Co rozhodlo sérii s Plzní?
Důležité byly první dvě výhry venku a pak gól Martina Erata v závěru třetího duelu. Ale základ byly ty první zápasy v Plzni, které nám daly velké sebevědomí. Přesto bych neřekl, že jsme byli nějak extra lepší, byla to vyrovnaná série. Rozhodly maličkosti.
Vyhráli jste všechny zápasy venku, čím to, že vám tak sedí?
Možná je to shoda náhod, jak ten zápas vyjde. Ale spíš je to tím, že je domácí tým na začátku série pokaždé pod tlakem, že musí první zápasy zvládnout. Je to hodně o nervech, o hlavě.
Celou sérii jste měli v režii a dávali góly, když jste potřebovali. Také náhoda?
Otázka štěstí. Šli jsme celou dobu naplno, každý makal za druhého a vyplatilo se to. Teď naposledy bylo důležité, že jsme hráli úplně jinak než zápasy doma, kde nás Plzeň možná trošku přehrávala. Byl to úplně jiný výkon, byli jsme mnohem agresivnější.
Dostal se vám do hlavy po vyrovnání Plzně vůbec náznak pochybnosti, že byste utkání nezvládli?
Šli jsme do toho s tím, že chceme za každou cenu vyhrát. Tady je potřeba říct, že zlom přišel ve chvíli, kdy Plzeň za stavu 2:1 netrefila odkrytou bránu. A my pak vzápětí přidali třetí gól. To je trošku položilo.
Řekněte: není letošní Kometa ještě vyzrálejší než ta loňská?
To se teď nedá hodnotit, protože jsme ještě nevyhráli titul. Uvidíme po finálové sérii.
Chtěl byste raději Třinec, či Hradec? Nebo budete raději, aby se druhá semifinálové série táhla co nejdéle a soupeře se unavil?
Myslím, že je to úplně jedno. Dopadne to, jak to dopadne. My si potřebujeme odpočinout, zregenerovat a vlítneme na to.
Na ledě působíte suverénně. Z čeho vychází ten klid?
Naše síla je v tom, že máme silné všechny čtyři lajny, zodpovědnost je rozložená. Je to ale také o klidu v hlavě. Snažíme se hrát celou dobu systém.
