V příštím roce by měly skončit práce na turistickém zpřístupnění štoly Prokop, kde prospektoři v 50. letech hledali měděné a wolframové rudy. Česká speleologická společnost Albeřice už obnovila bezpočet metrů, teď je před nimi posledních, ale zato nejtěžších deset.
Pak budou vyklízet část vyraženou ve skále. Kovárna je pro veřejnost zavřena už tři roky. Se zahájením zkušebního provozu investor počítá v roce 2024.
Několik měsíců zabraly přípravné práce, zpřístupňovat stometrový úsek jeskyňáři začali na přelomu loňského a předloňského roku. Přestože většinu už mají za sebou, nejsložitější část je čeká. Na jaře nemohou v masivu Sněžky kvůli hnízdění kriticky ohroženého sokola stěhovavého pracovat.
„Zbývá nám sice jen deset metrů, ale narážíme na velké technické problémy. Štola je ražená v suti, jde o hlínu a několik tun balvanů. Navíc do ní proniká velké množství spodní vody. Protože to je velice nestabilní, musíme po velmi malých úsecích stavět ocelové výztuže,“ vysvětluje šéf albeřické společnosti Radko Tásler.
Směr ukazují staré kolejnice
S přibývající hloubkou je zmáhání zavalené štoly stále náročnější. Nejprve budovali výztuže po každém metru, nyní už zapažují úseky půlmetrové. Nová chodba je vysoká dva metry a široká půl druhého. Veškeré práce dělají ručně, s krumpáčem a lopatou, nasadit v těchto podmínkách důlní stroje není možné. Na čelbě mohou najednou pracovat jen dva lidé, víc se jich sem nevejde.
Celá štola Prokop měří 350 metrů, většina je vyražená ve skále. „Čím víc se blížíme ke skalnímu úseku, tím je to komplikovanější. Suť je mnohem víc zpevněná. Poslední metry budou nejtěžší. Zmáhání metru štoly někdy trvá i několik dní,“ poznamenává Tásler.
Důl KovárnaVstup do Kovárny je v nadmořské výšce 1 034 metrů, plánovaný východ leží v 955 metrech. Albeřičtí speleologové začali důlní dílo zkoumat v roce 1988. První turisté se do nejstarší části dolu podívali v roce 2004, o sedm let později jeskyňáři otevřeli druhý prohlídkový okruh. Dnes je možné po nerezových žebřících sestoupit 50 metrů pod zem do mezipatra, které vzniklo také v 50. letech. I tady je k vidění část důlní techniky. V současnosti je jedinou hornickou památkou ve východních Čechách, která prohlídky podzemí nabízí, bývalý měděný důl Bohumír v Jívce na Trutnovsku. Veřejnosti se otevřel v roce 2015, přístupná trasa měří 300 metrů. |
Směr ukazují staré kolejnice, pohřbené v zavalené chodbě. Stovky kubických metrů sutě pracovníci vozí do příkopu, který nad důlním dílem vznikl v 50. letech při řízeném zavalení dědičné štoly.
Letos by měla být zpřístupněna celá. Až se jeskyňáři dostanou do skalní části, bude je čekat velký úklid. V chodbě je po kolena bahna. S mezipatrem, kde dnes končí 300 metrů dlouhá prohlídková trasa, Prokopa spojí nerezové žebříky. S jejich instalací investor počítá v příštím roce.
Stejným způsobem už zpřístupnil horní část důlního díla. Trasa bude po dokončení projektu více než dvojnásobná a návštěvníky zavede do osmdesátimetrové hloubky. Turisté Prokopem vyjdou ven a nebudou se muset vracet stejnou cestou jako dosud.
Zkušební provoz v roce 2024
„Naším cílem je, aby ke konci příštího roku bylo zpřístupnění štoly po technické stránce připraveno. V roce 2023 plánujeme kolaudaci a následující rok spustíme zkušební provoz,“ naznačuje Radko Tásler.
Vyklizením dědičné štoly se celé důlní dílo otevře a bude potřeba ještě vymyslet regulaci průvanu. Speleologická společnost na projekt s rozpočtem zhruba 20 milionů korun získala dotaci z Evropské unie, ta uhradí 85 procent nákladů.
Prospektoři vyrazili štolu Prokop v 50. letech při hledání měděné, cínové a wolframové rudy. Zbylo tu po nich velké množství techniky včetně kolejnic, důlních vozíků, vlaku i části depa. Po ukončení průzkumu vchod z bezpečnostních důvodů zastřelili.
