Neděle 29. ledna 2023, svátek má Zdislava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 29. ledna 2023 Zdislava

Jak horskou chatku nahradil betonový kolos. Vyjde příběh Labské boudy

  9:50
Labská bouda je sice neodmyslitelnou součástí Krkonoš, ale na první knižní publikaci o sobě stále čeká. Napraví to až historik Miloslav Bartoš, který kvůli příběhu stavby několik let bádal v archivech.
Historická pohlednice Labské boudy.

Historická pohlednice Labské boudy. | foto: Archiv KRNAP

Přes horský hřeben letí mraky, které se uklidní až v závětří v Labském dole. Železobetonový klín Labské boudy se z oparu vynoří jako přízrak. Z cesty od Vrbatovy boudy je jako na dlani. Ani se nechce věřit, že ještě před 50 lety zhruba v místech dnešní devítipodlažní stavby v nadmořské výšce 1 320 metrů nad mořem stála stylová dřevěná horská bouda.

Původní stavbu dnes pamatuje už málokdo. Jedním z takových je sedmasedmdesátiletý krkonošský badatel Miloslav Bartoš, který je autorem připravované knihy Příběh Labské boudy.

Fotogalerie

„Labská bouda byla postavena úplně nesmyslně jako hráz dominujícím západním větrům. Naopak stará bouda byla k místu mnohem pokornější, užší stranou mířila proti nim. Navíc tak ohromná stavba, která v 70. letech na místě vyhořelé staré boudy vznikla, nedává smysl. Celé je to chybně,“ říká Bartoš, který od roku 1962 čtyřicet let pracoval ve vrchlabském Krkonošském muzeu a od roku 1995 ho dokonce vedl.

Pomyslným rokem nula je v případě Labské boudy rok 1965, kdy původní horský dům z 19. století 6. listopadu kvůli neopatrnému zacházení řemeslníků s benzinovou lampou vyhořel. V roce 1969 byl položen základní kámen nové stavby a už v listopadu 1975 železobetonový kolos stejného jména postavený podle návrhu architekta Zdeňka Řiháka zahájil provoz.

Výhradně pro turisty

Hotel zapuštěný do svahu s hlavním vchodem v úrovni nejvyššího podlaží tehdy nabízel 79 pokojů, kapacitu 120 hostů i dvě restaurace. Jaký rozdíl oproti staré Labské, která ve 30. letech v době rozkvětu nabízela 42 lůžek. Příliš vysoká kapacita, kterou se nedařilo naplnit, však nebyla jediným problémem nové boudy.

„Krátce po roce 1989 jsem byla svědkem toho, když si Interhotely Krkonoše nechaly udělat posudek od odborné německé firmy na technický stav pláště Labské boudy. Zjistilo se, že v betonu je podezřele málo cementu a není divu, že se loupe. Podle Němců ti, co se motali kolem výstavby, musí mít z ulitého cementu postavené zahradní chatky,“ zapojuje se do rozhovoru Margita Bartošová, která je první čtenářkou děl svého manžela.

Původní Labská podle Bartoše patřila do malé skupiny horských bud na hřebenech Krkonoš, které vznikly výhradně pro turisty, nikoli coby zázemí pastevců. Řadily se sem i vyhořelá Obří bouda v sedle pod Sněžkou nebo bouda u Sněžných jam.

„Labská je první boudou v Krkonoších, která vznikla kvůli rozvíjejícímu se turistickému ruchu. Nebylo to přestavbou nějaké hospodářské horské boudy,“ upozorňuje Bartoš.

Vůbec první zmínka o něčem, co na místě Labské boudy připomínalo stavbu, je z roku 1830. „Tehdy to byl jen přístřešek u Labského vodopádu. Prvním, kdo objekt spravoval, byla žena, které říkali Blasse a prý přišla z boudy u Sněžných jam. Po ní přišla jiná žena, která se jmenovala Devaldin, obě pocházely od Rokytnice nad Jizerou a byly to sudetské Němky,“ říká Bartoš, který čerpal informace hlavně z gruntovních a pozemkových knih.

První stavbu, kterou šlo označit za horskou boudu, postavili na počátku 40. let 19. století Šírové z Rokytnice nad Jizerou. V historické mapě z roku 1842 je už Labská bouda zanesena.

