Přestože celoroční bydlení v zahradní chatce může leckdo vnímat jako živoření s jednou nohou na ulici, v krajském městě to neplatí.
Extrémní ceny pozemků i nedostatek stavebních parcel v Hradci Králové vedou stavebníky k tomu, že upravují zahrádkářské chaty pro účely plnohodnotného bydlení.
A nejen to, v koloniích budují také novostavby, které se sice na papíře tváří jako chatky, avšak ve skutečnosti vznikají až luxusní domy. Příkladem je lokalita u loděnice v lukrativní čtvrti Malšovice.
Místním stavebníci vadí a proti jejich počínání dokonce sepsali petici, kterou v polovině roku odeslali úředníkům.
„Stavební odbor magistrátu vydává stavební povolení majitelům zahrad s vědomím, že stavby o obytné ploše sto metrů čtverečních a větší už jsou a budou užívány k trvalému bydlení, což je v rozporu s územním plánem Hradce, který výstavbu rezidenčních nemovitostí nepřipouští. Stavby svojí velikostí neodpovídají té, která má sloužit k údržbě zahrady, pouze jsou tak nazvány,“ uvedla autorka petice Jana Němečková.
Podle ní dochází k rozšiřování stávajících staveb a povolování odpadních jímek, které u zahrádkářských chatek nebývají.
Výzvu podepsalo 112 petentů a její autoři se obrátili na radnici, aby další stavbu rekreačních objektů pro trvalé bydlení zastavila. Na magistrátu však narazili. Podle úředníků nelze zkoumat, zda lidé v chatkách občas přespí, nebo bydlí trvale.
„Když stavba získá evidenční číslo, existují podmínky, jak ji užívat. Ale nedokážu si představit, jak bychom kontrolovali, jestli tam někdo přespí přes noc,“ přiznává hlavní městský architekt Petr Brůna.
Úředníci magistrátu tvrdí, že záměry posuzují individuálně a obvinění z povolování (ne)rodinných domů odmítají.
„Především jde o posouzení, zda zahrádkářská chata svým dispozičním řešením a prostorovým uspořádáním odpovídá účelu zahrádkářské chaty. Kromě toho je snaha regulovat maximální zastavěnou plochu do padesáti metrů čtverečních. Tento regulativ však není závazný. Argumentace, že nově budované zahrádkářské chaty jsou určeny k trvalému bydlení, nelze předjímat, pokud splňují požadavky na jejich regulaci,“ napsal Brůna v odpovědi petentům.
Zameteno, ale znovu otevřeno
Němečková se však s odmítavým stanoviskem, které problém zametlo pod koberec, nesmířila a spor na konci prázdnin předložila zastupitelům.
„Už jeden případ zapsání k trvalému pobytu v té lokalitě je. To není zahrádkářská chata, která má sloužit hlavně k obstarávání zahrádkářské činnosti a k úkrytu před nepřízní počasí. Domníváme se, že řešením by bylo omezení zastavěné plochy na 25 metrů čtverečních bez obytného podkroví, což by mělo odpovídat užití stavby,“ apelovala Němečková na zastupitele.
Ti si znovu nechali problém posoudit a chystali se přijmout obdobně vlažné usnesení. To však zvrátil tehdejší radní a dnes náměstek primátorky Adam Záruba (Změna pro Hradec), který prosadil, aby úředníci znovu prozkoumali možnosti, jak pomoci.
„Můj návrh byl, abychom to nesmetli ze stolu, ale zkusili najít možnosti, jak postupovat. Pokud se povolují nějaké stavby, je město minimálně ze zákona účastníkem řízení a mohlo by podat námitky. Jestli se najdou i nějaké jiné možnosti, to si netroufám odhadovat,“ vysvětluje Záruba, který má na starosti územní plán, urbanismus a architekturu, památkovou péči i životní prostředí.
Právě na posledně zmíněnou oblast se odvolávají i petenti. Zahrádkářská osada totiž leží na samé hranici přírodního parku a přírodní památky Orlice. „Vytváří přechodovou zónu mezi rezidenční částí Malšovic a přírodní památkou,“ upozornila Němečková.
Podle Záruby je však argumentace přírodou zástupná: „Tam se posuzuje, zda záměr nějak ohrozí přírodní památku, ale pokud je to ve stávající kolonii, tak by se to asi těžko prokázalo.“
Stěžovatelé mají zastání také u dalšího člena nové hradecké koalice – Pirátů, jejichž náměstkovi primátorky Pavlu Vrbickému náleží gesce bydlení, sociální politiky i městského majetku.
„Mně nevadí, když na své chatičce někdo bydlí celoročně, ale vadí mi, když z chatičky postupně nepozorovaně vytváří rodinný dům. Přidá jedno patro, pak další,“ říká Vrbický. Na současný problém však nemá zatím vyhraněný názor.
Chybí územní plán
Podle hlavního městského architekta Petra Brůny je postoj radnice k petici skeptický, neboť město nemá nástroje, jak výstavbu v kolonii omezit. Současný územní plán je zastaralý a neobsahuje pro objekty v zahrádkářských osadách žádná omezení velikosti ani jiné podmínky s výjimkou, že stavby nemohou sloužit pro trvalé bydlení.
„Dnes se regulace dají uplatňovat velice obtížně, protože jsme museli v roce 2003 regulace z územního plánu vyjmout. Nové územní plány je už umožňují, ale my jsme v procesu pořízení nového,“ vysvětluje Brůna.
Hradec přitom nový územní plán pořizuje už od roku 2010 a stále není hotov. Aktuálně projektanti zapracovávají vypořádané připomínky. Jejich projednání je v plánu před prázdninami. Nová pravidla by tak mohla platit od roku 2024.
„Nový územní plán už zástavbu v zahrádkářské osadě reguluje včetně maximální velikosti chatek, ale problém potrvá, než začne platit. Jsme ve vakuu a je třeba k tomu nějak přistoupit, nebo se smířit, že takové stavby budou vznikat. Jde doslova o vily, které tam nemají co dělat,“ přiznává Záruba.
Úřad by měl návrhy na řešení projednávat v lednu. Kromě výstavby je trnem v oku i místní panelová cesta k loděnici, po níž jezdí zahrádkáři, rybáři i rodiče rozvážející děti na kroužky.
„Nejde přitom o děti předškolního nebo mladšího věku, ale odhadem o třináctileté až patnáctileté, kteří by jistě 300 metrů k loděnici dokázali ujít. Jeden rodič za hodinu až dvě, kdy kroužek trvá, projede cestou čtyřikrát a většinou velice spěchá,“ upozorňuje Němečková.
