Vzpomenete si, kdy jste naposledy hrál podobně důležité utkání?
V roce 1991 jsme s Edmontonem v NHL bojovali o postup do play off do posledního kola. Bylo to v sezoně po zisku Stanley cupu a my ji hodně podcenili.
Jaká je teď nálada v kabině?
Bojovná. V úterý se ukáže, kdo s koho. Musíme ve vzájemném zápase předvést, kdo je lepší.
Pokud prohrajete, spadnete do baráže. Je to hodně svazující?
Když se nám povede utkání jako v neděli proti Pardubicím, nemusíme se bát. Je také dobře, že je tu právě baráž. V případě neúspěchu nic nekončí, nikam se hned nepadá jako dřív. Na zápas se těším!
S Kladnem už se dlouho počítalo, že skončí poslední. Nebude tedy Litvínov pod větším tlakem?
To si nepřipouštíme. Oni byli v krizi a i po výměně trenéra jim to nešlo. Pak se zvedli a dohnali nás. Je to sport. My teď musíme hrát jako v každém jiném zápase.
Je pro vás výhoda, že vám stačí remíza?
Víme, že nejde hrát na remízu. Kdybychom tam jeli s tím, že nám stačí 0:0, můžeme také dostat gól třicet vteřin před koncem, což se nám právě na Kladně v této sezoně stalo.
Mění se vám nějak příprava?
Teď už nic nového nenatrénujeme. Nemůžeme se snažit hrát jiný systém hry. To bychom asi narazili.
Jaký vývoj zápasu se dá očekávat?
Nebude to otevřená hra nahoru dolů. Oba týmy budou vycházet ze zabezpečené obrany. A budou čekat na chybu soupeře. Pokud by se takhle čekalo až do konce, nám by to vyhovovalo (smích). Po skončení bychom odjeli domů a Kladno by čekala baráž.