„První vyobrazení Labské boudy souvisí s geologem Johannem Jokélym, který byl autorem geologické mapy Krkonoš. Jeden můj kamarád našel v jeho pozůstalosti skicu objektu označeném jako Labská bouda. Je to dům, který má už štít otočený k vodopádu Labe,“ říká badatel.

Erlebachové, pak Harrachové

Zjistil, že po Šírech boudu vlastnili Erlebachové, kteří ji postupně rozšiřovali. Od nich ji koupili Harrachové, avšak Erlebachové přesto zůstali.

„Nejznámějším z Erlebachů byl Lambert Erlebach, který byl symbolem Labské boudy. Traduje se, že se velmi pěkně choval k hostům. Byl tak oblíbený a vážený, že se dokonce dostal na pohlednice, což bylo v případě krkonošských boudařů něco nevídaného. Byl pozoruhodný i svým vzrůstem, byl jeden z nejvyšších lidí daleko široko. V zimě žil na Krausových boudách a na Labskou docházel jen jako hlídač,“ pokračuje Bartoš.

S Labskou boudou je tragicky spjato i jedno z nejznámějších jmen Krkonoš: Bohumil Hanč. O Velikonocích 24. března 1913 se v okolí Zlatého návrší a Labské boudy konal lyžařský závod, který skončil tragicky nejen pro Hanče, ale i pro Václava Vrbatu. Zatímco Vrbata umrzl v místě dnešní mohyly na Vrbatově návrší, Hanč skonal na podchlazení na Labské boudě.

Erlebachovi hospodařili na Labské boudě jako nájemci až do československé pozemkové reformy v roce 1919, kdy stát šlechtě zabavil majetek. „Zestátněna byla také Labská a do správy ji dostalo ředitelství Státních lesů. Správcem se stal Bedřich Hloušek, zaměstnanec státních lesů, a jeho spolupracovníkem a zástupcem Zapadlo. Právě ten se až po druhé světové válce stal takzvaným národním správcem Labské boudy,“ uvádí Bartoš.

Pro pochopení významu Labské boudy před druhou světovou válkou, jakožto nejvýznamnějšího „českého“ podniku v převážně německém prostředí Krkonoš, je potřeba krátká exkurze do historie.

Hranici mezi západními a východními Krkonošemi tvoří Labe, které teče východně od Labské boudy. Na rozparcelování jižní strany Krkonoš se na počátku 18. století (1710) dohodli Harrachové a Morzinové. Východní levý břeh připadl Morzinům, západní Harrachům. A právě umístění Labské boudy na panství Harrachů přineslo z hlediska vlastnictví podstatné rozdíly oproti většině krkonošských hřebenových bud.

Po roce 1710, kdy v Krkonoších skončily vleklé pozemkové spory, se také svahy nad Špindlem otevřely osidlování. „Hodně bud v západních Krkonoších od začátku 18. století přešlo do majetku Harrachů. Budní hospodářství velmi podporovali a byli to velcí čeští vlastenci. Proto se také později stávali Češi správci. Labská bouda byla v českých rukou od roku 1919, na Martinovce byl český správce ještě před tím,“ upozorňuje Bartoš, podle něhož byl na Martinovce správcem rod Hloušků, ze kterého pocházel pozdější správce Labské boudy.

Zlatá éra

Zajímavostí je, že kolonizace západních Krkonoš v režii Harrachů směřovala hlavně z českého podhůří Krkonoš, kde žili potomci středověkých německých osadníků. To ve východních Krkonoších byla jiná situace: dodnes tu jsou známé rody Tippeltu, Bergerů, Dixů, Hoferů a dalších, které mají kořeny hlavně v alpských zemích.

„Zlatá doba Labské boudy byla mezi válkami. Byl na ní český nájemce, česká obsluha, česká kuchyně a byla tedy častým cílem nejen německých, ale i českých turistů,“ konstatuje Bartoš.

Za druhé světové války Labská bouda sloužila jako sanatorium pro raněné vojáky wehrmachtu, podobně jako nedaleký Špindl. Provozovali ji manželé Hahnovy ze slezské strany Krkonoš. Po válce se stal národním správcem Zapadlo, který zde působil už mezi válkami.

„Národním správcům ještě v roce 1946 slibovali, že jim živnosti dají. To se ale nestalo a komunisté z nich vytvořili komunální služby a různé socialistické organizace. Třeba holič, který měl ve Špindlu holičství, se pak stal pouhým zaměstnancem za tarifní plat. To samé se stalo i s horskými boudami. Zapadlova stopa mizí krátce po válce. Nepodařilo se mi zjistit, jak dlouho na Labské působil, ani kde skončil. K období od konce války až do začátku šedesátých let je zoufale málo informací,“ stěžuje si Bartoš.

