Pátek 23. října 2020, svátek má Teodor, Theodor
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 23. října 2020 Teodor, Theodor

Hokej je jinde, ale Jágr by dnes dával sto gólů, říká Neckář

  17:59
V roce 2004 získal společně s Pavlem Kubinou Stanley Cup a nebojí se přiznat, že jeho následovníci v Tampě jsou dnes hokejově výš. Přesto si bývalý obránce Stanislav Neckář myslí, že každá doba má svoje. „Pravidla dnes přejí šikovným hráčům, ale já postrádám trochu víc tvrdosti,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

Stanislav Neckář | foto: iDNES.cz

Nejsou to v dnešní době hříšná slova?
Chápu, že obzvlášť Tampa dnes předvádí líbivý hokej, lidi samozřejmě chtějí vidět hodně gólů. Na druhou stranu se mi nelíbí přísné posuzování zákroků, protože jsem byl bek a vím, že kolikrát můžete do protihráče drknout nechtíc. Kluci pak kolikrát skončí přísně na trestné.

Oponenti by reagovali, že se díky tomu mohou prosadit šikovní útočníci.
Já jen říkám, že posuzování některých situací je přehnané. Určitě bych nechtěl, aby se hokej vrátil zpátky o patnáct let, to vůbec. Ale pokud dal na přelomu tisíciletí někdo padesát gólů za sezonu jako Jarda Jágr, tak takoví hráči by dneska museli dávat okolo sta, protože by se jich nikdo nedotkl. Nechci, aby se to jenom řezalo, ale byl bych rád, kdyby to trochu povolili. Je ale fajn, že dnes mohou hrát NHL hráči, kteří by v ní dřív neměli šanci.

Zkuste porovnat současnou Tampu a váš tým z roku 2004. Kdo je lepší?
To se strašně blbě porovnává. Nemůžete porovnávat Gretzkého a Stamkose. Každý byl v jiné době a hokej se každých deset let mění. Teď je mnohem rychlejší, kluci jsou šikovnější. Je úžasné, v jaké rychlosti dokážou nahrát nebo udělat kličku. My jsme tohle zkrátka neměli. Rychlost je skoro o čtyřicet procent vyšší. Na druhou stranu postrádám tu tvrdost, hru do těla. Vím, že by to v Tampě plno fanoušků rádo vidělo. Samozřejmě nechci, aby se někdo zranil, ale tvrdší hra by i mě bavila víc.

2004 /  Tampa Bay Lightning: Hokejisté Pavel Kubina a Stanislav Neckář s...

Hokejisté Tampa Bay Lightning Pavel Kubina a Stanislav Neckář s Václavem Klausem v roce 2004 po zisku Stanley Cupu.

Proč je Tampa hokeji zaslíbené město?
Základ je v tom, že jsou tam lidé, kteří hokeji rozumí a umí poskládat dobrý mančaft. Pak se dá dělat hokej všude, i na jihu USA. Hodně lidí vyzdvihuje přínos trenéra Coopera, ale podle mě by se nemělo zapomenout na manažera Stevea Yzermana, který dal tenhle mančaft před lety dohromady. Začal úplně od začátku s mladými kluky. Tým je sehraný, mají dobrý útok, obranu i gólmana. Vyhráli opravdu zaslouženě, bylo vidět, že Dallas přehrávali.

Pavel Kubina před pár lety vyprávěl, jak jste v roce 2004 zbláznili město, kde byl do té doby sportem číslo 1 americký fotbal. Hokej je doteď na stejné úrovni. Byl to opravdu zlomový moment?
Určitě jo. Pamatuju, jak jsem po příchodu do Tampy v roce 2001 projížděl sousedstvím a malí kluci hráli většinou fotbal. Házeli si míčem. Teď je běžně vidím s hokejkou a pálí do hokejové brány. Hokej se od roku 2004 strašně zvednul. Sám tu dělám u mládeže a vidím, kolik kluků ho hraje. Je jich čím dál víc, spousta z nich se dostane i reprezentace. Také záleží, jak poskládáte tým, jaké máte skauty a jakého máte vlastníka. Ten místní dělá strašně moc pro komunitu. Lidi to vrací tím, že chodí na zápasy a je pořád vyprodáno.

„Hokej je v Tampě ohromně populární a hraje ho čím dál víc kluků.“

Proto se hokej tak nechytil na východní straně Floridy u Panthers?
Vypadá to tak. Přitom krátce po založení postoupili až do finále Stanley Cupu. Někdy to nestačí.

Nehraje roli, že v Tampě je víc bělochů, kteří mají k hokeji větší vztah?
Jasně, v Miami a okolí je to víc hispánské, jsou tam trošku jiní lidi. Je možné, že je to i tím. Ale vzpomínáte, když tam hrál Jarda Jágr? Návštěvnost se jim tehdy celkem dost zvedla. Ale zase to spadlo. Nevím, jak je to možný. Budou s tím muset něco udělat.

