Když MF DNES v únoru dělala průzkum napříč zastupitelstvem o případné podpoře parkoviště pod hradeckým Velkým náměstím, většinou narazila na odmítavé reakce.
Vedení města pak do programu posledního jednání dalo bod týkající se postupu při revitalizaci historického náměstí a jednání vyvrcholilo hromadným odchodem zastupitelů z pěti stran.
To důležitější pro opravy historického centra Hradce však zaznělo ještě před protestním opuštěním sálu. I když se mělo mluvit jen o přípravě revitalizace, celá diskuse se točila kolem „díry“, jak kritici podzemnímu parkovišti za stovky milionů korun říkají.
Dokonce se objevila i alternativa, tedy plán architekta Jaromíra Chmelíka na stavbu modulárního parkovacího domu u křižovatky ulic Mýtská a Komenského s okružní křižovatkou u vjezdu na Malé náměstí.
Ještě než se schůze zvrtla, vyslechli si členové rady sžíravé zhodnocení pětipodlažního parkoviště s půdorysem asi 35 na 45 metrů a kapacitou kolem 240 míst.
Cena od 400 milionů až k miliardě
Diskutabilní je cena. Zatímco někdejší zastupitel určený pro územní plán Jiří Langer (ANO) hovoří o předběžných nákladech kolem 380 milionů korun, podle Pavlíny Springerové (HDK) posudky mluví o 500 milionech až jedné miliardě. Na svou podporu zmínila aktuální projekt podzemního parkoviště ve Vídni, které bude stát 35 milionů eur, tedy asi 900 milionů korun.
Podle primátora Alexandra Hrabálka a náměstka pro investice Jiřího Bláhy (oba ODS) by se této myšlenky město nemělo vzdávat.
„Zatím není o ničem rozhodnuto, ale už nyní je projekt napadán ze strany různých sdružení, spolků a občanských aktivistů, ostatně jak je v Hradci Králové zvykem. Bohužel tyto snahy v důsledku komplikují i další záměry nejen města a je to také určitý signál pro další investory, kteří u nás chtějí podnikat a vytvářet nová pracovní místa,“ řekl primátor.
Jenže opozici toho vadí mnohem víc než jen nejasné náklady. Hovořilo se o porušování platného územního plánu i mezinárodních úmluv o ochraně architektonického dědictví Evropy. O nepříznivé hydrogeologické studii a hladině spodní vody. O nevhodném technologickém postupu nebo o neexistujícím jednání jiných možností, jak vyhnat auta z Velkého náměstí.
Protestují i někteří archeologové, proti je i Společnost ochránců památek ve východních Čechách, rezervovaná je městská komise pro dopravu i komise místní samosprávy.
Je to fantasmagorie, tvrdí zastupitel
„Chceme opravit náměstí, ale my se stále bavíme o nesmyslné jámě. Je to fantasmagorie, která patří do minulého století. Ty prostředky jsou společensky neadekvátní,“ konstatoval Martin Hanousek (Změna a Zelení), exnáměstek primátora pro oblast životního prostředí a školství.
„Bořit umíme pěkně. Chtěl bych požádat pana Hanouska, ať se věnuje zelenině a neplete se do stavění,“ ozval se vzápětí Jiří Langer.
„Ujíždějí nám severní terasy. To je ten problém a velký dluh, který máme, a my tu zatím připravujeme neuvěřitelnou investici, o které není jasné, jestli bude potřeba. Vždyť moderní města vytlačují dopravu z centra,“ argumentoval Jiří Vojáček (Koalice pro Hradec).
Podle Pavla Vacka (Piráti) město nemá peníze ani na první tři etapy rekonstrukce za 104 milionů korun, a přesto už plánuje dílo za další stovky milionů. „Připadám si jako v Jiříkově vidění. Plánujeme velkoryse, a přitom ty prachy nemáme,“ řekl.
Existují i jiná řešení
Springerová mluví o megalomanství. „Řešení je rozhodně několik, ale nikdo se neobtěžoval srovnáním. Udělat do nejcennějšího místa hradecké historie díru a zabudovat do ní betonovou kryptu pro auta je krátkozraké, riskantní, drahé a megalomanské. Prostě hloupé. A to teď hradecká radnice připravuje,“ řekla Springerová.
„Finanční a odbornou energii k prosazení tohoto podivného záměru má radnice místo toho vložit do komplexního moderního řešení parkování, a to nejen v historickém centru. Takhle bude mít Hradec za 20 let buď zaparkovaná auta v díře pod Velkým náměstím, anebo moderní, užitečný a funkční systém parkování na světové úrovni pro 21. století,“ upozornila Springerová.
Podle Aleše Dohnala (Piráti) jde o projekt z říše sci-fi, neboť Hradec nezvládá ani daleko snazší projekty, jako je třeba oprava chodníků.
„Město by se mělo zaměřit na vybudování nových bezbariérových přístupů na náměstí. Ty by za zlomek ceny podzemního parkingu otevřely další možnosti, jak parkování v historickém jádru Hradce řešit,“ řekl Dohnal.
„Jde například o možný parkovací dům v proluce naproti zdravotní škole, nový nápad s podzemním parkingem pod křižovatkou u krajského soudu nebo z urbanistického hlediska nejlepší řešení spočívající ve využití bývalého buzerplacu v kasárnách pod schodištěm Bono Publico, které by se město mělo snažit získat do vlastnictví. V nich by mohly vzniknout nové byty, hospody nebo obchody a skutečně by se na rozdíl od obří monofunkční díry pod náměstím oživilo centrum Hradce,“ zdůraznil Dohnal.
Vrty: stavět je možné
Ve prospěch podzemního parkoviště mluví tři vrty do hloubky 25 metrů, které zkoumaly podloží u mariánského sloupu, před kostelem Nanebevzetí Panny Marie a v Komenského ulici.
„Potvrdily kulturní vrstvu s možnými archeologickými nálezy i vhodnost navrhovaného konstrukčního řešení a jeho realizovatelnost. Mělo by být bezpečné a z hlediska minimalizace vlivu výstavby na okolí historického, hustě zastavěného centra nejvhodnější,“ řekl náměstek Bláha.
