Více než sto let stará novorenesanční budova Lázeňského hotelu je ozdobou a poznávací značkou centra Lázní Bělohradu. Honosný dům architekta Jana Vejrycha měl reprezentovat město i lázně, dokonce sloužil jako radnice. Jeho současnost je a neutěšená, restaurace i vinárna skončily a budova chátrá.
Město zvažovalo, že do ní přestěhuje celý úřad, ten ale za desítky milionů vzniká nedaleko. V nepřehlédnutelné budově, která vznikla na konci 19. století na náměstí K. V. Raise, patřila Občanská záložna, dnes už nefunguje ani jeden provoz. Hotelové pokoje jsou prázdné více než deset let stejně jako honosný sál. Kromě poškozeného venkovního schodiště je objekt na první pohled v solidním technickém stavu.
Majiteli se nedaří sehnat nájemce ani kupce. „Nikomu se to ekonomicky nevyplatí, po lockdownech nikdo nemá odvahu a nechce si to pronajmout. Jeden nájemce zemřel, jeden dal výpověď a nikoho dalšího nemůžu sehnat. V takhle malém městě není z této budovy žádná jistota ekonomického výnosu,“ říká podnikatel Pavel Groh, který Vejrychův hotel koupil v roce 2009 od ČSAD Semily.
V Lázních Bělohradu v poslední době ukončilo provoz několik restaurací a hospod, v centru dnes zůstala jediná.
Také pokusy nemovitost prodat skončily neúspěšně. V roce 2017 vlastník nabídl hotel městu za 36 milionů, radnicí vypracovaný znalecký posudek však cenu stanovil na 15 milionů. Letos, kdy zastupitelé rozhodovali, zda postaví nové sídlo radnice, nebo se úřad přesune do některé ze stávajících budov, chtěl přes dvacet milionů. Ani tentokrát zastupitelé nabídku nevyslyšeli.
„Bylo to přitom výrazně méně, než kolik jsem do hotelu investoval,“ poznamenává Groh. Městu podle svých slov dům nabízel také k pronajmutí.
Ekonomicky to nedávalo smysl
Pro Lázně Bělohrad s necelými čtyřmi tisícovkami obyvatel by byl zajímavý hlavně sál s kapacitou 150 lidí. Žádný podobný prostor pro společenské akce město nemá.
„Sál bychom určitě potřebovali. Nevím ale, jak bychom provozovali ubytovací zařízení a restauraci. Pořád věřím, že se najde soukromý investor, který o to bude mít zájem,“ míní starosta Pavel Šubr (nestraník).
Ani odkoupení budovy, její oprava a přesunutí městského úřadu do míst, kde v minulosti sídlil, nebyly podle starosty výhodné. Město si nechalo zpracovat posudek, který rekonstrukci vyhodnotil na 125 milionů korun.
„Z ekonomického hlediska to nedávalo smysl, náklady na rekonstrukci by byly obrovské. Stavba nového městského úřadu bude stát zhruba polovinu. Vracet tam úřad by ani nebylo vhodné. Je to hotelové zařízení, v přízemí jsou jen dvě nebo tři kanceláře a lidé by museli chodit do patra,“ tvrdí starosta.
Opoziční zastupitelé mají za to, že město mělo Lázeňský hotel koupit.
„Vnímáme to jako obrovskou chybu. Je víc jak sto let dominantou města a brzy začne chátrat. Lázně Bělohrad nejsou Krkonoše a investoři se sem nepohrnou. Myslím si, že do budoucna to město stejně bude muset řešit,“ míní Jiří Wagenknecht z opozičního sdružení Bělohradsko.
Podle něj město mělo žádat Královéhradecký kraj o bezúplatný převod budovy středního odborného učiliště a adaptovat ji na nové sídlo městského úřadu.
„Stálo by to daleko méně peněz a ušetřené finance se měly investovat do nákupu a nejnutnějších oprav původní radnice,“ dodává.
Zastupitel Jiří Bičiště ze sdružení Bělohradsko považuje rozhodnutí investovat do stavby nové radnice desítky milionů za promarněnou příležitost. Teď už nebudou, i vzhledem k další plánovaným investicím, na koupi a opravu hotelu peníze.
„Je to dominanta města, která by měla být v jeho majetku, přestože by to stálo spoustu peněz. Kdo jiný by to měl vlastnit než město?“ pokládá řečnickou otázku. Podle něj by se tam bez problémů vešel i úřad.
Stavba radnice začala na jaře. Stát bude 65 milionů, dělníci opraví i severní část náměstí a vybudují parkoviště. Celkem se investice vyšplhá na sto milionů. Hotovo bude příští rok. V nynější radnici jsou v havarijním stavu rozvody, podlahy, zatéká do střechy a pro necelou dvacítku úředníku je už malá.
Záložna, hotel i rekreační středisko
Reprezentativní Lázeňský hotel s bohatou štukovou výzdobou nechala postavit Občanská záložna v novorenesančním slohu v letech 1893 a 1894. Při otevření 6. června pronesl slavnostní proslov spisovatel Karel Václav Rais. Severní část byla vyhrazena pro záložnu, ochotníky a obec, která tam nastěhovala úředníky. Občanská záložna přistavěla knihovnu a maštale předělala na garáže. V roce 1929 si nedaleko hotelu postavila novou budovu.
„Od roku 1929 užívala obec všechny místnosti v Lázeňském hotelu, na které měla právo. Měla tajemníka, dva strážníky, ponocného a vedoucího opatrovny jako stálé zaměstnance. Dále měla pokladníka a obecního hospodáře ve smluvním poměru,“ vzpomínal tehdejší starosta Josef Pech.
Za protektorátu se radnice vystěhovala. Po válce sice třípodlažní hotel získal národní výbor, ale úředníci se tam už nikdy nevrátili. Provoz přešel pod Restaurace a Jídelny, v 70. letech hotel převzal státní podnik ČSAD Hradec Králové a proměnil ho v rekreační středisko. Došlo ke kompletní rekonstrukci včetně fasád, malby restauroval František Koubek.
Lázeňský hotel navrhl architekt Jan Vejrych z Horní Branné, jeho rukopis nesou desítky neorenesančních staveb po celé republice. V roce 1888 otevřel vlastní projekční kancelář v Praze. Kromě kaplí, hrobek a kostelů projektoval také veřejné budovy, například školu v Horní Branné, chrudimské Průmyslové muzeum, městskou spořitelnu v Jilemnici nebo pražský hotel Paříž. Podepsaný je pod přestavbou zámku ve Zruči nad Sázavou, navrhl rovněž Národní dom ve slovinském Mariboru. Jan Vejrych zemřel v roce 1926 krátce po 70. narozeninách.