Nová Labská bouda byla řadu let součástí podniku Krkonošské hotely, později Interhotely Krkonoše. Po sametové revoluci přišla o přísun rekreantů ROH a byla několik let zavřená. Od 90. let byla ve vlastnictví několika majitelů a na Silvestra 2004 se znovu otevřela veřejnosti. V současnosti prochází modernizací a provozuje ji společnost AEZZ.

Druhé kolo prezidenstkých voleb bude 27. a 28. 1. 2023. Volební místnosti jsou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Sledujte volby online.

  • Nejčtenější

Chtěla ho Amerika, obří kus zlata však získal sběratel ze Dvora Králové

Sběratel Luboš Blaha vystavil obří kus zlata, který prospektoři našli před 40 lety v Kalifornii. Zájem o něj mělo i...

Kometa je předposlední, Sparta jásá. Třinec i počtvrté zaváhal s Budějovicemi

Základní část hokejové extraligy zamířila do poslední čtvrtiny. Nedělní program přinesl kompletní 40. kolo. Kometa...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zeman ujistil prezidenta Dudu, že by při napadení Ruskem Česko pomohlo Polsku

„Všichni jsme členy NATO, ta smlouva není teoretická, je praktická a závazná,“ řekl polský prezident Andrzej Duda na...

Mohutné obraty a další třinecké zaváhání. Kritická situace Kladna se horší

Hokejová extraliga v pátek pokračovala pěti duely 42. kola. Obhájce mistrovského hattricku z Třince popáté v řadě...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Krize Třince trvá, naopak uspěla Kometa i Kladno. Boleslav zdolala Olomouc

Tři čistá konta a dvě ukončené série proher nabídlo 41. kolo hokejové extraligy. Kladno přemohlo Liberec, Kometa si...

Několik lidí se dostalo na dotyk ke klenotům. Hrad je označil za odborníky

Premium Zatímco jiní mrzli v několikahodinových frontách venku před katedrálou svatého Víta, aby z několika metrů spatřili na...

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Fotbal se mění, Slavia také. Trpišovský exkluzivně o trendech i návratu Stancia

Premium Když se ve chvilce volna vyrazil projít po pískovcových útesech a díval se, jak do skal narážejí mořské vlny, hlavou mu...

Česká Čermná slaví, z místního chalupáře je prezident. Je perfektní, chválí si

V České Čermné na Náchodsku, kde chalupaří generál Petr Pavel, sousedé oslavují jeho vítězství ve finále prezidentské...

Zloději kradli v potravinách i na úřadech, ještě předtím vyhazovali jističe

Policie chytila čtveřici recidivistů, kteří od konce listopadu 2022 do poloviny letošního ledna řádili v...

Vjezd do Špindlerova Mlýna byl uzavřen, doprava na pohár kolabovala

Od sobotního rána se zaplnila parkoviště ve Špindlerově Mlýně, kde se koná Světový pohár v alpském lyžování žen....

Milujeme tě, Péťo! Světový pohár v lyžování ve Špindlu sledují tisíce diváků

V sobotu dopoledne odstartoval největší letošní víkend pro Špindlerův Mlýn a celé Krkonoše. Světový pohár v alpském...

Evropu čeká nemovitostní zvrat, varují experti. Hrozí potíže s financemi

Problémy s financováním exkluzivních staveb v evropských metropolích naznačují, že by Evropu mohl na realitním trhu...

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Z šestnáctileté dívky se vlivem vzácného onemocnění stala stařenka

Raizel Grace Calago z Filipín se ještě před dvěma lety účastnila soutěže krásy. Dnes ale vypadá jako padesátiletá žena...

Zemřel hudebník Petr Hošek, hlas a tvář punkové kapely Plexis

Ve věku nedožitých 56 let zemřel po krátké nemoci Petr Hošek, zakladatel a hlavní tvář legendární pražské punkové...

Evu Decastelo mi kdysi vyfoukl Ruppert, měl větší tah na branku, říká Třeštík

Fotograf Tomáš Třeštík vyměnil loni spisovatelku Radku Třeštíkovou, se kterou má dvě děti, za novou partnerku,...