Největší z jeskyní v Krkonošském národním parku se nachází u Horních Albeřic, cení si ji speleologové i přírodovědci.
Vandalové po sobě zanechali nápisy jako „Expedice AC“ nebo „Ahoj“ a obrázky symbolizující postavy a zvířata.
„Je to do nebe volající lidská hloupost. Navíc vstup do Bischofova lomu není jen prohřeškem proti ochraně přírody, ale i záležitostí velmi nebezpečnou, kde hrozí pád kamení,“ řekl náměstek ředitele a vedoucí odboru péče o národní park Václav Jansa.
Neznámí návštěvníci lomu porušili zákon nejen vstupem do volného terénu, ale i rozděláváním otevřeného ohně. Podle ochranářů je to problematické i proto, že se tam nyní chystají netopýři k zimování.
„Kouř, respektive pozůstatek kouře, totiž může odradit netopýry nejen od vletů na zimoviště, ale i od jeho využívání během nastávající zimy. Netopýři jsou totiž v případě svých zimních úkrytů, kde „prospí“ celou zimu, velmi konzervativní,“ podotkl mluvčí parku Radek Drahný.
Albeřická jeskyněNejvětší jeskyně v Krkonošském národním parku, v součtu s naposledy zmapovanou chodbou má celkovou délku bezmála 270 metrů. Jako první ji v roce 1887 objevili těžaři vápence, speleologové začali podzemí zkoumat v roce 1968. Nejmohutnější je střední patro s dómy pospojovanými krátkými chodbami. Zatímco spodní patro je trvale zatopené, nejsvrchnější část jeskyně tvoří obtížně přístupný systém komínů a plazivek. Albeřická jeskyně je součástí největší krasové oblasti v Krkonoších, v okolí se nachází také Krakonošova a Celní jeskyně. |
Řada netopýrů se celý život vrací na stejné zimoviště, někteří jedinci dokonce na stejné místo v něm. Když je jejich tradiční zimoviště poškozeno, třeba právě zakouřením po ohni, musejí vyhledat náhradní zimoviště. Zbytečně pak při tom ztrácejí energetické zásoby, které jim mohou následně chybět do jarního probouzení.
Protože je pachatel neznámý, správní řízení nepřipadá v úvahu.
„V nejbližší době budeme muset poničené stěny umýt, abychom nynějšími kresbami neinspirovali další vandaly,“ dodal Drahný.
