Dvě prohry – se Švédskem 1:4 a Finskem 2:4 – a obrat proti unaveným Švýcarům (5:3) neukazují zrovna na úspěšný týden. „Turnaj se nepovedl,“ uznal útočník Daniel Voženílek.
Ale pomohl.
A o to v přípravných duelech jde především.
Šimon Zajíček kryje finskou střelu.
První zkušenosti s mezinárodním hokejem nabral 22letý brankář Šimon Zajíček, jehož Litvínov ještě loni posílal do prvoligového Sokolova.
Na druhém turnaji se výrazně sebevědoměji prezentovali stejně staří Mikuláš Hovorka, obránce z Českých Budějovic, a Jakub Rychlovský, útočník Liberce.
Rulík zblízka viděl dalšího beka Libora Hájka, který se nedávno vrátil ze Severní Ameriky, aby v Pardubicích znovu hrál hokej, co ho baví.
Švýcarsko - Česko 3:5. Zápas plný obratů, rozhodl Hájek. Hokejisté se loučí výhrou |
Otestoval i veterána Martina Růžičku, jehož předešlí trenéři šest let přehlíželi navzdory vysokému počtu gólů a titulům s Třincem.
Po roce se vrátil Jan Kovář a i když to teď na první dva útoky nevypadá, dokázal třeba, jak se vyzná v předbrankovém prostoru.
Sympatický dojem zanechali bratři Kovařčíkové, byť body neudělali.
Voženílek si dokázal, že jeho tvrdá a neoblomná hra neplatí jen v extralize.
O druhou trefu v utkání proti Švýcarsku se postaral Daniel Voženílek.
David Kaše dal jasně najevo, že si reprezentaci zaslouží i bez svého bráchy Ondřeje.
Patřil k nejlepším Čechům.
A tak byste mohli pokračovat.
„Všechno si rozebereme a dáme hráčům vědět, jak jsme jejich výkony viděli. Jsem každopádně rád, že jsme vzali obměněný kádr. Hodně nám pomohlo, že jsme viděli zase další hráče,“ řekl Rulík.
Jestli z nich někdo přesvědčil, že patří do mixu, z něhož vzejde nominace na domácí mistrovství světa?
Celý turnaj jsme se lepšili, chválil Rulík. V březnu se vydá navštívit hráče z NHL |
Stoprocentně, proto zas až tak nesejde na oněch prohrách. Hůř to vyznívá při pohledu na konkrétní vady.
Národní tým stále nenašel elitního obránce pro přesilové hry. S Filipem Hronkem se příliš počítat nedá, jeho Vancouver se v NHL řadí k favoritům, a proto Rulík potřebuje najít náhradu.
Zkoušel to se sparťanem Michalem Kempným, ale žádná velká jistota to nebyla.
Alespoň jednou se prosadil plzeňský Petr Zámorský.
Petr Zámorský se raduje z vyrovnávací trefy proti Švýcarsku.
Že by Rulík zariskoval a věřil by jednadvacetiletému kladenskému Jiřímu Ticháčkovi (v extralize 38 bodů ve 44 zápasech, z toho 22 právě v početní výhodě)?
Ohromně by riskoval, že mladá hvězdička podlehne tlaku domácího šampionátu.
Obránci obecně zatím formu úplně nenaladili. Dost často chybovali, ztráceli puky, špatně rozehráli nebo si nepohlídali prostor před brankovištěm.
Stejně tak český tým po celý turnaj trápila mizerná střelba. Třeba proti Švédům vypálili jen třináctkrát. V sobotu proti Finům zase šancí bylo dost, zato neskončily gólem. „Byli jsme pod sedmi procenty v efektivitě střelby, to rozhodlo,“ zhodnotil Rulík.
Mohlo se mu naopak líbit, že jeho tým postupem času nabíral na výkonu. A v neděli se Švýcary ho využil k obratu. „Nevzdali jsme to,“ těšilo autora vítězné branky Hájka.
Dost možná pomáhá i atmosféra, kterou Rulík v kabině vytvořil.
Stejně jako jeho předchůdce Kari Jalonen zásadně nekritizuje jednotlivce za chyby, naopak je podpoří.
Český obránce Mikuláš Hovorka odehrává puk.
Hovorka proti Finům chyboval, když ztratil puk po dlouhém pobytu na ledě a skončilo to inkasovaným gólem. Mladý obránce se kál, zato hlavní kouč tvrdil: „Chyby se stávají, hrál výborně. Tohle mu jen pomůže v růstu. Máme tu spoustu hráčů, kteří jsou na prvním reprezentačním srazu a není to pro ně jednoduché. Proto jsem jim říkal, ať nevěsí hlavy.“
A proč ne! Jestli díky tomu Hovorka a ostatní neztratí odvahu, bude se to brzy jenom hodit.
Příště (na konci dubna) už bude do startu šampionátu zbývat jen pár dní a Rulík bude mít k dispozici velkou část finálního kádru.
Teprve tehdy se minely přestanou odpouštět. To už budou Češi potřebovat šikovné střelce i nechybující beky.
