Celkem za poslední sněžení v Krkonoších v minulých dnech napadlo 30 centimetrů sněhu, a to v kombinaci se silným severním a severozápadním větrem. „Více sněhu je uloženo na závětrných svazích a v odtrhových zónách a žlabech. Na severních svazích se začaly tvořit v sněhové pokrývce nestabilní hranaté krystaly. Nad pásmem lesa se mohou vyskytnout laviny deskové,“ uvedl lavinový specialista horské služby Robert Dlouhý.
Při druhém stupni je lavinové nebezpečí označováno jako mírné. Sněhová pokrývka při něm vykazuje na některých strmých svazích jen střední stabilitu, lidé by neměli vstupovat na svahy se sklonem nad 40 stupňů. Samovolné uvolnění větších lavin se nepředpokládá, dají se očekávat pouze laviny malých rozměrů, které se většinou zastaví ještě na svahu. Podmínky pro lyžaře a turisty horská služba při druhém stupni označuje za převážně bezpečné.
Teploty hluboko pod nulou
Na hřebenové Luční boudě ve výšce 1415 metrů nad mořem leží asi 65 centimetrů sněhu. Teplota na Luční boudě v neděli ráno klesla k minus 11 stupňům Celsia.
Lavinovými lokalitami na české straně Krkonoš jsou Kotelní jámy, údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, Kozí hřbety a Labský, Obří, Dlouhý a Modrý důl. Na polské straně to jsou Sněžné jámy, Kociol Lomniczki nebo Bialy Jar. Ročně v horách sjede několik desítek lavin.
Poslední lavinová úmrtí v Krkonoších se stala v roce 2021. V únoru 2021 zahynul sedmnáctiletý skialpinista v lavině, kterou strhl od Slezského domu do žlabu Úpičky v Obřím dole. O měsíc později skončila v lavině v oblasti Mužských kamenů na polské straně hor pětatřicetiletá skialpinistka z Mělnicka. Po převozu do nemocnice zemřela.
Největší lavinové neštěstí v novodobých dějinách Krkonoš se stalo v lokalitě Biały Jar 20. března 1968, lavina si tam tehdy vyžádala 19 obětí.
