Hradec Králové se potýká s poměrně silnou zápisovou turistikou, kdy rodiče dětem přepisují trvalé bydliště, aby se dostaly na požadovanou školu. Jak se na to díváte?
Měl jsem tady jednoho rodiče, jehož manželka chtěla, aby děti chodily na tři různé školy. Říkal mi, že ráno najede 40 kilometrů, no a nakonec skončily všechny u nás. Je to dané i historickou tradicí. Po roce 1989 se všechno rozvolnilo a mohly vznikat alternativy, i když byly ze začátku velmi utiskované. Máme za sebou 30 let a vyrostla generace trochu jiných rodičů. Já proto velmi podporuji, aby jednotné školství bylo co nejkvalitnější. Nedovedu si představit, že mi sem rodiče budou dávat děti, kdybychom učili jako za Marie Terezie. To by vzali auta a odvezli je pět minut do lepší školy.
Jaké je podle vás současné školství?
Už neučíme jako v roce 1989. To už dávno není pravda. Učíme jinak, máme kvalitnější učitele, prostředí i metody. Máme výrazně více kontrol, které to hlídají. To se bavíme o státním nebo u nás městském školství, které zajišťuje tuším 95 procent služeb pro obyvatelstvo. Pak máme řádově jednotky alternativních škol, soukromých, různě inovativních, jak se nazývají. A já jsem opravdu rád, že takovéto školy existují. Lesní školka? Děti v tee-pee? Já musím rodičům říct, že naši žáci se v tee-pee učit nebudou. U nás máme třídy, začínáme v osm se zvoněním, a jestli jim to vyhovuje, ať si nás vyberou. Pravděpodobně 95 procentům to tak nějak vyhovuje.
Přesto dnes vznikají soukromé školy, které to dělají jinak. Jen v Hradci Králové je jich několik. Neměla by některá veřejná škola i toto nabídnout?
Stále se bavíme o jednotkách procent. O rodičích, kteří jsou mediálně slyšet, umí se zviditelnit. My jsme státní škola, domnívám se, že poskytujeme velmi kvalitní vzdělání a že to takto rodiče chtějí.
Neptám se na celou školu, ale když je ve městě 17 škol a tedy asi 35 tříd, neměla by jedna třída nabídnout alternativu jako v Jičíně, Hořicích nebo Náchodě?
A prvňáci z Kuklen by měli dojíždět trolejbusem přes celé město? Mně se obrovsky líbí koncept socialistické Francie. Tam neexistuje, aby si rodič vybíral školu. Bydlíš u Štefánikovky, tak půjdeš na Štefánikovku. A kdybys náhodou chtěl jinam, musíš to hodně dobře zdůvodnit. Ve Francii vůbec neřeší, jestli jednotlivá škola má mít prvky takové nebo makové. To je pro úzkou sortu rodičů, ti ať si to zařídí podle svého. Všechny ostatní školy mají být co nejkvalitnější, ale v tom, co chceme, mají stát jako ten, kdo to platí.
A máme na to dostatečně kvalitní učitele?
Skvělá paní učitelka v obecní pastoušce, která miluje své svěřence, je naučí daleko víc než vyhořelá nebo protivná paní učitelka ve skvěle vybavené škole. Nicméně skvělá paní učitelka, motivovaná a milující své svěřence v dobře vybavené škole je to nejlepší. Troufnu si říct, že Hradec toto z velké většiny má. Školy mají svou pověst, ta se hrozně dlouho buduje, a rychle ztrácí. Řeči o Marii Terezii a že jsme se nikam neposunuli, říkají jenom lidi, kteří ve školství nikdy nepůsobili a narazí třeba na jeden ojedinělý případ. Tak už to dávno není.
V Německu se hodnotí slovně tak, že v počítači mají připravené věty a jen je klikají. Tak to nakonec na mnoha školách může skončit.
Platí, že všichni prošli školou, a proto si myslí, že jí rozumí?
Ale na druhou stranu, my jsme placeni z daní rodičů a máme se co nejvíce přizpůsobit jejich přání. Já jim říkám, když za mou přijdete a budete chtít toto a toto – buď řeknu, že to legislativa neumožňuje, nebo že se nad tím zamyslím, zda se to nedá posunout do našeho systému. Nikdy ale neřeknu, že jim to odsoudím.
