V době, kdy Součkovi hledali pole, patřil zámek italské firmě. Ta se o něj nestarala, pole pronajala družstvu a okna nechala zatlouct deskami. V červnu 2010 manželé začali s rekonstrukcí. Jednu ze zemědělských staveb přestavěli na sýpku, v níž skladují obilí, a pak se soustředili na obnovu. Projekt vytvořil architekt Jiří Krejčík a počítá s celkovou opravou zámku, kaple a obnovou parku i oplocení.
Zámek v BarchověZámek měl ve své historii řadu majitelů. Jen na počátku 19. století jich vyměnil za třicet let jedenáct. Někteří jen zámek koupili, zvedli jeho cenu a prodali ho dál. Po roce 1948 zabraly zámek státní statky, bydleli v něm sezonní pracovníci a ti ho spíše devastovali a rozebírali. Před rokem 1989 patřil okresnímu archivu. Zámku dokonce hrozila i demolice. |
Už dnes tam pobíhá pět daňků. Jednou by jejich obora měla být atrakcí parku, v jehož nejnižším místě má vzniknout jezírko. A také posezení pro kulturní či společenské akce. Daniela Součková by jednou ráda park i zámek otevřela a provozovala v něm kromě muzea také kavárnu a cukrárnu.
Celé druhé patro bude přístupné veřejnosti."Zde by se mohly pořádat výstavy a třeba nějaké konference. Zámek dostane repliky dveří a oken. Na severu bude mít prosklené arkády, které se mohou stát zámeckou oranžérií," míní architekt Jiří Krejčík.
Historii zámku těžce hledají, v kapli chtějí opět obřady
Rodina Součkových už nechala zrekonstruovat střechu a částečně i vrchní patro včetně věže a zvoničky. "Zvon necháme odlít až později," říká podnikatelka. Nejvyšší část zámku dostala nové sluneční hodiny, které pomohl majitelům vybrat a zaměřit Miloš Nosek z Astronomické společnosti v Hradci Králové.
Stavaři nakonec museli zbourat podlahu nejvyššího, třetího patra, kterou archiváři zalili betonem. "Rozhodli jsme se beton odstranit, ale při jeho odbourávání jsme zjistili, že patro je totálně zničené dřevomorkou a vlhkostí. Museli jsme ho strhnout a nahradit novými, speciálními dvojitými dřevěnými nosnými trámy. Strop a štuky ale vrátíme do původní podoby a druhé patro zařídíme jako návštěvnickou expozici," líčí žena.
Ze zařízení zámku v Barchově nezůstalo nic, protože poslední majitelé Pickovi si už před znárodněním v roce 1948 část vybavení odvezli. A tak určitou představu o podobě původních interiérů si majitelé mohou udělat pouze z několika starých fotografií. "Podařilo se nám najít záznamy z doby, kdy se v 18. století zámek prodával. V nich je podrobně popsáno, jak místnosti vypadaly a jaké měly vybavení," říká památkář Miloš Buroň, který s majiteli spolupracuje.
Vzácné poznatky Součkovým poskytli potomci majitelů, kteří vlastnili barchovský zámek do roku 1911. "Nedávno se přijeli na zámek podívat a přivezli kopie dobových pohlednic, které jejich pradědeček posílal příbuzným do Vídně," líčí majitelka.
Zámek měl obrazy Petra Brandla, malíře dostávaly z dluhů
Ta chce také obnovit kapli, která je v katastrofálním stavu. Ze zámku do ní vedla oratoř, kterou šlechta sledovala z červeného salonku bohoslužby. V minulém století kapli však po znárodnění zazdili, ale Součkovi ji chtějí dát do původního stavu, vysvětit a umožnit v ní opět pořádání mší při posvícení či při svátku Jana Nepomuckého, jemuž je zasvěcena. Majitelka počítá, že by se zámek a kaple mohly stát vyhledávaným místem pro svatby.
Dnes jsou zbytky oltáře zakonzervované v restaurátorském ateliéru Břetislava Kafky v Červeném Kostelci, který se soustřeďuje na rekonstrukce sakrálních staveb. Právě vybavení kapličky patřilo a možná bude opět patřit k nejvzácnějším částem zámku.
"Oltář pochází z Chrámu svatého Víta v Praze, byl sem dovezen v době, kdy zámek patřil rodu Kinských. V kapli byly také vzácné obrazy Petra Brandla, které jsou v současnosti v bydžovském muzeu. Brandl vytvořil malby v době, kdy byl ve finančních nesnázích a dluzích. Zakázkami pro kapli a zámek mu pomohl hejtman Kryštof Norbert Voračinský z Pabědic, který zámek v roce 1733 postavil. Petr Brandl vytvořil pro kapli oltářní desku a také obrazy pro zámek. Oltářní obraz pak Kinští vyměnili za oltář ze svatého Víta," říká podnikatelka.
Zachovalou fresku na klenbách kaple vytvořil v roce 1761 rakouský malíř Ferdinand Brendel. Výjevy se vztahují k smrti svatého Jana Nepomuckého.
Oprava je náročná a na dlouho, část nákladů ale pokryjí dotace
Žena připouští, že rekonstrukce zámku je pro rodinu pořádný "ořech", především finančně.
"Nebude to hotovo za dva roky, bude to trvat možná deset, možná i více let. Ale nejhorší máme za sebou. Střecha byla v nejhorším stavu a způsobovala největší devastaci. Zatékalo sem a vše je poničené až do přízemí," říká Daniela Součková. Na otázku, kdy bude možné alespoň si dát v zámku kávu a dort, s úsměvem odpovídá: "Podle toho, jak dobrá bude úroda a jak rychle budeme s úpravami postupovat."
Naštěstí s financováním některých oprav občas vypomohou státní instituce. "Dostali jsme dotaci z ministerstva kultury, dvakrát nám přispěl kraj z fondu na opravu památek," dodává Součková.
