Podle vyjádření komise by stavba byla nebezpečným precedentem pro budoucnost nejen hradecké památkové rezervace, ale i podobných chráněných území.
„Stejně jako je nemyslitelné postavit na místě gotické katedrály svatého Ducha třeba obchodní dům, měl by být nepřijatelný i záměr vyhloubit uprostřed historického náměstí památkové rezervace podzemní odložiště automobilů. Toto srovnání není přehnané, stejně jako katedrála je i archeologické souvrství, které se zde utvářelo nejméně pět tisíc let, nedílnou a nezastupitelnou částí společného kulturního dědictví,“ řekl pro ČTK Miroslav Novák, předseda archeologické komise, který je současně vedoucím archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové.
Zajímavé však je, že postoj muzea k budování parkoviště je podstatně smířlivější.
„Stanovisko komise nemohu komentovat. My bychom každopádně neměli radost z toho, kdyby na Velkém náměstí vzniklo podzemní parkoviště, ale na druhou stranu chápeme veřejný zájem na kultivované náměstí. Druhým veřejným zájmem je ochrana archeologické památkové péče. Ten, kdo záměr parkoviště bude posuzovat, musí dát oba tyto aspekty na misky vah a rozhodnout, který z nich je vážnější,“ uvedl ředitel muzea Petr Grulich, který by byl pro co nejcitlivější postup při případné realizaci.
Slova Miroslava Nováka chápe jako vyjádření archeologické komise: „Kdyby totéž řekl za muzeum, budu s ním jednat. Ale když hovoří za komisi, která je poradním orgánem Archeologického ústavu v Praze, popotahovat ho za to nemohu a nebudu.“
Názor komise, která je součástí celostátní sítě poradních sborů pověřených koordinací památkové péče, nelze brát na lehkou váhu.
Podle expertů osídlení na návrší v centru Hradce Králové skrývá stopy téměř všech epoch východočeské historie, především pak doby bronzové a raného a vrcholného středověku.
„Podzemní parkoviště pod Velkým náměstím nelze považovat z hlediska ochrany archeologického dědictví ani z dalších důvodů za vhodné řešení dopravní situace v centru města,“ zdůraznil Novák.
Primátor věří v kompromis
Hradecký primátor Alexandr Hrabálek (ODS) doufá, že se podaří dosáhnout kompromisu. „Rád bych věřil, že i tady se dokážeme domluvit. Jednou věcí jsou archeologické památky, historie, kterou musíme ctít, ale druhou věcí rozvoj společnosti v 21. století,“ podotkl Hrabálek. Podle něj bylo Velké náměstí narušeno stavební činností už mnohokrát.
Studie podzemního parkoviště sice ještě není hotová, redaktor MF DNES však měl možnost nahlédnout do plánů, které vznikají v kanceláři ARN Studia architekta Jiřího Krejčíka.
Připravené jsou tři varianty a zatím se zdá, že favoritem je verze s vjezdem i výjezdem na ulici Komenského. Pod zemí by bylo nejméně pět pater se zhruba 240 parkovacími místy, několik desítek metrů dlouhý tunel by vedl pod Jezuitskou kolejí a na náměstí by ústily výtahy a schodiště. Půdorys má asi 35 na 45 metrů, plány počítají s prostorem mezi Mariánským sloupem a kašnou. Záměru by údajně nevadily ani dva sklepy, které jsou prokazatelně u Jezuitské koleje a na druhé straně pod i před jednou restaurací.
Architekt: „Náměstí by nemělo být skladištěm aut“
Krejčík i přes jednoznačně odmítavé stanovisko Východočeské regionální archeologické komise zachovává klid.
„Mnoho staveb, které jsou dnes opravdovými skvosty, se přes silný odpor ve své době podařilo postavit jen díky osvíceným lidem. Já komisi archeologů rozumím, ale podle nás by veřejný prostor měl být pro lidi a náměstí by rozhodně nemělo sloužit jako skladiště aut. Navíc archeologové budou mít možnost celou lokalitu pečlivě prozkoumat,“ ujistil architekt.
Podle jeho návrhu by kompletní revitalizace náměstí mohla vznikat na sedm etap. Zatímco náklady na rekonstrukci náměstí se odhadují asi na 200 milionů korun, podzemní parkoviště by mohlo být o sto milionů dražší.
I přes velkou finanční náročnost má projekt parkoviště velké zastání u primátora. Podobně se s auty parkujícími ve středu města snaží vypořádat také ve Vídni, Mnichově nebo Maastrichtu.
„Parkoviště pod Velkým náměstím mi připadá jako téměř geniální myšlenka. Jednal jsem již s ředitelem muzea, který potřeby města zcela realisticky chápe. Za předpokladu, že by povrch náměstí byl narušen v místech, kde by to archeologům a historikům nevadilo, je to z jeho pohledu možné,“ dodal Hrabálek.
Na místě kdysi byla tržnice
V místě, pod níž by parkoviště vzniklo, prý nikdy nebyla žádná zástavba. Archeologové by tu při průzkumu narazili na svědectví o tržnici.
„Jsou tam staré dlažby zasypané různými odpadky tehdejšího každodenního života s ostruhami, podkovami nebo drobnými penězi. To vše tam nepochybně bude,“ odhadl archeolog hradeckého muzea Radek Bláha.
Přestože projekt podpořil primátor, klíčové bude vyjádření památkového odboru a velmi důležitý je souhlas zastupitelů. Tým architekta Krejčíka proto uspořádal „turné“ po všech zastupitelských klubech, aby své plány představil.
„Máme za sebou první kolečko a mám z toho dobrý pocit. Setkali jsme se s pochopením a nikde nám nedali najevo vyloženě odmítavé reakce,“ řekl Krejčík.
