací nezhoršoval, ročně by se do nich mělo investovat odhadem 700 milionů korun,“ řekl tehdejší hejtmanLubomír Franc (ČSSD), když se kraj v roce 2016 plácal po zádech, že se mu kritické hranice podařilo dosáhnout.
Více než 700 milionů korun se kraji daří investovat do silnic od roku 2016. Jenže vnitřní dluh klesá pomalu.
„Abychom dokázali silnice opravit, musíme do nich investovat kolem miliardy korun ještě alespoň deset let,“ odhaduje nyní náměstek hejtmana pro dopravu Martin Červíček (ODS).
Královéhradecký kraj vlastní 3 300 kilometrů silnic druhé a třetí třídy. Polovina z nich je v havarijním stavu. Jenže opravit všechny nelze. Z vlastních zdrojů by hejtmanství nedokázalo pokrýt ani oněch nezbytných 700 milionů korun. S financováním mu značně pomáhají evropské fondy, především Integrovaný regionální operační program (IROP).
Bez evropských peněz se neobejdeme, tvrdí radní
Jen z něj chce letos kraj financovat 14 staveb za 665,5 milionu korun. Dalších 204 milionů mají stát stavby v pohraničí, na které unie pošle peníze v rámci česko-polské spolupráce. Čistě z vlastních peněz jde letos přes Fond rozvoje a reprodukce do silnic 150 milionů korun.
„Bez evropských peněz se nám dlouhodobě nemůže podařit udržet odpovídající investice do krajských silnic,“ uvědomuje si Martin Červíček.
Rada kraje proto nyní schválila seznam dvaceti staveb, které se mají připravit, aby kraj mohl čerpat evropské peníze, jakmile to bude možné. Štěstí přeje připraveným. O peníze z IROP nyní bude mimořádně velká mela.
Zatímco v poslední výzvě se rozdělovalo 16,5 miliardy korun, nyní se hovoří o sedmi miliardách ve dvou výzvách. První z nich s alokovanou částkou 2,3 miliardy by mělo ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásit v listopadu, druhou v objemu 4,7 miliardy korun v příštím roce.
Jde o poslední prostředky, které zbývají v současném dotačním období, jež končí v roce 2020. O úspěchu žádostí rozhoduje hlavně připravenost projektů a brzké podání.
„Byť nyní nejsou známy konkrétní podmínky plánovaných výzev, věřím, že včasné zahájení přípravy je základem pro budoucí úspěšnost našich projektů,“ míní Červíček.
Ve schváleném seznamu je třeba druhá etapa silnice z Jaroměře do Nového Města nad Metují za 215 milionů korun včetně daně, první část cesty z Trutnova do Prkenného Dolu za 110 milionů nebo tři úseky silnice II/280 kolem Libáně na Jičínsku celkem za 204 milionů.
Možná dostanou v přidělování peněz přednost mosty
Jenže ve skutečnosti vůbec není jisté, že na ně kraj bude moci evropské peníze čerpat. V kuloárech se totiž hovoří o tom, že dotace by mohla být určena jen na opravu mostů. I ty jsou totiž v regionech značně podfinancované.
„Královéhradecký kraj vlastní 872 mostů. V havarijním stavu je v současnosti jediný, rekonstrukcí by měl projít nejpozději do dvou let. Dalších třicet mostů je ve velmi špatném stavu,“ vypočítává Michal Friček z tiskového oddělení kraje. Jde třeba o mosty v Třebechovicích pod Orebem, Týništi nad Orlicí nebo Velké Úpě.
Kraji se v čerpání peněz z IROP daří. V první výzvě do roku 2017 získal 814 milionů korun. Ve druhé, která končila loni v prosinci, žádal o více než dvě miliardy. Podle posledních dat IROP neuspěl jen se třemi projekty.
Cesta do Albrechtic i jižní část obchvatu Opočna si počkají
Už nyní je však jasné, že některé stavby, jejichž příprava finišuje, nebude možné z nejbližších výzev financovat. Jde například o silnici z Týniště nad Orlicí do Albrechtic za 205 milionů korun s mostem přes Orlici a několika inundačními mosty v záplavovém území.
„Stavbu sice připravujeme, ale její zařazení nyní určitě nedopadne. Stále nemáme jeden klíčový pozemek, a tedy ani územní rozhodnutí,“ přiznává šéf krajské údržby silnic Jiří Brandejs.
Podobný osud má i stavba jižní části obchvatu Opočna taktéž za 205 milionů. Tu chtěl kraj původně financovat už z předchozí výzvy IROP, ale nepodařilo se mu včas vykoupit pozemky. Přitom hejtmanství už žádalo o stavební povolení.
„Je tam blokace zhruba osmi pozemků, o nichž musíme velmi složitě vyjednávat. S ohledem na problémy s výkupem jsme stáhli stávající stavební povolení a budeme žádat možná v trochu jiných podmínkách,“ popisuje potíže Martin Červíček.
Kraj tak bude muset hledat financování jinde. Nadějí je další dotační období po roce 2021, o jehož parametrech však Česko stále vyjednává. Vláda už v únoru schválila, že IROP v něm bude pokračovat.
Po dvou letech oprav kraj opět zprovoznil silnici u Nového Města nad Metují
8. července 2019 |
