Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvSamostatná česká reprezentace prožívá zdaleka nejhorší sezonu ve své historii. Na evropských turnajích propadla a nezazářila ani na olympijských hrách, v Pekingu totiž nedošla ani do čtvrtfinále.
V probíhajícím hokejovém ročníku zvítězila dosud pouze dvakrát, ve skupinové fázi si na OH poradila s Ruskem v prodloužení a se Švýcarskem po samostatných nájezdech. Tenhle soupeř ji pak v předkole ovšem z turnaje vyřadil.
„I kdybychom se ale přes Švýcary dostali, problém by to neřešilo,“ podotýká Marha. „Mysleli jsme si, že budeme vychovávat kluky, kteří budou na vrcholové úrovni. Děje se to, ale není jich už tolik. Není konkurence.“
Český hokej čeká na výraznější úspěch už dlouho, přesněji řečeno deset let. V roce 2012 získal na světovém šampionátu v bronz, jenže od té doby slaví cenné kovy pouze jiní.
Bída se prohlubuje. Hokej Čechy zajímá, ale jak dlouho to ještě potrvá |
Pod palbu největší kritiky se v posledních týdnech ocitl Filip Pešán. Hlavní trenér národního mužstva musel odpovídat na otázky o své nejisté budoucnosti už před startem turnaje, po konci olympijských her už fanoušci otevřeně volali po jeho odvolání.
„Mohli jsme být ve stejné situaci jako slovenský hokej, šlo jen o drobnosti,“ vzpomíná Stránský v Rozstřelu bronzový úspěch východních sousedů. „Kvalita hráčů v našem týmu byla daleko vyšší. Rozdíl byl především v tom, že trenérský tým nedokázal dát nadstavbu, nedostal z hráčů srdíčko. Pan Ramsay u Slováků ano. Pešán asi není dobrým motivátorem,“ domnívá se.
Týmy, které Češi pravidelně poráželi, jim jsou rázem vyrovnanými soupeři. Zvedá se Německo či Lotyšsko, největší rozdíl v rychlosti cesty kupředu je však vidět u Švýcarska, olympijského kata národního výběru.
 |
„Švýcaři do hokeje pumpují spoustu peněz. Jsou disciplinovanější a cílevědomější, my zase šikovnější. Dorovnali nás poctivou prací, k tomu mají výborné kanadské trenéry,“ říká Marha, který více než deset let působil v Davosu, a tak má v tamním hokeji perfektní přehled.
Je ale primární problém v nejvyšším vedení hokejového svazu? Nebo třeba v nedostatku kvalitních mládežnických trenérů?
„Na hokej potřebujete dávat peníze. Soboty a neděle neznáte, jezdíte po zápasech. Radši dáte dítě na florbal nebo hokejbal, je to těžké. Pokud máte navíc dojíždět? Je to hodně o financích,“ upozorňuje Marha na ekonomickou náročnost pro rodiče malých hokejistů, což je další z potíží jednoho z nejoblíbenějších sportů v Česku.
“Samozřejmě je chyba i u svazu. Bijí se v prsa, že přinášejí nové finance, ale nikdo nevidí, že nejdou správným směrem. Dalo by se předpokládat, že tam bude něco nezákonného. Každý rok dá hokej dohromady nějakých 500 milionů, ale u mládeže tyto peníze vidět nejsou,“ kroutí hlavou Stránský.
KOMENTÁŘ: Vše pro budoucnost. Český hokej už se nesmí ohlížet |
Marha je bývalým úspěšným hokejistou, který už jako devatenáctiletý naskočil do NHL. Po návratu ze zámoří po přelomu tisíciletí odehrál dvanáct sezon v dresu švýcarského Davosu. Nyní se věnuje trénování.
Studií českého hokeje se během své profesní kariéry zabývá publicista Jiří Stránský. Je autorem knih „Historie československého a českého hokeje 1908-1999“ či „Český hokej - 45 let v NHL“. Momentálně působí jako redaktor na volné noze.
