"Nejvíc to bývalo vyhecované, když za Pittsburgh hrál Džegr a koučoval tam pan Hlinka," vzpomíná Kubina. "To bylo jako hrát proti nároďáku a nebude se to opakovat." V takových zápasech byl ochoten položit život. Tampa sice v NHL prohrává na požádání, avšak na Pittsburgh se jí většinou dařilo.
Kubina u hrazení „masíroval“ Jágra, nenechal se oklamat kličkou. A Jágr soptil: "Hraj hokej!" Kubina si rýpnul: "Tak dej góla!" Láska mezi nimi rozhodně neplanula. "Neměli jsme se dvakrát rádi. Jarda občas vypadal naštvaně," tvrdí obránce. "On většinou do těla nehraje, ale na mě to občas zkoušel."
Zatímco ostatní hvězdy NHL proti Tampě sbíraly body po hrstech, zbitý Jágr vycházel s prázdnou. Jak ho Kubina nejvíc trápil? "Nadávky a slovní narážky mi nevadí," říká Jágr. "Lítají kolem mě pořád. Štve mě, když mě někdo silou, rychlostí a šikovností vymaže."
V národním týmu se z nepřátel stala dvojice kamarádů. Vyhoví si v zápasech, při tréninku spolu soutěží proti brankáři Salfickému v nájezdech. Špičkují se a radí, jak přemoci soupeře. "Stoprocentně je mi milejší hrát s Džegrem než ho někde nahánět," tvrdí pětadvacetiletý Kubina, jenž si s geniálním forvardem rozumí. Odhadne chvíli, kdy si najet a přijmout jeho ostrý pas. Tak prudký, že slabším hráčům leckdy odskočí.
Statný Moravan totiž není bourací typ. Rád testuje své šikovné ruce v ofenzivě. Jágr si z něj utahuje, že nehraje pravého zadáka, ale vysunuté levé křídlo. "Klape nám to," tvrdí Kubina. "Jarda má vynikající přehled. Na můj gól proti Němcům mi dal parádní přihrávku přesně na hokejku, i když jsem byl obsazený."
Ještě jednu akci spolu mají domluvenou. Jakmile v přesilovce Jágr vyjíždí od zadního mantinelu, Kubina se cpe před branku. "Cloním bekům i gólmanovi, mám na to postavu," líčí. "Džegr takhle dal gól Japoncům. Snad nám to tady půjde dál a ještě líp."