Tampa na rozdíl od Floridy hraje dlouhodobě nahoře. Vypíchnul jste Stevea Yzermana, který nastavil fungující koncepci. Jak dlouho z toho bude klub žít?
Pokud bude Tampa schopná udržet všechny hráče, tak můžou pomýšlet ještě na další poháry. Jenže po úspěchu jdou platy hráčů nahoru a často se stává, že se mančaft rozpadne. To se stalo i nám v roce 2004. Nastala situace, kdy se mělo podepsat pět kluků a nezbyly peníze na gólmana Chabibulina. Myslím, že to v následujících letech bylo znát. Teď ale spoustu hráčů podepsaných mají, takže se budou držet ve špičce.

Jak fanoušci v Tampě prožívají hokej v době covidové?
Klub dal před zimák plátno, tam finále sledovali, bylo tam hodně lidí. Tým po návratu z Edmontonu bude jezdit lodí městem, to bude událost. I malí kluci, které trénuju, mají volno, protože se chtějí jít podívat na Stanley Cup. Dnešní doba je ale divná. Moc bych současným hráčům přál, aby mohli se Stanley Cupem projíždět po ledě před diváky. Je to něco jiného. Jsem zvědavý, jak všechno bude probíhat, jak to budou dělat.

Stanislav Neckář (vlevo) hovoří v roce 2004 před fanoušky v rodném Písku se...

Stanislav Neckář (vlevo) hovoří v roce 2004 před fanoušky v rodném Písku se Stanley Cupem a parťákem Pavlem Kubinou.

Koukáte do budoucnosti s obavami?
Uvidíme. Podle mě to hodně klubů takhle dělat nemůže. Bez diváků přicházejí o velké peníze a nevím, jak by to do budoucna ustály. Půlku sezony nebo jednu sezonu se to zvládnout dá, ale pak je to problém. Trpět budou hlavně slabší mančafty. Musíme doufat, že covid brzy odejde a všechno se vrátí do normálu. A ještě mě napadá jedna věc.

Jaká?
Že to pro některé hokejisty musí být špatná doba, ale pro jiné paradoxně dobrá. Jak to? Protože se jim nehraje dobře před lidmi a jsou nervózní. Takže to je pro ně výhoda.

Co říkáte na názory, že letošní Stanley Cup není plnohodnotný?
Je pravda, že spousta lidí říká, že to je letos „Covid Cup“. Já ale tvrdím, že Stanley Cup je Stanley Cup. Všichni do toho dali sto procent.

„Utíká to, nejvíc to vidím na dětech. Ale pořád se cítím mladý. V zrcadle se vidím stejně, i když mám o 30 kilo víc.“

Stanislav Neckář vítěz Stanley Cupu z roku 2004

Jaká je vůbec současná situace s covidem na Floridě?
Už dobrá, byť to jednu chvíli bylo hodně špatné. Teď je to lepší, čísla šla dolů. Já ale masku nosím pořád, i na ledě ji mám. Doufám, že to brzo odejde.

Od vašeho triumfu uplynulo už 16 let. Neříkáte, že je šílené, jak to utíká?
Říkám. Je to dlouhá doba. Jednou mi řekl táta, že hokejový život je krátký. Když jsem byl mladý, tak jsem to nechápal. Pak mi to došlo. Pokud mají mladí šanci, tak ať ji chytí.

Bude vám 45 let, připadáte si už starý?
Nejvíc to vidím na dětech, protože mám čtyři. Když vám dcera začíná řídit, má kluka a pomalu si už žije svůj život, tak vám dojde, že roky letí. I když se pořád cítím mladý. Kolikrát, když se podívám do zrcadla, tak se pořád vidím stejně, i když mám o 30 kilo víc.

Nemotivuje vás to, abyste vypadal jako zamlada?
Ono to teď už není o tom, abych vypadal, ale aby fungovalo zdraví. Je to těžký. Když celý život jíte zdravě a jednoho dne se to usekne... Vím, že plno kluků pořád něco dělá, ale já ne. Pak je normální, že přiberete.

Stanislav Neckář

  • v NHL odehrál celkem 539 zápasů a postupně prošel Ottawou, New York Rangers, Phoenixem, Tampou a Nashvillem
  • při výluce 2004/05 pomohl Českým Budějovicím v 16 zápasech k návratu mezi elitu
  • kariéru ukončil ve 31 letech v dresu švédského Södertälje kvůli problémům s třísly
  • po roce se zkoušel vrátit, ale na zkoušce v Davosu mu zjistili cukrovku, proto skončil definitivně
  • žije v Tampě, kde trénuje mládež a podniká s doutníky

Zvlášť když jste byl jako hokejista zvyklý hodně jíst, viďte?
Určitě, i když teda už nejím tolik jako dřív.

