Za reprezentací vyrazil hrát navzdory tomu, že je po sezoně bez smlouvy. „Je tam určité riziko, že se může cokoliv zvrtnout. Nakonec je to však moje vlastní rozhodnutí. Vždyť jsem rád, že můžu reprezentovat,“ říká Vrána.
Vrána proti Rusům nenastoupí. K týmu se připojí Kubalík a Klok |
Do Česka jste se vracel po jiné ose než Filipové Zadina s Hronkem. Vyřizoval jste ještě formality v zámoří?
Souvisí to s mým trejdem během sezony. Vůbec jsem ho nečekal, přišlo to ze dne na den a na dalších několik týdnů jsem zmizel z Washingtonu do Detroitu. Musel jsem zajet ještě zpátky vyřešit záležitosti kolem bytu a další prioritní věci důležité před odletem domů.
Říkáte, že vás trejd překvapil. Ale jak jste ho vůbec přijal?
No, já jsem s tím vůbec nepočítal, někdy to prostě bývá začarované. Ono je také důležité koukat se, co je teď přede mnou. Nebylo vůbec jednoduché přizpůsobit se novému týmu, zvyknout si v mžiku na nové město i tým. Na druhou stranu mě v Red Wings všichni hezky přivítali a navázal jsem vztah s týmem. Myslím, že jsem se s nimi na konci sezony pěkně rozloučil.
Byl odchod z Washingtonu do mužstva, kde na vás chtěli více stavět, vysvobozením?
Mám rád roli lídra a tu jsem ve Washingtonu neměl. Tam jsem byl jen jedním z nich. Nedostával jsem takový čas na ledě jako teď v Detroitu. Snažil jsem se velké vytížení využít. U Red Wings to bylo pochopitelně o něčem jiném. Tým je ve fázi přestavby, zatímco Washington je jeden z nejžhavějších kandidátů na Stanley Cup.
Ve Washingtonu se vám česko-slovenská skupina trochu rozpadala. Jste rád, že jste našel spoustu krajanů v Detroitu?
Jo, určitě. Hroňu znám ještě z mistrovství světa, moc jsem se na něj těšil. Strávili jsme tam spolu dobrý čas. Bylo fajn poznat i Záďu. Ono je moc dobré mít v týmu parťáky z Česka, protože se potom cítíte líp.
Jakub Vrána ukazuje na pódiu v Praze Stanley Cup.
Jak jste to bral, že po tolika letech ve Washingtonu nemáte stále vůdčí roli v týmu i minuty na ledě?
Má to výhody i nevýhody. Byl jsem draftovaný vítězným týmem s tvořícím se mužstvem na Stanley Cup. Podařilo se mi udržet v mužstvu, měl jsem dobrá čísla v porovnání s časem, který jsem na ledě dostával. Vytěžil jsem z toho co nejvíc a nakonec jsem měl pozici lídra i tam. Ale bylo nás pět takových.
Když vás ve Washingtonu posadili na tribunu jako zdravého náhradníka, generální manažer reprezentace Petr Nedvěd to prý bral jen jako výchovný pohlavek. Co se tam vlastně stalo? Nesedli jste si s trenérem?
Po začátku sezony jsme neměli žádný problém. Hrál jsem na první přesilovce místo Jevgenije Kuzněcova. To byla příjemná změna, protože jsem se na ní za první tři roky ani neobjevil. Měl jsem icetime i dobrou produktivitu. Něco se tam během sezony událo.
Co přesně?
Hodně hráčů začalo hrát najednou s jinými, hodně se měnil i systém hry, protože to tak trenér chtěl. Následovaly nějaké mítinky a pohovory a zničeho nic můj čas na ledě šel dolů. Víte co.... já jsem kluk, který toho moc neřekne, jde a hraje. Snažím se ze zápasu vytěžit co nejvíc. Od začátku sezony jsem měl s koučem hodně setkání. Někdy prostě komunikace není úplně ono. Trenér se pak rozhodl, že mě na dva zápasy posadí.
Kapitán Kovář? Kdo by o to nestál, ale jedu hlavně pro medaili, řekl |
Nečekal jste to, že?
Koukal jsem jak blázen. Ale to je někdy součást hokeje. Stalo se to a jdeme dál.
Podle zámořských zdrojů se vám vytýkalo i bránění. Měl jste po přesunu do Detroitu od kouče víc volnosti?
Volněji to nejde, bránit se musí. Za ty roky jsem se v obraně zlepšil. Ve Washingtonu šlo o detaily, nebyl moc velký důvod posadit mě na tribunu. Myslím si, že jsme to oba dobře věděli. A hráč s tím někdy nemůže nic udělat.
O jaké detaily šlo?
Osobní souboje. Trenér si někdy najde chyby, ale i v nich jsem se nakonec zlepšil a zase jsem hodně hrál. A pak... najednou prostě přišel trejd.
V Detroitu jste se zase rozjel, prožil jste čtyřgólový zápas. Spadla tam z vás velká tíha?
Když hraju zápas, nemyslím na nic jiného. Osobní záležitosti pak nechávám stranou. I když na ten trejd jsem myslel delší dobu. Není jednoduché odejít z klubu po pěti letech. Poznal jsem tam spoustu lidí a zažil jsem dost krásných nezapomenutelných momentů. Míval jsem rána, kdy jsem se probudil a myslel si, že jsem furt ve Washingtonu. Takhle to někdy je. Ale jakmile jsem přišel na zimák, soustředil jsem se už jenom na hokej.
Gólová radost Washingtonu, uprostřed je český útočník Jakub Vrána.
Jakub Vrána z Detroitu přihrává v utkání proti Columbusu.
V Detroitu jste se hodně líbil, novináři popisovali váš trejd jako brilantní tah a důležitý dílek do skládačky v přestavbě mužstva. Máte zájem být dál její součástí?
Mluvil jsem s manažerem Stevem Yzermanem. Měli jsme celkem dobrý pohovor o všem, co se v téhle sezoně odehrálo. Rozebírali jsme to i s trenérem, ale o budoucnosti jsme se ještě nebavili. Za sebe můžu říct, že jsem se v týmu cítil dobře. Chci jim pomoci vším, co umím, a zlepšit mužstvo. A rád bych sem přenesl zkušenosti získané ve Washingtonu a převést je do zápasů. Uvidíme, co bude dál.
Budete jedním z lídrů i na mistrovství světa?
Chci tady ukázat, co umím. V pátek jsem stihl první trénink, pobavil jsem se trochu i s kluky.
