„Také to byl tehdy v Porubě první gól v utkání. Jsem sváteční střelec. Ale ano, vzpomněl jsem si,“ usmívá se jedenadvacetiletý bek, který během sezony povýšil do první obranné dvojice vedle finského šikuly Aleksi Salonena.
Skóroval jste v oslabení. Co vás to napadlo vydat se do trháku?
Dali si krosovou nahrávku a puk se zvláštně odrazil od mantinelu. Vypíchl jsem ho a viděl, že je tam jenom jeden obránce. Vyjel jsem a už od začátku jsem věděl, že vystřelím. Zkusil jsem to a spadlo to tam, i když jsem to chtěl udělat jinak.
Na blafáky si nevěříte?
Na tréninku ano. Ale to je jiné než v zápase, kde se do takových situací moc často nedostávám, takže sebedůvěra není tak veliká.
Zlínský brankář Michal Kořének si kryje bližší tyč. Vpravo obránce Beranů Vojtěch Riedl.
Vyrovnání na 1:1 vás nakoplo?
Každý gól v zápasech play off je klíčový, a když padne v oslabení, je o to lepší. A co si pamatuji, z přesilovky nám gól ještě nedali, což je super, protože je mají výborné. Jsme na ně dobře nachystaní.
Dohromady v obou zápasech v Prostějově jste vedli sedm minut, i tak máte ve středu první mečbol. Je to velká vzpruha?
Hlavně první zápas, ve kterém jsme ve třetí třetině otočili z 1:3 na 5:3.
Což muselo Prostějovské deprimovat. Působili dost podrážděně.
Snažím se to nevnímat. Mají šikovné hráče, individuality. Naše výhoda je v týmovosti. Na střídačce se navzájem podporujeme, což dělá v zápase strašně moc. Kdykoliv se stane chyba, oklepeme se a jedeme dál. V tom máme větší sílu.
V sezoně jste takových utkání moc neotočili, teď najednou tři po sobě. Kde se to ve vás najednou vzalo?
Máme zkušené mužstvo, starší kluky, kteří hráli play off nesčetněkrát. Pak se to doplní mladšími, kteří do toho jdou se vší vervou. Když jsme loni udělali šňůru sedmi osmi vítězství, najednou si více věříte s pukem, odráží se k vám, přeje štěstí.
Uzavřu se do své bubliny, říká před vstupem do play off zlínský gólman Huf |
Celkově se letošní sezona podobá loňské, že?
Zase jsme se dostali do šestky na úkor Přerova. Volno nám pomohlo, odpočinuli si, nachystali se na čtvrtfinále s Prostějovem. Je to jeden z nejlepších mančaftů ligy. Jsou silní, nepříjemní, šikovní s pukem, tlačí se do brány.
Loni jste se ze všech tří venkovních sérií vraceli za stavu 1:1, teď vedete 2:0. Příjemná změna?
Ven jedete s plánem uhrát alespoň jeden bodík, což je super, protože loni jsme doma v play off ani jednou neprohráli. Stav 2:0 málokdo čekal. Jsem přesvědčený, že je to zasloužené. Oni do nás vletí jako u nich, musí vyhrát. Budou nepříjemní, rýpat do nás. Nenechat se vyloučit bude důležité, každá jejich přesilovka je velké nebezpečí.
V obou utkáních jste měli velkou podporu fanoušků a góly slavili pod jejich kotlem. Náhoda?
Paradoxně až na jeden jsme všechny dali do brány na jejich straně. Je fajn, že stojí za plexisklem a můžeme to oslavit s nimi. Doufám, že ve Zlíně přijde co nejvíce lidí a udělají tady peklo. V Prostějově je průměrný zimák a šli slyšet výborně. Mohlo jich být na čtyři sta. Skvělá podpora.
Oproti loňské sezoně je vaše role v týmu výraznější. Jak vnímáte posun do první obrany.
Měl jsem těžší začátek. Byl jsem zraněný, moc nehrál. Teď jsem dostal šanci, snažím si ji využít co nejvíce. Užívám si každý zápas.
Prospělo vám, že jste se rozehrával v Hodoníně ve druhé lize?
Soutěž je čím dál tím kvalitnější. Vzhledem k tomu, že jsem byl dvakrát zraněný v rozestupu tří týdnů, mi to pomohlo. Znám tam spoustu kluku, je tam skvělá parta, skvělý trenér.
Aleksi Salonen zažil ve Zlíně vítěznou premiéru.
Jak máte v páru s Finem Salonenem rozdělené úlohy?
S ním se hraje super. Cokoliv se stane na ledě, o tom si promluvíme v klidu na střídačce. Jazyková bariéra není, anglicky umím slušně. Ale tvořit nechám více jeho, přece jen jsem defenzivnější. I když se snažím být komplexnější a hrát i dopředu.
Něco z finštiny jste pochytil?
Pár nadávek jsem se naučil, stejně jako kluci z Finska ty české. (smích) Ale to je všechno. Finština je moc těžká.
