Oprava nástroje za 1,35 milionu korun byla komplikovaná. Táhla se čtyři roky, protože farnost skládala peníze z grantů a darů postupně. Věřící dokázali v dlouhodobé sbírce vybrat téměř půl milionu korun. Nástroj opravili varhanáři Ivan a Pavel Červenkové z Jakubovic u Lanškrouna. Nejvyšší částkou přispěl Královéhradecký kraj, poskytl téměř 580 tisíc, město dalo sto tisíc a klášter necelých 90 tisíc korun.
„V době oprav se dalo hrát jen na části varhan, které byly funkční. Teď znějí opravdu krásně. Člověk má radost, že tu po nás něco zůstane a že práce, kterou jsme odvedli, nebyla zbytečná,“ míní ředitel kůru kostela a varhaník Vladimír Hrubý, který se o varhany v regionu zajímá sedmačtyřicet let.
Jako projektový manažer se staral o dosavadní obnovu varhan v sedmi kostelích na Broumovsku. V archivních dokumentech zjistil, že nástroj pro zdejší kostel zhotovil roku 1700 Tobias Meisner, varhanář z nedaleké Velké Vsi. Kostel však při požáru města v dubnu 1757 vyhořel a zbyly z něj jen obvodové zdi. Současné varhany byly postaveny v roce 1766.
„Kdo je autorem nástroje, se doposud nepodařilo zjistit. Z této doby se dochovaly pouze varhanní skříně a prospektové píšťaly. V průběhu dalších let varhany prodělaly několik přestaveb,“ popisuje varhaník.
Při nynější přestavbě varhan se v pedálové vzdušnici našel nalepený lístek se jménem varhanáře Johanna Ferdinanda Fischera z obce Kaltwasser, dnešní polské Zimne Wody u Głuszyce, který roku 1853 varhany přestavěl a rozšířil o další hlasy.
Následovalo postupně pět dalších oprav, roku 1994 na nástroji začal pracovat věhlasný varhanář Gerhard Schmidt z bavorského Kaufbeuerenu. Zrekonstruoval pozitiv a opravil zadní pedál, ale k hlavnímu stroji se již nedostal, a tak se na varhanách dalo hrát jen omezeně.
V květnu a červnu 2003 dokončil opravu zdejší varhaník. Protože se stav nástroje zhoršoval, přišla na řadu celková rekonstrukce. Poté, co po druhé světové válce zdejší Němci museli opustit Broumovsko, cenné vesměs barokní kostely zůstaly bez dřívější údržby. Většina obyvatel přesídlených do Sudet totiž nejevila o kostely zájem. Nynější obec věřících zůstává malá, takže zdroje peněz pro potřebné opravy jsou velmi omezené.
Své vykonal dřevokazný hmyz
„Od roku 1970, kdy jsem se dostal ke hře na varhany, nebyla většina nástrojů na Broumovsku v dobrém stavu. Poválečné období bylo pro církev neutěšené, scházely peníze na opravy a téměř všechny kostely včetně vnitřního zařízení postupně chátraly. Dokonce ani velké klášterní varhany v té době nebyly schopné hry, natož varhany ve vesnických kostelech. Všechny se potýkaly se špatným technickým stavem, hra na ně byla velice problematická,“ vzpomíná varhaník Hrubý.
Nástroje se opravovaly svépomocí, občas do nich musel kněz nebo varhaník vlézt a zprovoznit je aspoň pro bohoslužbu. Neodborné zásahy však varhanám neprospěly, pravidelná údržba chyběla. Své vykonal také dřevokazný hmyz, hlavně červotoč. Kvůli tomu se muselo sáhnout ke generálním opravám a rekonstrukcím.
Na Broumovsku se nacházejí sedmnáctery varhany, z nich se už podařilo obnovit sedmery. Nejnákladnější byla záchrana cenných rokokových varhan v Martínkovicích. Opravené nástroje jsou v Božanově, ve farním kostele v Broumově, ve hřbitovních kostelech v Broumově a ve Vernéřovicích. Nyní se ještě rozsáhle opravují varhany v Heřmánkovicích.
Rokokové varhany v Martínkovicích na Broumovsku.
Pomohlo hlavně, že na opravy varhan kraj začal poskytovat dotace. Výši příspěvku však v posledních letech snížil na polovinu. V posledních patnácti letech putovalo z Královéhradeckého kraje, ministerstva kultury, místní akční skupiny Broumovsko a farnosti do obnovy varhan celkem 5,3 milionu korun.
Na obnovu čeká ještě deset nástrojů. Velkou opravu by potřebovaly zejména varhany v klášteře. Město je pořídilo jako koncertní nástroj roku 1984 a tehdejší varhanní koncerty lákaly množství posluchačů. V současnosti jsou však pro koncertování nespolehlivé.
Zajímavostí je, že na Broumovsku působili místní varhanáři a jejich nástroje se v různém stavu dochovaly dodnes. Franz Süssmuth z Broumova zhotovil varhany v Martínkovicích (1769-1771), Anton Grosser z Božanova je autorem tří nástrojů v kostele v Otovicích (1867), ve farním kostele v Šonově (1872) a v kostele v Božanově (1876). Ve Vernéřovicích se zachovala pouze jeho varhanní skříň (1871).
Koncertní varhany jsou na Broumovsku jediné, ostatní slouží k bohoslužebným účelům. Kostely však mají velmi dobrou akustiku, a tak se i v nich dá omezeně koncertovat.
„Každý nástroj je originál. Nikde nenajdeme úplně shodné nástroje, co se týká vzhledu i zvuku. Z historického hlediska se poměrně cenné varhany nacházejí ve farním kostele v Martínkovicích, v Teplicích nad Metují, Heřmánkovicích, Ruprechticích a Otovicích,“ míní varhaník, který po historii nástrojů pátrá ve farních kronikách, v inventárních zápisech a dalších často německy psaných dokumentech. Jako hudebník si cení rokokového nástroje v Martínkovicích, varhan ve farním kostele v Broumově i v klášteře.
