Nová rozhledna na Žaltmanu (741 m n. m.) nahradí stávající ocelovou konstrukci uprostřed lesa, z níž kvůli vzrostlým stromům už není vidět téměř nic. Vyhlídková plošina bude ve výšce 25 metrů. Malé Svatoňovice na stavbu rozhledny vypsaly veřejnou sbírku, otevřít ji chtějí příští rok v září.
Nynější rozhlednu vybudovali svépomocí členové TJ Baník Malé Svatoňovice v roce 1967. Měří 12 metrů a na vyhlídkovou plošinu v desetimetrové výšce vede 51 točitých schodů. Panoramatický výhled na Krkonoše, Vraní hory, Teplicko-adršpašské skály, Broumovské stěny a Stolové hory v Polsku dnes z velké části zakrývají větve stromů.
„Výhled je omezený hlavně na Krkonoše a do údolí, kde leží Malé Svatoňovice a Rtyně v Podkrkonoší,“ potvrzuje předseda místní pobočky Klubu českých turistů Jan Šafář, který rozhlednu navštěvuje od 70. let.
Radnice v Malých Svatoňovicích proto přišla s plánem, jak výhled do krajiny výletníkům znovu otevřít. Plánovaná rozhledna má měřit necelých 30 metrů, plošina bude ve výšce 25 metrů.
„Výška stávající rozhledny už není dostačující a práce na vyvýšení výhledové plošiny by byly nákladnější než postavit rozhlednu novou,“ vysvětluje svatoňovický starosta Vladimír Provazník. V současnosti vzniká projekt, hotový bude do konce letošního roku.
„Nová rozhledna bude opět kovová s pozinkovaným povrchem. Namísto čtvercové vyhlídkové plošiny chceme vybudovat kruhovou,“ poznamenává starosta. Projekt už také nepočítá s točitým schodištěm.
Peníze na stavbu nové konstrukce chtějí Malé Svatoňovice částečně shromáždit veřejnou sbírkou, kterou obecní úřad v červenci vypsal. Další prostředky plánují získat od okolních samospráv sdružených ve svazku obcí Jestřebí hory a také z rozpočtu Královéhradeckého kraje. Sbírka potrvá tři roky, avšak stavět se začne už příští rok.
Nahoru chodili už jen patrioti
„Novou rozhlednu chceme otevřít 24. září, přesně 51 let ode dne, kdy byla veřejnosti zpřístupněna původní rozhledna na Žaltmanu,“ naznačuje Provazník.
Podle něj v posledních letech zájem výletníků o návštěvu kovové věže v lese kvůli znemožněnému výhledu upadal. „Už tam chodili jen patrioti. Ani místní, kteří Žaltman v minulosti často navštěvovali, to příliš nelákalo, protože věděli, že je z rozhledny špatný výhled,“ míní starosta.
Proto doufá, že nová rozhledna zájem u turistů znovu probudí. Tak jako se to stalo na nedalekém Markoušovickém hřebeni, kde od roku 2014 stojí 23 metrů vysoká konstrukce ze dřeva a oceli.
Dosluhující rozhlednu stavaři demontují příští rok těsně před stavbou nové. Konstrukci obec nejspíš prodá. Původně ji chtěla přesunout na jiné místo v Jestřebích horách, kde by její výška dostačovala, avšak ukázalo se, že by to bylo legislativně stejně složité jako stavba nové. Radnice tedy od plánu ustoupila.
Kovová rozhledna kdysi vyšla na 20 tisíc
Na Žaltman vede několik turistických tras z Malých Svatoňovic, Petříkovic nebo Radvanic. Kopec také protíná cyklotrasa směřující z trutnovské části Poříčí do Odolova.
„Věřím tomu, že vyšší rozhledna probudí u turistů větší zájem. Jestřebí hory jich navštěvuje hodně, přijíždějí po cyklotrase z Náchoda i Trutnova. Souhlasím s tím, aby nová rozhledna byla znovu kovová. Dřevěným příliš nefandím, nevěřím tomu, že vydrží dalších 50 let,“ poznamenává Jan Šafář.
První úvahy o stavbě rozhledny na nejvyšším vrcholu Jestřebích hor se objevily už za první republiky. V roce 1921 úpická pobočka Klubu českých turistů dokonce vypsala veřejnou sbírku, ale ze stavby nakonec sešlo. Neúspěchem skončil také pokus o pět let později, kdy na kopci chtěli vybudovat chatu s rozhlednou turisté z Malých Svatoňovic.
Podařilo se to až na podzim 1967. Věž postavili dobrovolníci zdarma pod vedením zámečníka Josefa Bernarda. Náklady na materiál tehdy stály 20 tisíc korun. Žaltman spolu s vyhlídkovou věží na Markoušovickém hřebeni ve Slavětíně u Radvanic jsou jedinými rozhlednami v Jestřebích horách.
