Podzemí v Obřím dole už více než 30 let zkoumá, v roce 2004 otevřela Kovárnu pro turisty a nyní pracuje na zpřístupnění dědičné štoly Prokop. Důlní dílo je kvůli tomu už tři roky zavřené, návštěvníci by se do podzemí měli vrátit v roce 2024.
Publikace vyšla v tisícovém nákladu a obsahuje desítky unikátních fotografií, historické mapy, novodobé výkresy a plánky. Práce na více než stostránkové publikaci trvaly dva roky, bádáním v masivu Sněžky se speleologové z Albeřic zabývají od konce 80. let minulého století.
„Kniha obsahuje ve zkratce základní informace o geologii, historii Kovárny a množství fotografií, které dokumentují, jak jsme důlní dílo zpřístupňovali. Je to jakási osnova pro mnohem obsáhlejší odbornou publikaci, kterou připravujeme,“ říká předseda albeřické speleologické společnosti Radko Tásler.
Bádání nepotvrdilo těžbu ve středověku
Její sepsání zabere několik let. S postupujícím výzkumem stále přibývají nové informace. „Knížku jsme si udělali taky tak trochu pro sebe, aby nám to připomínalo, že musíme pokračovat,“ poznamenává.
Objevují se v ní některé zcela nové informace. Všeobecně se má například za to, že v Kovárně byli horníci už ve středověku. Bádání jeskyňářů nic takového nepotvrdilo. Stejně tak vyvrací, že by se zde někdy těžila železná ruda.
Nejstarší zmínka o dolování v jiných lokalitách Obřího dolu pochází z roku 1511, v Kovárně to bylo až zkraje 19. století. V archivech autoři našli první důlní míru, tedy povolení k těžbě pro Kovárnu, z roku 1828. Během následujících 40 let havíři vytěžili jedenáct tisíc tun měděné a arzenové rudy, kterou zpracovávaly hutě v Bukovém údolí v Peci pod Sněžkou.
Nečekaný objev v polském archivu
Komplex provozních budov hutí na začátku 20. století je dobře vidět na staré pohlednici. Kromě ní čtenáři v knize najdou také jedinou dochovanou důlní mapu z 19. století od měřiče Adolfa Segnitze, kterou speleologové objevili ve státním archivu v polských Katowicích.
„Je to málo známá věc. Prošli jsme báňské archivy, ale nenapadlo by nás, že důlní mapu Kovárny najdeme v polském státním archivu. Byla to úplná náhoda, dovedl nás k tomu článek v polských novinách,“ vysvětluje Radko Tásler. S kolegy vytvořil všechny novodobé mapy, zákresy a plány důlního díla.
Nejstarší černobílé fotografie zachycují úplný začátek novodobého průzkumu a proražení betonové desky na šachtě Gustav 23. června 1988. „Pár informací o tom, jak důl vypadal, jsme měli, ale rozsah i charakter podzemí byl pro nás obrovským překvapením,“ píše v knize Radko Tásler.
Většina snímků pochází z posledních let, zaznamenávají zpřístupňování zavalené štoly Barbora, budování výztuží, vyklízení zvětralin a stavění infrastruktury pro turistický provoz: zábradlí, schodišť a nerezových žebříků, díky kterým je možné dnes sestoupit z nejstarší části důlního díla do chodeb, kde v 50. letech minulého století socialističtí prospektoři hledali cínové, měděné a wolframové rudy.
Srovnávací fotografie ukazují stav před zahájením prací a po jejich dokončení. Důl Kovárna v obrazech si lidé mohou koupit v informačních centrech Veselý výlet v Peci pod Sněžkou.
