„Jako hráč mám stále touhu a chuť posouvat se výš,“ hlásí produktivní útočník. V nejvyšší soutěži si dvaadvacetiletý hráč v 59 zápasech za Vervu připsal 22 bodů (7+15), v první lize jich během 120 utkání zvládl dokonce 80 (35+45). V nadcházející sezoně se bude opět soukat do dresu Litoměřic.
Proč se o vás říká nebo říkalo, že jste problémový?
Ono se to se mnou táhne od mládežnických kategorií. Okolí, které mě zná, mě považuje za normálního, obyčejného kluka, který si na nic nehraje. A já sám sebe taky tak vnímám. Možná v pubertě jsem měl vroubky, ale každý udělal nějaké chyby. Nemyslím si, že jsem sígr, grázl. Domnívám se, že život jsem si urovnal a je to dobré.
Zlomený, opuštěný, nevrlý. Hokejový talent Svoboda o cestě ze dna |
Co jste vyváděl?
O mně se toho napovídala spousta. V osmnácti právě to, že jsem problémový. Já si prostě nenechám sr… na hlavu. Když cítím, že je něco vůči mně špatně, nějakou nespravedlnost, nebojím se říct svůj názor nahlas. A je mi jedno, jestli to je člověk na stejné úrovni jako já, nebo někdo, kdo je v hierarchii třeba padesát míst nade mnou.
I loni kolem vás bylo rušno v Litvínově. Co se stalo?
Od letní přípravy jsem věděl, že se mnou asi nepočítají. Udělala se spolupráce se Sokolovem, Litvínov mě tam chtěl poslat, já nechtěl. Proč bych tam byl, když o mě projevily zájem Litoměřice? Bydlím tady, mám tu tátu, barák. Neviděl jsem důvod, proč jít do Sokolova. Už toho na mě bylo moc. Nechci, aby to vyznělo blbě, ale cítil jsem křivdu. V přípravě jsem nedostal prostor, abych něco ukázal. Šanci jsem měl asi jen ve dvou zápasech. Když mě pak poslali do Sokolova, řekl jsem, že končím s hokejem.
Vážně jste s ním chtěl praštit?
Byl jsem rozhodnutý. Měl jsem to dlouho v hlavě. Sokolov mi nedával smysl. Lidé si myslí, že my všichni bereme velké peníze. Já si naopak myslím, že jsem velké peníze nebral. Měl jsem v plánu s hokejem skončit, ale byla to až poslední varianta. Jsem rád, že se to povedlo tak, že jsem nakonec do Litoměřic šel. Mám poslední rok smlouvy s Vervou, pak se uvidí, co dál.
Jakou roli ve vaší touze vrátit se domů hrála tátova nemoc?
Měl rakovinu prostaty, byl jsem mu nablízku, je na všechno sám. Chtěl jsem být doma. Logicky. Na co být v Sokolově, kde budu sám a pomalu nebudu mít na jídlo. A nemohl bych tátovi ani pomoct. Kdyby se to nepovedlo, možná bych ten rok vynechal. A mohlo být po hokeji. Dopadlo to dobře. Co za tím stálo, to nechci říkat.
Jak je tátovi?
Už se dostal z nejhoršího.
Litvínovský Svoboda: Jako McDavid? Je jinde, ale trochu se to podobalo |
Co vy a Litvínov?
Měl bych mít napsané střídavé starty do Litvínova, co jsem slyšel. Záleží, jestli mě budou chtít. Když nebudu mít zápas v Litoměřicích, rád se tam ukážu. Primárně se soustředím, abych hrál za Stadion, to mě zajímá nejvíc. Jsem litoměřický, jsem tady doma a cítím se tu skvěle. Kádr se trošku obměnil, co se týče zázemí, nemůžeme si na nic stěžovat.
Loni jste měl slušnou sezonu, se 38 body jste byl čtvrtý nejproduktivnější hráč Stadionu.
Já úplně spokojený nebyl. Nějaké body jsem udělal, skončili jsme pátí v základní části, došli do play off, ale vypadli jsme hned v prvním kole, což je škoda. A podle play off se určuje, jak sezona dopadla. Bohužel jsme vyfičeli moc brzy. Lidi okolo klubu jsou super, to je skvělé.
Jakou máte dál motivaci?
Soustředím se na každý den. Hlavně na tuhle sezonu, chci ji odehrát co nejlíp, pak se uvidí, co bude dál. Nechci vyzrazovat své plány. Ale nejsou daleké. Dojít s Litoměřicemi co nejdál, aby hokej lidi bavil a chodili se na nás rádi koukat. Já se vždycky v kariéře budu snažit posunout co nejvýš. Jestli to bude extraliga, nebo jiná soutěž v zahraničí, to momentálně netuším.
Po sezoně hrozil litoměřickému klubu krach, pomohla až půjčka od města. Nebál jste se?
Ani na chvilku jsem si nepřipouštěl, že by se tady hokej nehrál. Nějaké riziko bylo, naštěstí se sehnaly peníze a pokračuje se.
Už bez kapitána Jana Výtiska, jenž přestoupil do Frýdku-Místku. Jak bude v kabině a na ledě chybět?
On byl velká osobnost, strašně čestný chlap, jeho slovo mělo váhu. Když něco v kabině řekl, nikdo si proti němu nic nedovolil. Měl přirozený respekt. Ne jako když máte v práci šéfa nad vámi, nemáte ho rád, ale musíte ho poslouchat. On byl prostě jeden z nás a ten přirozený respekt měl proto, jaký je.
Kdo teď potáhne kabinu?
Kapitán bude Jirka Jebavý, převezme jeho roli. Máme docela mladý tým, takže uvidíme, kdo bude vůdce. Někdo na ledě, někdo v kabině. Hlavně ať je dobrá parta, ve sportu hraje důležitou roli. Zvlášť když první liga zase bude vyrovnaná. Loni tam nebyl nikdo, kdo by zaostával nebo byl jasně na spadnutí. Bude to boj.