Místní připravili navrátilcům velkolepé přivítání s balónky, konfetami a stříkajícím šampaňským. Už několik kilometrů před vesnicí je vítaly cedule s nápisy „Na postel...“, „Na pivo...“, „Na svíčkovou“. Na poslední ceduli kousek od místního hřiště stálo „To už dotlačíte“. Dobrodruzi však modrého žigula tlačit nemuseli, do cíle dojeli v pořádku.
„Jsem hrozně rád, že jste nás tady takhle přivítali. Ty cedule už od Týniště byly krásný. My teď dojdeme splnit občanskou povinnost, jdeme rozhodnout volby našimi hlasy, a pak se vrátíme a budeme si povídat a budeme slavit,“ děkoval účastníkům za podporu Filip Vogel.
Ihned po oficiálním přivítání, kde nechyběl ani typicky český chléb se solí, se oba muži vydali k nedalekému obecnímu úřadu, aby využili možnosti volit alespoň ve druhém kole prezidenta republiky. První kolo nestihli kvůli opožděnému vyplutí loni z Jižní Ameriky.
„Šlo o to, že loď už cestou z Afriky do Jižní Ameriky nabrala velké zpoždění. Původně jsme měli jet o dva týdny dříve. Provoz lodi se ale odvíjí od zakázek, takže je tam vždy toto riziko,“ vysvětlil Petr Javůrek. To, že volby stihli, je tak podle něj víceméně náhoda.
Třicet zemí na čtyřech kontinentech
Dva nadšenci vyrazili na expedici loni 13. dubna ve voze Lada VAZ 2101. Auto koupili za 15 tisíc korun a nejprve ho půl roku dávali dohromady. Projeli s ním třicet zemí na čtyřech kontinentech, jeli například po silnici smrti v bolivijských Andách nebo legendární Pamir Highway v Tádžikistánu.
„Dali jsme ji, ale bylo to velmi těžké kvůli rozbitým cestám a vysoké nadmořské výšce, protože tam bylo málo kyslíku,“ vzpomíná na Pamír Filip Vogel, který kvůli cestě přerušil doktorandské studium na Stavební fakultě ČVUT a již v minulosti autem projel Evropu, Jihoafrickou republiku, část Jižní Ameriky či Havajské ostrovy.
Petr Javůrek pracuje jako koordinátor týmu v automobilce a byl mechanikem expedice. Jeho um se projevil při několika poruchách i dvou nehodách, které dobrodruhy na devítiměsíční cestě postihly. Poprvé bourali v Mexiku, kde do nich narazilo jiné auto. Opravu tehdy zvládli tyčí a lepicí páskou. Podruhé bourali v Ekvádoru.
Oprava blatníku trubkou a lepicí páskou.
Petr Javůrek při opravách silikonem
„Odnesly to blatníky, je to na nich vidět. Auto je zhuntované. Jsme fakt rádi, že jsme dojeli,“ dodal ke stavu 42 let starého žigula Filip Vogel.
Dobrodruzi se těšili domů hlavně na kamarády, kteří jejich počínání sledovali na sociální síti. Vzkazy jim tam posílali lidé ze všech koutů republiky, později i z cizích zemí, které projeli a kde se seznámili s řadou místních.
„Spali jsme každý den někde jinde, pod hvězdami, někde v lesích. Těžko se dá říci, kde se nám líbilo nejvíce. Krásná byla třeba pohostinnost lidí na Pamíru ve střední Asii, kde bylo hnusně, auto se nám rozbilo, mrzlo, sněžilo. Bylo fakt šeredně a lidi nás vzali domů,“ vzpomínal po návratu Vogel.
Cesta vyšla dvojici zhruba na 700 tisíc korun, z toho asi 120 tisíc stál jen benzín. Průměrně projeli za den 260 kilometrů. Záleželo hlavně na kvalitě cest. Krušné chvíle zažili hlavně po příjezdu do USA.
„Kvůli špatně vyplněným dokumentům k autu nám hrozilo, že budeme muset jet zpátky do Ruska,“ objasnil nejvážnější situaci Petr Javůrek.
