„Dokud na stole nejsou jasně čitelná a srozumitelná čísla, rozhoduje se pouze politicky,“ upozorňuje Leoš Heger.
Dala se situace s nedostatkem lékařů v nemocnicích očekávat?
To se nestalo ze dne na den. Je to důsledek toho, že s nárůstem technologií v nemocnicích přibývá práce. Do zdravotnictví proudí více a více peněz, ale personál úměrně tomu nepřibývá. Naproti tomu lékaři v ambulantní sféře, ne že by si žili velmi lukrativně, podmínky nemají tak napjaté. Už jen kvůli nepřetržitému provozu. To vyvolává odliv lékařů z nemocnic.
Leoš Heger
|
Dokáže jim nemocnice nabídnout nějakou výhodu?
Nemocnice je samozřejmě nezbytná pro mladé lékaře, protože v ambulantní praxi plnou kvalifikaci nezískáte. Kvůli pracovnímu napětí tam však podmínky pro vzdělávání nejsou optimální. Mladí lékaři si oprávněně stěžují, že nemají takové podmínky jako třeba v Německu. Nerad srovnávám platy, ale podmínky pro vzdělávání tam mají pohodlnější.
Mají nemocnice nějakou možnost lékaře přitáhnout k sobě, třeba stipendii?
To jsou takové pomocné berličky, ale jde o konkurenční soutěž, v níž seberou lékaře někomu jinému. Principiálně to není úplně dobré.
Jaké jsou tedy možnosti dlouhodobější, než je přetahování lidí?
Principiálně jsou dvě řešení. Buďto výrazně navýšit počet mediků, tedy nalít peníze do školství. Nebo je tu druhá věc, a to absolutní počet lékařů. Ten je u nás poměrně vysoký. V jiných státech Evropy vyjdou s menším počtem. To však znamená posílit počty sester a asistentů. Každý vyšší manažer má dnes svou asistentku, která mu pomáhá řešit celou řadu banalit a administrativu. To u lékařů není. Přispělo by to k jejich vyšší pracovní efektivitě.
Jestliže máme hodně lékařů na hlavu, není zdravotnická síť příliš hustá?
Zcela určitě se najde mnoho věcí, jimiž lze efektivitu zvyšovat. Můžeme to zjednodušeně nazvat centralizací. Tento proces tu proběhl poměrně spontánně, medicína si ho sama vyžádala kvůli drahým technologiím. Pro drahou techniku je třeba dostatečný počet pacientů, který ji uživí. Všichni také vidí, že těžká polytraumata nemůže ošetřovat běžná chirurgie, přestože by to ráda dělala. Na nejtěžší případy nestačí technologiemi a zkušenostmi. Došlo k centralizaci některých mimořádně náročných lékařských disciplín - onkologie, traumatologie. Klidně by se v tom mohlo pokračovat, ale když se to chce administrativně podpořit, není pro to ze strany lékařů velké nadšení. Kdo dělá v malé nemocnici, nechce místo měnit, stěhovat se nebo dojíždět. Je to jedna z věcí, které jsou chronickými problémy našeho systému.
Myslíte, že k centralizaci časem dojde?
Ono k tomu dojde nezbytně. Je to však dlouhodobý proces, který nelze realizovat hned.
Lze říci, proč je nejkritičtější situace zrovna v Náchodě?
Pro mě je to trochu záhada, protože ta situace je tam od vzniku krajského zdravotnictví. Ekonomicky a v efektivitě vždy na tom byly lépe jičínská či trutnovská nemocnice, na Náchodsku byl vždy větší problém. Přestože se tam vyměnila celá řada ředitelů, nikdy se atmosféru nepodařilo vylepšit tak, aby nemocnice fungovala lépe. Prostor na to podle mě stále je.
Má na situaci vliv dlouhé čekání na přestavbu nemocnice?
Ti primáři pochopitelně vedení a politikům nevěří. Z jejich petice čiší jakási míra zoufalství a nedůvěry. V podstatě napadá situaci od roku 2000 až do současnosti.
Náchodská nemocnice každoročně padá do ztrát. Jak je možné, že se to dlouhodobě neřeší?
To prodělalo svůj vývoj i na úrovni největších nemocnic přímo řízených ministerstvem. Zpočátku se velmi velkoryse oddlužovaly a mnozí toho zneužili. To platí také o Náchodě.
Kde je ta příčina? Jsou špatně nastavené smlouvy? Lékaři hovořili o tom, že za stejné výkony dostávají méně než třeba v Hradci Králové.
To není tak úplně pravda. Platby se zčásti srovnaly. Velké nemocnice však mají jiné spektrum pacientů, a proto dostávají na pacienta více. Ale rozhodně v tomto směru mezi jednotlivými krajskými nemocnicemi nejsou žádné dramatické rozdíly. Přesto ta náchodská s penězi nevyjde, a v Jičíně, který je dnes nejefektivnější nemocnicí, si s nimi poradí docela slušně.
Dá se říci, proč si v Náchodě neporadí? Je do toho vidět?
Z pohledu holdingu by do toho mělo být vidět, ale mám obavu, že příliš vidět není. Když byla v neděli koaliční debata na kraji, role holdingu se poměrně kritizovala. Všichni se domnívají, že jeho postavení je třeba změnit. Jako člen zdravotního výboru jsem opakovaně žádal o řadu údajů o holdingu, ale dodnes je nemám. Mimo jiné jsou nejasné třeba mzdové poměry. Nikdo s úplnou jistotou neví, jestli příčina vyšších nákladů v Náchodě není ve mzdové oblasti. Na to je možno udělat analýzu a porovnat všechny nemocnice. Možná to v tom není, ale dokud ta čísla nejsou na stole a nejsou jasně čitelná, srozumitelná a spolehlivá, rozhoduje se pouze politicky, podle toho, co si myslíte. To není správné.
Kdo to měl kontrolovat? Holding?
Myslím, že když už je holding ustaven jako určitá vedoucí role těch nemocnic, měl to dělat. Měl se o to snažit, anebo měli vedoucí pracovníci říci, že to z těch a těch důvodů dělat nemohou a že jim politici musí pomoci. Žádné takové hlasy tam nebyly. Jestli se má nyní něco ve zdravotnictví změnit, musí se s holdingem něco udělat. Buďto zvýšit jeho schopnost nemocnice řídit, nebo vrátit uspořádání samostatných akciových společností na dálku řízených správní radou, kterou tvoří většinou rada kraje.
Nebyl by efektivní model Pardubického kraje, tedy jedné velké nemocnice?
Je fakt, že v Pardubickém kraji byl s krajskými nemocnicemi ještě před deseti lety větší problém než v Hradci. Poměry se tam zřetelně zlepšily, ale nebylo to vázáno na jedno IČO. Spojené dohromady to tam je asi tři roky, ale ke zlepšení stavu došlo už dříve. Myslím tedy, že je to spíše na lidech, kteří nemocnici řídí, než na vlastním uspořádání celé struktury. Komplikuje to fakt, že nejsou lidé do manažerských funkcí. Ony ty platy manažerské možná nejsou úplně nejvyšší, ale primářské jsou dnes naopak poměrně vysoké. Do ředitelských funkcí se proto lidé moc nehrnou.
