Odmítá ale, že se Kometa může uklidnit, protože sezona už jí nedopadne průšvihem, jímž by nepostup do čtvrtfinále byl.
„Na hodnocení je dost času. My jdeme i do další série s Třincem s tím, že chceme postoupit, a uděláme pro to maximum,“ vyhlíží 28letý obránce.
Hostování mu skončí v dubnu, nebránil by se ale zůstat.
Plní se obratem v předkole to, s čím jste do Komety nastupoval?
Jsem strašně rád, že jsme to zvládli. Ukázali jsme perfektní charakter týmu. První dva zápasy se nepovedly, my jsme ale nic nezabalili. Každý věřil, že to otočíme, což je perfektní, a nakonec to tak i dopadlo.
Vyburcovala vás obava z toho, že rozpačitá sezona dostane černou tečku?
Osobně jsem do série šel s tím, že jsem jednoznačně věřil, že ji vyhrajeme. Ani jsem nepřemýšlel nad tím, co by se dělo, kdyby se to nepodařilo. Jsme za to rádi, a samozřejmě čím bychom šli dál, tím by sezona byla úspěšnější. Teď se musíme nachystat na Třinec.
 |
Hodně se během série s Vítkovicemi mluvilo o poradě uvnitř týmu po dvou prohrách. O co šlo?
Mělo by zůstat v kabině, co si tam řekneme. Bavili jsme se o tom, jak jsme do předkola vstoupili, a nikomu to nebylo lhostejné. Něco jsme si k tomu řekli a následovaly tři perfektní zápasy.
Byli jste na sebe naštvaní, když jste se minulý týden vraceli z Ostravy za stavu 0:2?
Nikdo nebyl rád. Jeli jsme tam s tím, že minimálně jeden zápas chceme urvat. Bohužel se to nepovedlo. Vítkovice byly velmi těžký soupeř, byly na nás perfektně nachystané. Nebylo to nic jednoduchého. Věřit se ale musí do poslední vteřiny.
Řekl vám obrat něco o Kometě, v níž jste pořád ještě nováčkem?
Ukázalo se, že charakter v tom týmu je. Nikdo nic nebalil, nezoufal, šli jsme si dál za svým. Vítkovice hrály super hokej, měly plno zblokovaných střel. To bylo až neuvěřitelné. Těžko se k jejich bráně dostával puk, kolikrát jsem bránu při střele ani neviděl. Nicméně za 14 dnů se nikdo nebude ptát, jestli to bylo 3:0, nebo 3:2.
Pokud nejste moc dobití, není 3:2 i cennější?
Naučili jsme se to, že i za nepříznivého stavu se musí bojovat. O tom je play off. Může nám to dodat sebedůvěru, nakopnout nás to.
Věřil jste, zvlášť po kolísání formy v základní části, že to v Kometě je?
Její sílu jsem viděl hned na prvním tréninku, kvalita je tam obrovská. Akorát jsme se občas potýkali s tím, že jsme kvalitu z tréninků nedokázali dostat do zápasů. Přišlo mně, že některé zápasy jsme nehráli to, na co tým měl. Tím jsme ztratili několik bodů.
Všímal jste si během série s Vítkovicemi jiskření mezi hráči Komety a jejich bývalými spoluhráči na protější straně, jichž bylo v čele s Janem Hruškou dost?
Tomuhle se snažím vyhýbat, raději se soustředím na svoji hru. Nebylo tam nic zákeřného, co by bylo za hranou. Každý chce vyhrát, to je logické, emoce k tomu patří, ale záludnosti se neděly.
Obránce Petr Gewiese vyprávěl, že jste ho slovně posílali pracovat rukama do Šumperka, odkud do Vítkovic přišel.
Zrovna tady ten hráč Gewiese odehrál parádní zápasy. Ukázal, že na extraligu jednoznačně má, byl platný. Klobouk dolů před ním. A jestli mu někdo od nás nadával do zedníků? Neslyšel jsem to, nevšímal jsem si toho. Podle mě to odvádí od hry. Někomu to sedí, že se pokřikováním dostane víc do zápasu. Já to nemusím.
Extraliga čím dál víc obdivuje vašeho mladého spoluhráče z první obrany Filipa Krále. I vy?
Filip je perfektní, talentovaný kluk. Hraje dobře, věří si na puku. Jsem rád, že s ním můžu hrát, doufám, že on to vidí podobně, a přál bych mu, aby to ukazoval v příští sezoně v Americe.
Znal jste ho, než jste se potkali v Brně?
Přiznám se, že neznal. Samozřejmě jsem věděl, že přišel z Přerova. V autobuse cestou z Ostravy mi říkal, že jsme proti sobě hráli jedno léto inline hokej, když nastupoval za Boskovice, tak to jsem taky nevěděl. (úsměv) Má super sezonu.
Nepřipomíná vám tahle spolupráce vaše někdejší spojení se zkušeným Martinem Hamrlíkem ve Zlíně, kde jste začínal?
Tolik jsem toho s ním nenahrál, on je stejně jako já pravák. Chodili jsme spolu na nějaké přesilovky. A hlavně mně je osmadvacet roků. Necítím se být tak starý, abych se pasoval do role mentora, jakou měl Larry (Hamrlík) ve Zlíně.
Vítkovický Jan Hruška (nahoře) v souboji s brněnským Petrem Zámorským.
Proslýchá se, že jste se v Kometě dohodl na pokračování. Potvrdíte to?
Vím, že agent s panem Zábranským jedná, ale podepsanou smlouvu ještě nemám. Pořád platí to stejné, že makám na tom, aby to dopadlo. Teď to ale neřeším. Chci mít čistou hlavu na zápasy. Co začalo play off, jsem ani s agentem nemluvil. Nějací kluci to honí i v této době, ale já to beru tak, že na jednání bude potom půl roku čas. Nejsem z toho nervózní. Byly roky, kdy jsem smlouvu podepisoval v červenci.
Takže už ne Švédsko, jak se říkalo v zákulisí, ale Brno?
Od té doby, co jsem do Brna přišel, jsem spokojený. Byl bych rád, kdybychom se dohodli. Je to ale pořád otevřené.
Možnost, že byste šel do Zlína, který měl vás i Petra Holíka také oslovit, je uzavřená?
Nechci to komentovat, tohle řeší agent. Já mám informace od něho. Tohle je jeho práce.
Žluté tkaničky, stará výstroj. I to je ZámorskýKřiklavě žluté tkaničky v jeho botách k modrobílým barvám brněnské Komety neladí, Petr Zámorský je ale měnit nebude. Hraje s nimi už od žákovských let. Stejně tak mu od dorostu vydržela výstroj, kterou si raději nechá opravovat, než by ji vyměnil. „Ty tkaničky jsem si nasadil, když jsem byl malý kluk. Několikrát už jsem říkal, že je sundám, ani se mi nějak extra nelíbí, ale nerad měním staré věci,“ přiznal s úsměvem odchovanec Zlína, který modrou a žlutou barvu vyznává. Aktuálně by prý potřeboval vyměnit náloketníky. „Jsou rozpadlé a popraskané, neodhodlal jsem se ale vzít nové. Pět roků bych potřeboval novou vestu a chrániče holení, to je ale to stejné jako s náloketníky - mám rád svoje staré věci. Mám je osahané. Asi bych se ani necítil dobře, kdybych měl měnit tkaničky,“ myslí si. Jedna a ta samá výstroj s ním prošla všechna zahraniční angažmá včetně zámoří. „Jedna šikovná paní mi vždycky opraví, co je potřeba, a hraju dál,“ usmívá se Zámorský. |
