Kultovní bitva Brno - Jihlava se vrací. Jak vzpomíná legendární Meixner?

Jsou to nejúspěšnější hokejové kluby v Česku. Přesto se v nejvyšší soutěži 21 let míjely. O víkendu se to změní, Kometa hostí Jihlavu. Na souboje legendárních týmů vzpomíná Jaromír Meixner.

Jaromír Meixner | foto: Marie Stránská, MAFRA

Na požádání vám poví výsledky zápasů, které se odehrály před více než půl stoletím. A přesně!

Jaromír Meixner je hokejový pamětník, bývalý novinář, ale především legenda Komety a pětinásobný mistr ligy.

Nechybělo však moc, aby někdejší vynikající obránce sbíral tituly s Jihlavou, za kterou coby voják dvě sezony hrál. Když se ale ozval klub z jeho rodného města, Meixner v Dukle trenéru Pitnerovi oznámil: „Když mě bude Kometa chtít, půjdu do Brna klidně pěšky!“

Nyní je na jeho vzpomínky pravá chvíle. V neděli se od 17.00 Kometa a Jihlava – s 12 tituly nejúspěšnější kluby naší hokejové historie – opět po 21 letech střetnou v extralize. A Meixner vypráví o kultovních soubojích dvou gigantů v šedesátých letech. „Hodně se to mastilo,“ líčí 77letý chlapík.

„Štvalo nás, že nevyhráváme, ale člověk přijde na to, že nic netrvá věčně.“

Jaromír Meixner, legenda Komety

Vybaví se vám vzpomínka na nějaký konkrétní zápas?
Vzpomínám si na jeden, kdy jsme v Brně měli Jihlavu šíleně na háku (dobový tisk psal o události jako o nešťastném 13. kole v sezoně 1970/71 – pozn. aut.). Bylo to už v době, kdy Jihlava sbírala tituly. Nějaký pitomec ale hodil z tribuny na led monočlánek, který trefil jihlavského brankáře Jirku Crhu. Měl z toho nakonec nějaké tři štychy. Bylo to v první třetině, vedli jsme a věděli jsme, že na ně máme a vyhrajeme. Jenže se začalo vyjednávat a Jarda Pitner takticky řekl, že brankář je zraněný, nemůže hrát a ať to rozhodčí fouknou. Náš trenér Láďa Bouzek mu říká: „Dejte tam náhradního gólmana. My ho tam dáme taky!“ Ale nepřistoupili na to. Věděli, že když se to nedohraje, bude to vina Komety. Zápas jsme kontumačně prohráli 0:5 a cítil jsem, že se rivalita Komety ze Slovanu Bratislava přesunula na Jihlavu.

Přerostlo to někdy v nevraživost?
Mastilo se to hodně. Protože se hrálo bez helem a hokejky a puky lítaly nahoru, hodně tekla krev. Potom sekery po rukách, hokej byl celkově brutálnější. U nás to ale bylo nastavené tak, že jsme v Brně byli kvůli hokeji, a ne abychom se prali. Když měl někdo takovou tendenci, starší borci si ho zavolali a řekli mu: „Kamaráde, ty budeš na trestné lavici a my za tebe budeme dřít?“ I proto to nemůžu říct, že by třeba s Jihlavou docházelo k velkým konfliktům. To se Slovanem to někdy dunělo škaredě, s Jihlavou se to nervalo.

On-line

Duel Brno vs. Jihlava sledujte podrobně.

A co nějaké provokace?
Jarda Holík byl velkej provokatér, nic si nenechal líbit, ale byl to můj kamarád. Nikdy nezapomenu, když začínala sláva Jihlavy a Starej (Holíkova přezdívka) na zimáku v Brně seběhl po schodech, potom se pokračovalo za brankou, zatočilo se doprava, kus doprostřed a do kabin. Stadion byl narvaný, hučel a Starej šel první a všem ukazoval: Vyhrajeme! (Dvěma prsty naznačuje „V“ jako symbol vítězství.)

Co se stalo po roce 1966, kdy jste s Kometou získali poslední titul a přišla nadvláda Jihlavy?
Štvalo nás, že nevyhráváme, ale člověk přijde na to, že nic netrvá věčně. Jednou ta éra Bubníků, Dandů, Bartoňů a Vaňků musela skončit. V okamžiku, kdy zanikla Rudá hvězda (bývalý název brněnského klubu) a nemohla si brát výborné hráče na vojnu, se ukázalo, že doplnit tým z vlastních zdrojů není jednoduché, a padalo to do průměru. Žádní supermani jako Vláďa Nadrchal, Jarda Jiřík nebo Pepík Černý nepřicházeli. Taky byla možnost odejít ven jako Ruda Potsch do Německa. Sestava se měnila, vytrácel se duch, který v Kometě vládl.

