Jak se na pozadí covidu vyvíjela kůrovcová kalamita a nakolik jsou ještě nyní ohroženy lesy ve východních Čechách popisuje Radomír Charvát, šéf lesnického sdružení vlastníků nestátních lesů v Královéhradeckém kraji. „Pokud bude pokračovat suché počasí, nechá se očekávat, že zase přijde kůrovcová gradace,“ říká v rozhovoru pro MF DNES.
Kůrovec byl před několika lety obrovským tématem, nyní o něm prakticky neslyšíme, jak to s ním teď vypadá? Téma kůrovce zaznívalo poprvé od roku 2015 a gradovalo v roce 2020. Vloni byl pokles, ale nebylo to tak, že by kalamita skončila. Projevilo se chladnější počasí na jaře, takže vývoj kůrovce proběhl jen ve dvou generacích, nikoliv ve třech jako v teplých letech předtím. Lesy ČR vydávaly prohlášení, že už kůrovec ustupuje, on skutečně ustoupil, ale jen tam, kde už neměl co žrát. To bylo pouze ukolébání se, že s kůrovcem už je vypořádáno. Dnes se přesouvá na západ, velice postižená je Českomoravská vrchovina i západní Čechy. Když národní parky odmítly bojovat s kůrovcem, například Česko-saské Švýcarsko rezignovalo už v roce 2019, došlo k obrovskému rozšíření. Podobně se zachovaly saské lesy na své straně parku. Tam máme další ohnisko a pokud nedojde v kalamitních situacích k přehodnocení plánů péče i ve zvláště chráněných oblastech, je to marná práce, protože kůrovec se z nich neustále šíří dál.
Navrhujeme systém, který fungoval za první republiky a v Bavorsku funguje dodnes. Ucelilo by to odbornou správu a nabídlo řešení.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
