Výstava potrvá do listopadu. Vzniku Československa, od něhož letos uplyne sto let, předcházela krvavá Velká válka. Muži rukovali k 18. pěšímu pluku rakousko-uherské armády v Hradci Králové a odtud odjížděli na východní frontu do Haliče a později do Itálie. Část jich ale přešla na druhou stranu a formovali se v legiích.
Nejhonosnější uniforma, kterou zde vystavují jako připomínku čtyř válčících mocností 1. světové války, patřila legionáři sloužícímu ve Francii. Jmenoval se František Fišer a pocházel z Nového Města nad Metují.
„Hned vedle je velmi prostá legionářská uniforma z Ruska, která patřila Fišerovu bratru Václavovi. Velmi honosné byly uniformy italských legionářů, kteří nosili výrazné klobouky třeba i s orlím perem. Legionáři se po válce v těchto uniformách prezentovali při oslavách republiky. Takové uniformy se nosily i u hradní stráže v době prezidenta Masaryka a později Beneše,“ připomíná správce dobrošovské pevnosti Richard Švanda, který při prohlídce oblékl uniformu z roku 1938.
Ve Velké válce zahynulo 84 mužů z Náchoda, další životy si vyžádala španělská chřipka. Když 28. října 1918 v Praze téměř na konci války vyhlásili československou samostatnost, ještě týž večer to z balkonu náchodského Beránku tehdejší starosta Josef Čížek oznámil jásajícím lidem a na druhý den se už ve městě slavilo. Muzeum vystavuje i potravinové lístky přídělového systému platného do roku 1920 nebo okolkované rakousko-uherské bankocetle, jimiž se platilo až do poloviny dvacátých let.
Nástup komunistů v únoru 1948 připomínají tendenční plátna
Dalším milníkem nejen pro Náchod byly události roku 1938, tam se už rok budovala opevnění proti německému vpádu. Dne 19. května přijel na jejich obhlídku do Náchoda generál Jan Syrový. Tehdy byli do částečně mobilizované armády povoláni také záložníci z Náchoda i Bělovse. V létě před mnichovským diktátem Náchodští ještě na loukách na Hamrech otevřeli největší tuzemskou krajinskou výstavu představující místní průmyslové podniky. To však už politický vývoj směřoval k zářijovému mnichovskému diktátu, k odstoupení pohraničí a opuštění pevností.
„Roku 1938 přicházeli do Náchoda příslušníci Stráže obrany státu, kteří jako první obsazovali objekty při hranicích, i příslušníci hraničářských jednotek. Mezi prvními přišel do Náchoda na několik měsíců major Jaroslav Purkyt, příslušník pražského Sokola, který byl velice dobrým vychovatelem armádní elity. Jeho činnost byla daleko významnější v době odboje v letech 1939 až 1943. Byl popraven v Drážďanech jako mnozí vlastenci,“ říká Richard Švanda, který o vojákovi napsal knihu.
Nástup komunistů v únoru 1948 muzeum připomíná tendenčními plátny místního šperkaře a malíře Karla Hýbla, který vystudoval u Františka Kysely. V jedné črtě zachytil „Milicionáře, pěst našeho lidu“, v rozměrném oleji z roku 1950 se jeho dělníci a milicionáři zase radují při „Oslavě 25. února“.
Vzepětí uvolněných 60. let skončilo 21. srpna 1968 příjezdem vojsk Varšavské smlouvy. Po městě vyrostlo několik barikád z vagonů, aut či autobusu. Také mladí lidé svými těly zablokovali průjezd polských vojenských aut. Barikády ale 23. srpna zmizely a pak přišlo dvacetiletí normalizace.
