Za Stašou tenkrát zaostali třeba i Jiří Tlustý nebo Michal Řepík, pozdější kanonýři světového formátu. Jenže zatímco oni ve svých kariérách vesměs zdárně pokračovali, on se při pouti za slávou ztratil v zamořeném ovzduší českých zimáků. Narazil na překážky ve vlastní mysli. Vyprchalo z něj dětské nadšení. Proměnil se v přehlíživého výrostka. Poztrácel motivaci. V pouhých jedenadvaceti skončil.
„Našel jsem ve vaření opravdovou vášeň, což je základ. Stejně jako v hokeji nebo jakékoli jiné práci.“