Stěny domu v Pelclově ulici se před pátou ráno náhle rozvibrují. Pak se celý dům otřese a jeho obyvatele to probudí. Už vědí, že okolo projel náklaďák a je čas nedobrovolně vstávat.
Decibely v noci přesahují limitHygienická stanice vloni v srpnu zjistila, že v obývacím pokoji Simonova rodinného domu v noci vibrace při projetí auta dosahují okolo |
"Když člověk spí, ale najednou se roztřese postel a dům zaduní, už nejde usnout. Vibrace a dunění se do domu přenáší při každém přejezdu kamionu nebo zemědělského vozu," líčí Lukáš Simon, který v domě v těsné blízkosti silnice žije.
Pod asfaltem jsou betonové desky
Problémy netrápí jen jeho, ale také dalších padesát lidí bydlících v domech podél cesty. Způsobuje je špatný stav silnice. Zdánlivě vypadá jako normální rovná asfaltka, avšak zdání klame. Když po ní jede auto, vždy po pár metrech poskočí. Kdo se pořádně podívá, uvidí praskliny napříč komunikací.
Pod asfaltovým povrchem jsou totiž původní betonové desky, které neunesou zátěž kamionů a praskají. Navíc snadněji přenášejí vibrace. Ty jsou cítit, i když člověk stojí u silnice na chodníku a projede okolo byť jen osobní auto nebo malá dodávka.
Silnice na původních betonových panelech pod těžkými auty praská a přenáší hluk.
Natož, když se kolem prožene plně naložený kamion. Takových tudy přitom jezdí desítky denně. Ulice je totiž jediná příjezdová komunikace do průmyslové zóny, v níž stojí nejen cihelna, ale i výrobna antuky a prodejna cihel.
"Když nevozí cihly z cihelny, tak tam naváží drcené cihly a tašky a další stavební materiál na výrobu antuky," vysvětluje jeden ze Simonových sousedů, který nechce říct jméno.
Ministr nezasáhl, nepomohla ani petice
Lidé, které problémy se silnicí trápí, už psali na Evropskou komisi pro životní prostředí či na ministerstvo životního prostředí. Protože jim obě instituce vzkázaly, že s problémem nic nenadělají, obrátili se na kraj, který komunikaci vlastní. Složili i petici, kterou podepsali téměř všichni obyvatelé ulice, a předali ji kostelecké radnici.
Lidé si na cestu stěžovali už na konci 80. letObyvatelé Pelclovy ulice v Kostelci psali petici už v roce 1987. Tehdy se plánovala oprava cesty, avšak místní lidé nesouhlasili se zvýšením vozovky o 15 centimetrů. Navíc upozorňovali, že cesta má sloužit jen k obslužnému provozu, a přitom je přetěžována nákladní dopravou. Kvůli tomu už tehdy byla ve špatném stavu. V petici popsali, že se místy bortí kanalizace a že cesta je i podemletá. Také že otřesy způsobené projíždějícími auty mohou za praskání zdí. Navíc si už tehdy stěžovali, že kvůli hluku nemohou otevírat okna. |
"Chceme, aby se tady silnice dala do pořádku a aby se začal připravovat obchvat, který by nejen z naší ulice dopravu odvedl mimo město," požadují lidé v petici. Starosta Kostelce Jiří Bartoš tvrdí, že město se stavem silnice příliš nezmůže. Cesta totiž obci nepatří.
"Město s tím nemůže udělat vůbec nic, pouze mohu neustále upomínat správce silnice, kterým je Správa a údržba silnic," říká starosta. S obyvateli však komunikuje a u krajských silničářů apeloval několikrát.
"Na SÚS slíbili, že nechají vypracovat projekt na opravu, ale nevědí, kdy k ní dojde, protože na to nejsou peníze," pokračuje Bartoš. Prý se v poslední době alespoň opravily propadlé kanály a vodovodní uzávěry. "Povrch silnice ale bohužel praská a mění profil, takže dochází k otřesům," popisuje starosta.
Opraví alespoň nejhorší úseky, obchvat nebude
Na nedávné schůzce zástupci kraje a silničářů přislíbili brzkou opravu alespoň nejvíce popraskaných či jinak problémových míst. Projekt na kompletní opravu sice vznikne, ale kraj jako vlastník silnice přiznává, že ta je kvůli penězům v nedohlednu.
"Zatím s tím nepočítáme, to řeknu na rovinu," potvrdil krajský radní pro dopravu Josef Ješina. Kamiony z ulice by mohla odvést část obchvatu. Stačilo by odhadem přes kilometr komunikace, který by vedl za městem a spojil silnici směřující na Rychnov s tahem první třídy vedoucí dopravu od Hradce Králové na Ostravu.
Jenže stavba obchvatu, jak říká kostelecký starosta, je běh na dlouhou trať. "Obchvat určitě hned tak nebude. Museli bychom o něm začít jednat, a to není záležitost dvou, tří let, ale třeba sedmi," míní Bartoš. Naplánovat obchvat je totiž jedna věc a stavět ho druhá. Musely by se nejen vykoupit pozemky, ale také najít peníze na stavbu, která by stála až desítky milionů korun.
