K barokním sochám v Novém lese u Kuksu povede nový prohlídkový okruh. Stavaři opraví cesty, v bývalých pískovcových lomech přibudou odpočívadla a klidové zóny. Projektanti nyní připravují komplexní studii, práce by mohly začít už v příštím roce. Peníze chce kukská společnost získat z přeshraničního programu, o dotaci se bude ucházet s kladským městem Bardo.
Před dvěma lety skončila rozsáhlá rekonstrukce nedalekého barokního hospitálu za stovky milionů korun z Evropské unie (psali jsme tady), v poslední době také výrazně prokoukly pískovcové sochy, které Matyáš Bernard Braun se svou dílnou vytesal mezi lety 1718 až 1732 v Novém lese.
Díky restaurátorům z pardubické univerzity od roku 2014 skalní skulptury získávají podobu, kterou měly naposledy před více než půlstoletím (více čtěte zde).
Studenti vyčistili hlavní reliéf od nánosu mechů a lišejníků, stejně ošetří i další sochy. Revitalizace Kuks souběžně začala pracovat na vylepšení celého areálu. Dojem z návštěvy unikátní památky kazí náletové dřeviny a především chybí jakákoli doprovodná infrastruktura pro turisty.
Zájem o návštěvu Braunova Betléma vzrostl po předloňském znovuotevření hospitálu, který po oba roky 2015 i 2016 navštívilo více než sto tisíc výletníků za rok a tisíce z nich přicházejí po naučné stezce také do areálu Betléma.
„Když začali lidé do Kuksu po otevření hospitálu jezdit, hledali další cíle v okolí. Z Braunova Betléma byli nadšeni, zároveň jsme ale dostávali negativní ohlasy. Chybělo jim více informací při prohlídce, občerstvení, uspořádání parkoviště a další věci,“ říká ředitel Revitalizace Kuks Martin Puš.
Vznikla proto dvacetičlenná komise památkářů, zástupců okolních obcí a odborníků na restaurování, která oslovila pět architektonických kanceláří. Nakonec vybrala studio Zahrada Olomouc, které od konce loňského roku připravuje studii. Ta počítá s vybudováním futuristického informačního centra na trojúhelníkovém půdorysu a v dalších částech s kavárnou a galerií s 3D projekcí.
„Než návštěvník půjde k sochám, uvidí Betlém v původní podobě, jak vznikal, i jeho propojení s barokním hospitálem,“ vysvětluje olomoucký architekt Radek Pavlačka.
Střecha bude pokrytá trávou, aby novostavba zapadla do okolního terénu. Zeleň díky ostrůvkům s dřevinami přibude také na stávajícím parkovišti.
Po stopách „bramborové války“
Zásadně se změní prohlídková trasa. Paralelně s cestou na hranici lesa nad starými pískovcovými lomy povede nová pěšina a připojí se k původní stezce. Vznikne tak dva kilometry dlouhý okruh, zčásti bezbariérový.
„Na trase se nacházejí památky z ‚bramborové války‘ v roce 1778, jsou tu zbytky palebných postavení děl rakouské armády. V kraji nic podobného není. I to bychom proto chtěli návštěvníkům ukázat,“ poznamenává projektový manažer Revitalizace Kuks Filip Košťál.
Braunův Betlém figuruje na národním indikativním seznamu památek, které usilují o zápis do seznamu světového dědictví UNESCO. Pokud by se soubor skalních skulptur na prestižní list dostal, návštěvnost u něj by nepochybně vzrostla. „Jednosměrný“ provoz prohlídkové trasy umožní uspokojit větší počet výletníků.
Studie počítá rovněž s vyhlídkovými plošinami. Z navržené „hřebenové“ stezky se otevírají působivé pohledy na Krkonoše i na Hradecko. Původně zamýšlená rozhledna u parkoviště narazila na nesouhlas památkového ústavu. Projekt dále řeší vymýcení náletových dřevin, obnovu vegetace, zpevnění cest a odpočívadla. V bývalých pískovcových lomech, které jsou zarostlé, mají být odpočinkové zóny.
„Našim cílem je tichá prezentace soch uprostřed lesa. Nechceme, aby se u nich ve velkém shromažďovali návštěvníci. Těm, kteří se chtějí zastavit a třeba posvačit, by po vyčištění lomů sloužily klidové zóny,“ doplňuje informaci Košťál.
Studie bude hotová do konce června. Pak architekti začnou připravovat projektovou dokumentaci pro územní řízení a stavební povolení. Podle předběžných odhadů obnova areálu Braunova Betléma vyjde na 30 milionů korun. Revitalizace Kuks chce peníze získat z českopolského programu. Už navázala kontakt s polskou obcí Bardo, která je významným poutním místem a plánuje opravu areálu kaplí na Růžencovém vrchu.
„Pokud všechno půjde dobře, mohly by v příštím roce začít práce v terénu. Předpokládáme, že potrvají dva roky,“ naznačuje naději Martin Puš.