Potřebuje školství reformu?
Jednoznačně. Na ministerstvo školství neustále přicházejí lidé, kteří tomu nerozumí, a nás neustále řídí lidé, kteří nemají se školstvím nic společného. To, co z nich vypadává, je šílenost. Tato země by měla velmi děkovat učitelům, že i přes ty hrůzy, které vyskakují z různých míst, se ještě školství drží.
Co očekáváte od plánované revize rámcových vzdělávacích plánů (RVP)?
Společenská poptávka je minimálně po tom, aby se revize udělala. To, že k ní dochází po 20 letech, je však hodně špatně. Rakouské školství dělá revizi každých sedm let, to mi přijde smysluplné. Popravdě nevím, co od toho očekávat. Každý druhý rok máme malou revizi, teď jsme museli škrtat některé povinné předměty, protože musíme učit ve čtvrté, osmé a deváté třídě informatiku. Musel jsem najít místo, kde zřídit čtvrtou počítačovou učebnu, protože informatika nám nabyde z 12 hodin na 24.
Vnímáte jako ředitel a učitel, že nám chybí definice základního vzdělání? Nejsme právě v tomto stále v období oné zmiňované Marie Terezie?
Ano, to je největší nedostatek českého školství, že stát neřekne jasně, já chci, aby na konci tohoto období všechny děti ve státě uměly toto. To nemůže udělat učitel na základní škole.
Děti byly po návratu jak utržené ze řetězu. Sám bych nebyl jiný, říká ředitel školy |
Na druhou stranu RVP ve skutečnosti nemá tak obsáhlé požadavky na objem znalostí, ne?
Ale také říkají, že si to můžeme dělat, jak chceme. Co když si to na vedlejší škole řeknou jinak?
Jak se díváte na slučování oborů k sobě, třeba fyzika a chemie?
Dovedu si to představit, ale nedovedu si představit, že mi nějaký ministerský úředník řekne, abych od 1. září přesvědčil všechny učitelky, že je to jediná správná cesta. To se mi nepodaří. Já tady mám samé vysokoškolsky vzdělané lidi se svými názory. Každý je individualita. Také jsme tu měli Hejného matematiku. Paní učitelka přišla, že je to úžasná věc. Řekl jsem jí: až tady budeš mít rodiče, vysvětli jim, co to pro ně bude znamenat, co to bude znamenat pro děti, a když ti většina rodičů řekne ano, tak to dělej.
Souhlasíte se zavedením povinného slovního hodnocení v první až třetí třídě?
Ze školství kvůli tomu neodejdu, ale myslíte si, že paní učitelka v první a druhé třídě nehodnotí děti slovně? Že jen říká: pětka, jednička, dvojka? Ne. Ona říká: Maruško, dneska ti to tak šlo. To je přece slovní hodnocení. A jestli pak dostane Maruška v prvním pololetí nic neříkající text, který si ani nepřečte, to není úplně nejlepší. My třeba máme u těchto malých dětí papírové žákovské, aby mohly ukázat babičkám jedničky. Myslíte si, že se u nás stane, aby dítě v první třídě nemělo samé jedničky? Máme normální paní učitelky. Jsou to slušné poctivé holky, které to dělají skvěle a dělají to rády.
Ale toto ústní hodnocení už nedostávají rodiče, ti vidí jen to číslo.
Já bych to nechal na školách, protože mně se bytostně příčí říkat rodičům, že jsou hloupí a že oni nechápou tu vznešenou vědu pedagogickou. V Německu se hodnotí slovně tak, že v počítači mají připravené věty a jen je klikají. Tak to nakonec na mnoha školách může skončit.
Jak velký problém je roztříštěnost zřizovatelů škol?
Obrovský. Paní ředitelka z Horní Dolní, která tam je sama a dává lásku svým dětem v malotřídce, odpoledne sepisuje stejná hlášení a posílá datové zprávy jako já, který na to mám aparát. Tu školu se snaží co nejvíc zvelebit a občas potřebuje poradit. Na to my máme v Hradci Králové a okolí svůj klub ředitelů.
A nadto máte ještě na městě odbor školství.
Ale klub je neformální. Vznikl už v 90. letech jako určitý protiklad městu, kdy si ti úředníci mysleli, že začnou vládnout školám ve smyslu příkazy, zákazy.
4. září 2023 |
 |
