BRANKÁŘI
Lukáš Dostál, Anaheim Ducks (NHL)
V zámoří zažil průlomový ročník, do nějž také fantasticky vletěl. Hned v říjnu obdržel cenu pro hráče měsíce, vytahoval krásné zákroky. U Ducks se těšil z velkého vytížení, o čemž svědčí úspěšnost zásahů přes devadesát procent navzdory více jak třem inkasovaným gólům na utkání. Brněnský odchovanec uhranul už v mládeži a ve třiadvaceti se řadí k největším českým talentům. Na bronzovém MS 2022 nastoupil do jednoho klání, ale pak se zranil. Teď ho zřejmě čeká boj o pozici jedničky s kolegou Mrázkem.
Petr Mrázek, Chicago Blackhawks (NHL)
Ten se do reprezentace vrací po sedmi sezonách, kdy si kromě šampionátu v Paříži zachytal také na Světovém poháru. Možná si pořád vybavujete, jak před lety hýřil energií mezi juniory. Ve dvaatřiceti už je klidnější, pořád ho ale zdobí mrštnost a exceluje ve spodní polovině branky. V Chicagu zase nakopl kariéru, v jednom z nejhorších týmů soutěže předváděl skvělé výkony. Dlouho dopředu se s ním tak logicky počítalo.
Karel Vejmelka, Arizona Coyotes (NHL)
Po dvou mistrovstvích, kde chytal klíčové duely a zastával roli jedničky, bude nyní spíš krýt záda dvojici před sebou, které může dodat cenné rady z posledních let. Ve slabé Arizoně si už třetím rokem drží stabilní čísla s úspěšností zákroků okolo devadesáti procent. Při ohromné 193centimetrové postavě udivuje jeho pohyblivost a velká rychlost, k tomu je silný na vyrážečce. A hlavně oplývá klidem. Zpříjemní si stěhování do Salt Lake City, které ho čeká příští sezonu?
OBRÁNCI
Radko Gudas, Anaheim Ducks (NHL)
Moc gólů od něj nečekejte, jeho přednosti leží především ve spolehlivé defenzivní práci a tvrdé hře v osobních soubojích. V NHL platí za jednoho z nejnepříjemnějších soupeřů, rozdává jeden hit za druhým. Můžete si být jistí, že ani tentokrát nepůjde pro ránu daleko. Má před sebou čtvrté mistrovství v kariéře, hodit se budou i jeho zkušenosti. Počítá se s ním do role jednoho z lídrů kabiny, v Anaheimu pomáhá s výchovou hokejových hvězd budoucnosti.
Jan Rutta, San Jose Sharks (NHL)
Druhá posila do obrany z NHL. Všestranný pravák se solidní střelou, který by mohl pomoct i v ofenzivě. Vzhledem k pokračujícímu trápení slaboučkého San Jose už dopředu věděl, že pro domácí šampionát bude volný. Na ledě pravidelně trávil přes dvacet minut na zápas, chodil i na přesilovky, na což nebyl z předchozích angažmá v zámoří (Chicago, Tampa, Pittsburgh) zvyklý. Hodně prostoru by měl dostat i v reprezentaci.
David Špaček, Iowa Wild (AHL)
Patřil k hráčům, které si chtěli trenéři spíš jen ozkoušet. Měl si odbýt reprezentační debut a poměřit síly se soupeři na mezinárodní úrovni. Nakonec ale přežíval postupné škrty, až se dostal do finální nominace. A naprosto zaslouženě. Při reprezentační premiéře vymyslel krásnou asistenci, v druhém duelu proti Slovákům sám skóroval. Ukázal se také na přesilovce, díky tvrdě střele a ofenzivnímu smýšlení ho při této činnosti můžou trenéři klidně využít i v Praze.
Michal Kempný, Sparta (ELH)
Říká se, že za sebou nemá bůhvíjak oslnivou sezonu. Ve Spartě vypadl z první přesilovkové formace, v play off nevyčníval. I přesto však dokázal v základní části nasbírat více než solidních 31 bodů a další může přidat také na mistrovství v Praze. Ofenzivní výpady se od něj tentokrát neočekávají, měl by spíš uplatnit bohaté zkušenosti a patřit k zodpovědnějším hráčům. Čeká ho už páté mistrovství.
Jakub Krejčík, Sparta (ELH)
Dříve pravidelný reprezentant se vrátil do národního mužstva po dvouleté odmlce. V základní části nijak zvlášť nevyčníval, ale skvělými výkony v play off si řekl o nominaci. Patřil k nejlepším hráčům Sparty, vyčníval klidem a přehledem na ledě, v jedenácti zápasech si připsal šest branek a tři asistence. Míří na páté mistrovství, společně s Romanem Červenkou si jako jediný hráč ze současného kádru zahrál v roce 2015 v Praze.