Povězte pár vět o Janu Ruttovi, kterého jste musel jako obránce sledovat pozorněji.
Zvládnul to skvěle. Je na tom dobře pohybově, má výborné nahrávky. Je to dobrý příběh pro mladé kluky, protože měl problém se chytit v extralize a nakonec má Stanley Cup. Takových případů je víc. Hrál jsem s Vencou Prospalem, který v osmnácti taky pomalu končil s hokejem. Hrál jsem proti Zdeno Chárovi, kterému se smáli a po dvaceti letech je z něj legenda. Takovou story má plno kluků. Je to motivace pro mladé, kteří kolikrát nedostanou šanci v nějakém týmu. Neznamená to ale, že je úplný konec. Každý v sobě něco má a pokud si věříte, tak se dá dokázat strašně moc.

Věříte, že si Rutta vybojoval pevnou pozici v hierarchii sedmi beků?
Trenéři určitě koukají na to, že byl v týmu, který vyhrál. Chtějí dát šanci hráči, který byl u toho a obstál. Doufám, že šanci mít bude. Hokejista je to dobrý a místo si zaslouží.

Poslední otázka míří na Ondřeje Paláta, který skvěle zvládl pozici v elitní formaci. Někoho to možná překvapí, ale vás ne, viďte?
Přesně tak. Je to hokejista s vynikajícím citem pro hru, má dobré vidění, dobrou střelu, dobře přemýšlí v rychlosti současné NHL. Je to vynikající hráč. Zaslouží si místo v nejlepší lajně, protože tím všichni jedině získají. Fanoušci tady ho milujou, protože maká. 

  • Nejčtenější

Ve Švýcarsku s covidem nestraší tolik jako u nás, říká Červenka

Jsou to dva hodně odlišné světy: zatímco česká extraliga stojí a nesmí se ani trénovat, ve Švýcarsku běží hokej téměř...

Chára mění názor, Boston čeká na jeho verdikt. Skončí letité pouto?

Budoucnost hokejového velikána Zdena Cháry je nejistá. Ačkoli slavný dvoumetrový obránce nedávno prohlásil, že na konec...

Diváci se bojí. Na stání už nikdy! Švýcaři vidí, jak covid mění hokej

Nejnavštěvovanější hokejová soutěž v Evropě řeší nečekanou potíž, kterou by vlastně dokonale vystihovala věta premiéra...

Zakleté Pardubice. Klub stíhá rána za ranou. Patří vůbec Dědkovi?

Pandemie koronaviru zastavila extraligu hned poté, co tým Dynama Pardubice přečkal karanténu. Hrát se bude možná za...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Opouštím NHL, ale chci se vrátit. Proč odešli Jágr, Hudler i Sobotka

Je krajně neobvyklé, aby hokejista dobrovolně opustil zámořskou NHL. Okolnosti však někdy dělají divy, takové případy...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

  • Další z rubriky

Hanzalův tichý konec. NHL se změnila, už by stejně nebyla pro mě, cítí

Premium Už ho nerozhodí, když jeho průchod bezpečnostním rámem rozezvučí letištní halu. „Bude to tak navždycky,“ prohodí Martin...

Šéfe, mám super gólmana! Přichází éra brankářských specialistů a skautů

NHL je miliardový byznys, který takřka vždy stojí na jediném muži, vynikajícím brankáři. V zámoří se rozmáhá trend...

Gudas by si rád zahrál za Spartu. Na Floridě chce kvůli bezpečí dům s plotem

Ani ve třiceti není vousatý brousek v nejlepší hokejové lize na světě odepsaný. Ba naopak! Třebaže měl pocit, že s ním...

Hvězdní muži bez práce. Reinhart jde k arbitráži, Debrusk a Barzal musí počkat

Manažeři už dávno najímají posily, ale šestice skvělých hokejistů stále jen zpovzdálí pozoruje dění na trhu NHL. Jako...

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

V 47 letech zemřela herečka Daniela Krhutová, pohádková Marie Růžička

Po dlouhé nemoci zemřela herečka a zpěvačka Daniela Krhutová, bylo jí 47 let. Její nejznámější rolí byla Marie Růžička...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

N-word jsem měla vypustit, omluvila se z rasismu nařčená Čvančarová

Jitka Čvančarová (42) se ocitla pod palbou kritiky mnoha uživatelů sociálních sítí. Při imitování raperky Cardi B v...

Na porod jsem se těšila, ale všechno bylo jinak, říká Míša z Malých lásek

Za jedenáct let pomohla porodní asistentka Michaela Malotinová na svět asi sedmi tisícům dětí. První minuty života...