„Ukradený“ titul

Kometa na 12. titul nemusela čekat dlouhých 51 let. V sezoně 1970/71 brněnští hokejisté ovládli dlouhodobou část soutěže, což v tehdejší éře znamenalo zisk mistrovského poháru. Jenže svazoví činovníci se usnesli, že o titulu poprvé (a nadlouho také naposled) rozhodne play-off. „Trenér Láďa Bouzek tvrdil, že se to udělalo navíc tak, aby to bylo výhodné pro Jihlavu,“ říká bývalý bek Komety Jaromír Meixner. Vítězové z Brna v semifinále udolali 4:3 na zápasy Kladno, které skončilo třetí. Druhá Dukla si poradila 4:0 se čtvrtým Slovanem a ve finále odpočatější Dukla porazila Kometu 3:0 na duely.

Jaký?
Staří borci si tým drželi na uzdě, a kdo se nepodřídil týmu, skončil. Z toho mám takový zážitek se Zdeňkem Kepákem, který byl od rány. Když ho někdo přetáhl, hned mu to chtěl vracet. Jako Kometa jsme hráli zrovna v Jihlavě, strhla se mela a já viděl, jak má zarudlé oči. Měl jsem pocit, že ho vylučují, jenže on se tam pořád motal. Pro jistotu jsem ho odtáhl na lavici hanby a posadil ho tam, protože jsem měl strach, aby ještě nevynadal rozhodčímu a nedostal vyšší trest. Za chvíli z hanby vylezl a všichni se divili, protože ho nikdo nevyloučil. Takže si dělali srandu, že jsem ho vyloučil já (usměje se). Jinak ale byl Zdenek spíš on můj anděl strážný.

Jihlava dlouho v počtu titulů vedla 12:11. Bylo pro vás zadostiučinění, že Kometa na jaře dorovnala skóre?
S Jardou Holíkem jsme si každý měsíc telefonovali, štengrovali se, udržovali kontakty. Když jsme byli ve sračkách, říkal mi Starej: „Co jste s tím provedli? Vy už nikdy nepostoupíte!“ Měl jsem svěšené uši, nic jsem neříkal, a nebýt Libora Zábranského, klub by možná ani nebyl. Potom do toho spadli oni, a když se Kometa po čase zvedla, dával jsem mu to vyžrat zase já. A on jen mručel: „No jo, na to jsi čekal!“ Bylo srandovní, když Kometa hrála semifinále v Litvínově (jaro 2015), před zápasem mně volal: „Přeju vám, abyste vyhráli a postoupili do finále. V něm ale nesmíte vyhrát, abyste nás nedohnali!“ Nakonec jsme je dohnali později, ale to už jsem musel zavolat jeho bráchovi Jirkovi, načež on jako známý kliďas odpověděl: „No jo, ale taky vám to hodně dlouho trvalo.“

A kdo dřív získá 13. titul?
(usměje se) To je dobrá otázka. Jihlava je považovaná za outsidera, i když tomu začátek nenasvědčuje. Experti říkají, že mají nováčkovské nadšení. Ale je dobře, že se jim daří. Béďa Ščerban (šéf Dukly) to má složitější, Jihlava je menší město, navíc se fackují s fotbalisty. Momentálně k tomu má blíž Kometa, mančaft se po titulu v podstatě nezměnil. Ale během dvou tří let se to může změnit. Jak říkám, nic netrvá věčně.

Suchý: V Brně byl hluk jako při startu rakety

On měl zájem, klub jakbysmet, vše bylo domluvené. Stačilo, aby Jan Suchý sedl před domem do auta, odjel do Brna, kde by kývl Kometě.

„Říkal jsem si, že bych to mohl zkusit někde jinde. Navíc jsem myslel, že by tam byla i lepší koruna,“ vzpomíná bývalý hokejový obránce na závěr šedesátých let. „Nakonec z toho sešlo. Manželka se cukla, že z Jihlavy nepůjde, protože jsme měli oba rodiče v Havlíčkovým Brodě. Ale nelituji, že jsem zůstal,“ ujišťuje Suchý.

Kultovní bitvy úspěšných hokejových dynastií tak zažil pouze v dresu Dukly. „Když přišel v Brně na stadion Jarda Holík, bouřilo to, až to hezké nebylo,“ líčí sedminásobný československý šampion. „Kdyby se tehdy měřily decibely, nevím, jak by to dopadlo třeba v porovnání s nějakou raketou,“ usměje se 73letá legenda Dukly, která se letos po 12 letech vrátila do nejvyšší soutěže. „Musím říct, že Jihlava nehraje špatně. Výkony mě překvapily,“ chválí bývalý československý reprezentant svoje jihlavské následovníky.

Na vlastní oči Duklu v extralize ještě neviděl. „Už se mně na hokeje moc jezdit nechce. Jsem takový starý dědek,“ glosuje Suchý.

I proto bude nedělní duel extraligového mistra a nováčka, který má úvodní buly v 17.00, sledovat jen na dálku. „Myslím, že Brno vyhraje. Má kvalitnější mančaft,“ porovnává jihlavská ikona.

Tým Komety navíc posílí účastník olympiády v Soči Michal Barinka. Bývalý bek Sparty v pátek s brněnským týmem trénoval.

(Jan Salichov, Jan Daněk)