V čem jste se zlepšili oproti prvnímu finálovému zápasu?
Především jsme přidali na bojovnosti. Z porážky jsme nedělali tragédii, první zápas série po přestávce se nám obvykle nevydaří. Stejné to bylo se Spartou. Před druhým utkáním jsme si řekli, že musíme víc bojovat. Vždyť je to finále a někdo si ho už třeba nezahraje.
Byli jste ve druhém zápase lepší, nebo se Pardubice zhoršily?
Pardubice jistě nebyly horší než v prvním utkání. My jsme ale začali hrát svou hru. Na soupeři se trošku podepisují absence zraněných beků. Do obrany musí jít útočníci, což není ideální, přestože třeba Ota Janecký má velké zkušenosti.
Kde byl zlomový okamžik?
Určitě to byla dvojnásobná přesilovka Pardubic, která trvala přes minutu a půl. Kdo chce v utkání vyhrát, musí tak dlouhou početní převahu využít.
Nepříjemné určitě bylo i čtyřminutové vyloučení vašeho Posmyka.
V play-off hraje oslabení pár hráčů, takže každá přesilovka soupeře nám ubírá síly. Musíme se vyvarovat zbytečných faulů.
Stejně jako Petr Sailer jste dal gól střelou nad Svobodovu lapačku. Byl to taktický záměr?
To ne. Já jsem zprvu přemýšlel, že vrátím puk Milanu Antošovi. Asi si to myslel i Svoboda a pohnul se tím směrem. Tak jsem vystřelil a spadlo to tam.