Tomáš Kundrátek, Třinec (ELH)
Chystá se už na pátý světový šampionát, účastnil se také dvou olympiád a Světového poháru. V mistrovském Třinci opět prokázal, že patří k nejlepším extraligovým obráncům, v play off se stal nejproduktivnějším zadákem, ve velkém sbíral rovněž bloky a hity. Vedle obětavosti a bojovnosti si od něj trenéři určitě slibují i konstruktivní hru vepředu, díky dobré ráně a kvalitní kontrole puku si říká též o šanci na přesilovkách.
Libor Hájek, Pardubice (ELH)
Na začátku sezony vzdal vytrvalý boj o stálé místo na soupisce týmu NHL, opustil farmu Pittsburghu a přesunul se do Pardubic. Rozkoukával se jen chvíli, nakonec stihl naskočit do dvaceti zápasů, ve kterých posbíral obstojných devět bodů. Nezískal však to, kvůli čemu do Česka přišel. S Dynamem se musel sklonit před mistrovským Třincem, v play off už se mu tolik nedařilo.
Jan Ščotka, Kometa Brno (ELH)
S jeho účastí se možná tolik nepočítalo, ale oblíbenec předchozího reprezentačního kouče Jalonena se probojoval do závěrečné nominace i pod Rulíkovým vedením. Dostal přednost třeba před Dominikem Mašínem či Jiřím Ticháčkem. Doma má bronz z roku 2022, těší se na druhé mistrovství v kariéře. Patřil k hlavním oporám Komety, k plnění defenzivních úkolů přidal i solidní porci 32 bodů (4+28).
ÚTOČNÍCI
Dominik Kubalík, Ottawa Senators (NHL)
Za posledních šest let chyběl na mistrovství světa pouze jednou. A nikdy nezklamal. Vždyť na šampionátech odehrál celkem 33 zápasů, posbíral v nich úžasných 38 bodů a nastřílel hned dvacet gólů! Jen tentokrát míří na vrcholový turnaj v poněkud pochmurném rozpoložení, má za sebou totiž nejhorší sezonu v NHL v kariéře. V Ottawě se mu nedařilo, v Praze tak bude hrát kromě jiného i o novou smlouvu v zámoří.
Ondřej Palát, New Jersey Devils (NHL)
Jedna z nejvýraznějších postav národního týmu. Dvojnásobný vítěz Stanley Cupu s pověstí hráče, který podává nejlepší výkony v nejdůležitějších okamžicích. Nemá za sebou úplně povedenou sezonu, v 71 zápasech za New Jersey zapsal 33 bodů (11+20). Zdobí ho všestrannost, na Českých hrách nastupoval i v oslabení. Ve třiatřiceti letech se chystá teprve na druhé mistrovství světa.
Roman Červenka, Rapperswil-Jona (NL/Švýc.)
Nejzkušenější článek týmu, málokdo k národnímu týmu patří tak jako právě on. Čeká ho už jedenáctý světový šampionát, počítá se s ním do role kapitána. Zase se od něj očekává ofenzivní příspěvek, byť ve Švýcarsku poprvé bodově lehce propadl. Měl ale skvělý závěr sezony, formu by si jistě přál přenést také na mistrovství. Jako jediný z útočníků si pamatuje poslední domácí šampionát.
Lukáš Sedlák, Pardubice (ELH)
Lídr papírově nejsilnějšího mužstva extraligy a aspirant na post prvního centra, jenž měl i po prohraném finále nominaci prakticky jistou. Komplexní forvard se skvělým čtením hry, produktivitou i tvrdým stylem strávil čtyři sezony v NHL, účastnil se rovněž olympijských her v Pekingu. Zaujal už o rok dříve, kdy na MS bodově táhl český tým, než přibyl na táhlý seznam smolně zraněných. Nyní se od něj opět jistě čeká, že bude patřit mezi nejviditelnější postavy.
Radan Lenc, HV71 (SHL/Švéd.)
Na Euro Hockey Tour si skvěle rozuměl s Tomáškem, zasloužili se hned o několik branek. V prvních dvou útocích pro něj ale místo na šampionátu nejspíše nebude, zařadí se k hráčům, kteří se budou prát o čas mezi dvanácti nejlepšími útočníky. Ve švédském HV71 si v sezoně držel bilanci necelého půlbodu na zápas.
Daniel Voženílek, Třinec (ELH)
V O2 areně se proháněl ještě v dubnu, kdy tu trápil domácí Spartu. Zjevení loňského play off znovu vyvolávalo úžas. Na předešlém šampionátu v Rize však vytáhlý útočník i přes skvělou fyzičku působil unaveně, nebyl tak nepříjemný jako v domácí soutěži. Teď i přes dlouhé tažení v play off hlásí, že sil má pořád dost. Ohromnou výhodu představuje pro kouče Rulíka jistě i jeho univerzalita, v útoku může nastoupit kdekoliv.
