Archeologům v posledních letech přibývá nálezů, které mění pohled na nejstarší dějiny Trutnovska.
„Na Jičínsku nebo Hradecku by po takovémto nálezu, když to přeženu, neštěkl ani pes. Na Trutnovsku je situace jiná, pravěkých nálezů zde máme velice málo. Přibývají až v poslední době,“ vysvětluje archeolog Ondřej Tůma z Muzea Podkrkonoší.
Objevy, zejména štípané nástroje, ale také fragmenty keramiky z různých etap dějin, v posledních deseti letech dokazují, že Trutnovskem procházeli pravěcí lovci sledující zvěř.
Poslední objev je podle Tůmy významný tím, že nejde o ojedinělý předmět, nýbrž o celý soubor. Dosud detektoráři kovů a archeologové nacházeli především solitérní bronzové sekery.
„Jediný dosavadní nález náramku máme z Choustníkova Hradiště ze druhé poloviny 20. století. Potom už máme pouze informace, že by měl existovat soubor bronzových nápažníků a nákrčníků. Nikdo ale neví, kde je, nálezce ho neodevzdal,“ říká Tůma.
V okolí dvorského nálezu se neobjevila žádná keramika, takže se nedá pokládat za důkaz stabilního osídlení v této lokalitě v mladší době bronzové. Z jakého důvodu lidé v pravěku zakopali náramky s rytinami do země, není úplně zřejmé.
„Je to hodně spekulativní. Jednou z možností je, že to lidé zakopali v době ohrožení, kdy ukrývali majetek, aby ho nikdo nenašel. Podobné to později bylo s mincemi. Zároveň k tomu mohly vést kultovní důvody a předměty byly obětinami,“ domnívá se archeolog.
Stejně tak ale soubor mohl sloužit jako surovinová základna, zdroj kovu, který byl v té době velice ceněný. „Předměty šlo roztavit a vyrobit z nich něco jiného,“ domnívá se Tůma.
Jičínské muzeum ukázalo v dubnu poklad pražských grošů:
11. dubna 2019 |
