Státní Muzeum textilu na jaře ukončilo nájemní smlouvu, byť část sbírky ještě zůstává k vidění (psali jsme zde). Město tím přišlo o peníze a v muzejním areálu zbudou nevyužité prostory. Zapotřebí budou opravy. Město k tomu popohání i 200. výročí spisovatelčina údajného narození, což bude za tři roky.
„Drobné přestavby bychom mohli zvládnout vlastními silami, přitom celé muzeum by nebylo třeba zavřít, ale postupně prostory otočit,“ nastínil ředitel muzea Milan Horký, jehož zastupitelé „grilovali“ dvě hodiny.
Podle ředitele je život za metrovými zdmi muzea složitý. Vysoké jsou náklady na teplo i světlo, vytápění je staré šedesát let.
Největší díl nákladů v rozpočtu tvoří mzdy personálu muzea. Pokud by podle Horkého chtělo město hodně šetřit, tak leda propouštěním, protože zaměstnanci s tabulkovými platy na tom nejsou nijak zvlášť dobře.
Místu vtiskl podobu hostinský, jeptišky i továrník
Současný areál se rozkládá na někdejší maloskalické tvrzi. Na místě si roku 1824 Josef Steidler vystavěl dvoupodlažní zájezdní hostinec U Bílého lva a v zadní části kočárovnu a maštale, v roce 1836 přibyl nad kočárovnou ještě Jiřinkový sál. Majitel postupně přistavěl v sousedství hospody také kovárnu, která je v současnosti vybydlená a muzeum se jí chce vzdát.
V roce 1877 hostinský musel prodat areál řádovým sestrám uršulinkám, které přistavěly jedno křídlo a zřídily klášter s výchovným ústavem a školou. Začátkem 20. století vlastnil areál továrník Zdeněk Böhm, jenž nechal budovy upravit k bydlení.
Po znárodnění v roce 1945 se areál dostal do majetku státu. Národní podnik Přádelny a tkalcovny bavlny v Jaroměři v roce 1961 přenechal bývalý hostinec městu, které do něj přesunulo expozici ze staré radnice. Tehdy město upravilo do původního stavu hostinec, z kočárovny vznikla výstavní síň, stržena byla klášterní zeď mezi hospodou a farou a vznikl Jiřinkový park. Muzeum Boženy Němcové se otevřelo roku 1962.
Vchod pro turisty bude ve věži
Návrh úprav muzea počítá s co nejmenšími zásahy do půdorysu budov, vypadl i výtah nebo úvahy o restauračním provozu. V přízemí hostince budou kanceláře, návštěvníci by vcházeli novým vchodem do recepce v nárožní věži.
V traktu nad loukou bude ve třech místnostech výstava o prusko-rakouské bitvě z roku 1866 a jednu místnost bude vyhrazena dějinám města. V prvním patře vznikne multifunkční sál pro přednášky a promítání.
Tři sály získá výstavní síň, ve věži bude ateliér malířky Julie Winterové Mezerové a šest místností zabere nová expozice o Němcové. V Barunčině škole uvažují o expozici textilu či dějin školství.
Bránili se „skladu sekaček“
Několik lidí však rozezlilo, že se muzeum chystá v přízemí ve výstavní síni umístit „sklad sekaček“. Nakonec se to ukázalo jako nedorozumění. V zaklenuté místnosti se už roky skladují lavičky nebo věci z naučné stezky, jiné využití se pro síň zatím nenašlo.
Bývalý senátor Petr Fejfar zase kritizoval, že starosta nehledá podporu pro muzeum spisovatelky u nejvyšších politiků, když jde o národní zájem. Navrhl opustit celý areál, vrátit ho státu a provozovat muzeum jako dříve ve staré radnici.
V prosinci zastupitelé museli navýšit rozpočet muzea o 1,25 milionu korun, takže letos za jeho chod město vydá čtyři miliony. O dalších penězích se bude jednat až pro příští rok.
„Je tu varianta omezeného provozu muzea i varianta provozu, jak funguje nyní nebo jak by mělo fungovat v budoucnu. Pokud se sníží příspěvek města, není ze strany naší ani ředitele problém, aby muzeum působilo dál, ale v jiné míře. Buď budeme řešit rozvoj omezeně, nebo šířeji,“ řekl starosta města Martin Staněk.
Město zatím neví, kolik peněz bude potřeba vložit do areálu, protože má jen hrubý odhad projektanta.
Jednou z prvních investic zřejmě bude statické zajištění Jiřinkového sálu. Podle starosty by opravy v muzeu mohly přijít na 5 až 15 milionů korun. Nákladná přestavba areálu navržená roku 2010 zůstává u ledu.