David Tomášek, Färjestad (SHL/Švéd.)
Možná ještě teď kouše překvapivé a bolestivé čtvrtfinálové vyřazení od Rögle, ale z individuálního hlediska prožil výbornou sezonu. Ve švédské lize posbíral 45 bodů, v tabulce produktivity skončil na třetím místě, s 25 góly se stal nejlepším kanonýrem. Skvělé výkony podával i v reprezentaci, v osmi zápasech se blýskl stejným počtem gólů. Produktivita se od něj očekává i v Praze, trenéři mu nejspíš svěří místo v jedné z elitních formací.
Ondřej Kaše, Litvínov (ELH)
Minulý pátek se konečně dočkal prvního klání v seniorském národním týmu. Teď si rovnou vychutná také vrcholnou domácí akci, dost možná i největší turnaj kariéry. V extralize patřil mezi jasně nejužitečnější hráče, udržel si průměr přesně bodu na zápas. A to jich odehrál jedenašedesát. Když navíc nebodoval, dovedl zaskočit i na obranné polovině. Snad se mu budou vyhýbat zdravotní lapálie, které ho za oceánem bohužel přibrzdily.
Jakub Flek, Kometa Brno (ELH)
Neúnavný bojovník do čtvrté formace, který vyniká obdivuhodnou rychlostí, výbušností a pracovitostí. Sázeli na něj také Rulíkovi předchůdci Filip Pešán a Kari Jalonen. Jedenatřicetiletý útočník se podívá už na čtvrtý šampionát v řadě. Opět bude na ledě dělat neplechu a trápit soupeře dotěrným napadáním. Ale pozor, umí i skórovat. Vždyť má za sebou nejlepší sezonu v kariéře, v dresu Komety posbíral 45 bodů (19+26).
Jáchym Kondelík, České Budějovice (ELH)
Velký objev uplynulého extraligového ročníku, vzhledem k urostlé postavě (201 centimetrů) jen těžko přehlédnutelný. Dříve působil v zámořské univerzitní soutěži NCAA a na farmě Nashvillu. Říjnový návrat vytáhlého, ale zároveň šikovného útočníka do Českých Budějovic nevyvolal bůhvíjaké pozdvižení, jeho výkony už ano. V základní části stihl 37 bodů (11+26), v play off jej zdobila bilance bodu na zápas.
Pavel Kousal, Sparta (ELH)
Jedno z největších nominačních překvapení, v Brně dostal šanci se předvést v jediném zápase, přesto si pozvánku například na rozdíl od spoluhráče ze Sparty Filipa Chlapíka vysloužil. V klubu patřil k nejnebezpečnějším hráčům, staral se o produktivitu, v reprezentaci vynikal spíše houževnatostí.
Ondřej Beránek, Karlovy Vary (ELH)
Jen málokdo má z posledních let s přípravným obdobím před mistrovstvím světa takové zkušenosti. Zasáhl do něj už popáté, na vrcholnou akci sezony míří podruhé za sebou. Tentokrát bez tradičního parťáka Jiřího Černocha. V Karlových Varech úplně nenaplnil roli tahouna (15+6), ale trenér Rulík si ho chválí. Osmadvacetiletý bojovník nevynechá jedinou příležitost se srazit, cizí mu nejsou ani strkanice před brankou.
Michal Kovařčík, Jukurit (Liiga/Fin.)
Dostalo se jen na jednoho z bratrů. Zatímco Ondřej už myslí pouze na angažmá v Českých Budějovicích, Michal se přesouvá do Prahy k mistrovství světa. Rulík ho využije především na černou práci, debutant na velké akci těží ze skvělého pohybu, výbušnosti, zároveň patřil během sezony k nejproduktivnějším hráčům reprezentace.
Matěj Stránský, Davos (NL, Švýc.)
Skvělá střela, silný na kotouči. Zřejmě díky těmto atributům se vešel do Rulíkovy nominace. Zatímco v klubu vyniká v ofenzivě, přehoupl se přes hranici čtyřiceti bodů v 51 zápasech, v národním týmu často hrál pouze ve třetí či čtvrté formaci. Takovou pozici nejspíše dostane i na domácím šampionátu, pokud se do sestavy vejde.
David Kämpf, Toronto Maple Leafs (NHL)
Poslední přírůstek pro národní tým. Ještě v sobotu, tedy den před finální nominací, nastoupil k sedmému utkání série NHL Toronta s Bostonem. Jenže s Maple Leafs vypadl, k reprezentaci se připojí ve čtvrtek. Měl by zaujmout pozici třetího centra a specialistu na buly a oslabení, v čemž se řadí mezi nejlepší i v zámoří.
