Ve čtvrtek jste hrál v Minsku v KHL, v pátek extraligu proti Spartě. Jaká to byla šichta?
Těžká, protože Sparta se zvedá. Má silný mančaft, relativně vysoký a tvrdý. Já toho navíc moc nenaspal, ve čtvrtek se v Minsku o pár hodin zpozdilo letadlo. Skočil jsem do toho rovnýma nohama. Není sranda cestovat přes celou republiku. Od 2. třetiny to nebyl z naší strany špatný zápas.
Jak vypadalo vaše putování?
Hráli jsme o půl osmé večer minského času, u nás bylo půl šesté. Z letiště jsme vyletěli ve čtvrt na tři, vrátili jsme se taky ve čtvrt na tři ráno, to kvůli časovému posunu. Manželku jsem viděl deset minut, děti vůbec, sbalil jsem se a vyrazil. Z Bratislavy jsem to odšoféroval sám. Přijel jsem okolo osmé ráno do Litvínova, všechny formality jsem musel vybavit. A pak jsem nemohl usnout, i když jsem byl strašně unavený. Jenže předtím jsem si dal nějaké redbully a kávy.
Spíte obecně špatně?
Poslední dobou mám problémy se spánkem, protože ty tripy v KHL jsou náročné. Teď jsme v Ufě měli čtyři hodiny posun, v Nižněkamsku dvě hodiny. Je to těžké. Ale mám na usnutí nějaké triky.
Proč jste kývl Litvínovu?
V médiích se tři týdny dozadu objevila zpráva, že jdu do Olomouce. Nevím, odkud se to sebralo, mě nikdo nekontaktoval. A ani se jim nedivím, hrají dobře. Byla to kachna. Litvínov mě oslovil už na začátku ledna, vzal jsem si pár dní na rozmyšlenou a potom, když jsme odjížděli na desetidenní trip, jsem jim to odsouhlasil.
Co si od angažmá slibujete?
Abychom zachránili ligu.
Čím přispějete vy?
Jsem jen jeden článek. Pokud nebudeme tahat všichni, od prvního do posledního hráče, budeme mít problém. Ale myslím, že jsou tady dobří kluci. Musíme mít lepší začátky, udržet disciplínu. A taky je potřeba štěstí, musíme mu jít naproti.
Jaké bylo rozhodování, zda kývnout?
Vůbec ne jednoduché. Litvínov má pravděpodobně před sebou ještě 26 zápasů, Slovan jen dva, končí 1. března. Sezona je náročná, v nohách mám 60 zápasů i s přípravou, od 1. července jsem na ledě. Ale tak jsem se rozhodl. Dva roky jsem nemohl hrát, tak jsem si řekl, co bych za to tehdy dal. Věřím, že se mnou budou spokojení a neudělám tady ostudu.
Litvínov je dole tabulkově i psychicky. Ani to vás neodradilo?
Já taky nepřišel z Petrohradu… I Na Slovanu byla nálada trošku skleslá. Ale nemohli jsme si dovolit hrát na půl plynu, šlo nám o budoucí fleky, museli jsme bojovat až do konce. Hokejový život není jen o play-off, ale i o prohrách, z kterých se musíte poučit.
Jaké bude hrát o záchranu?
Není to nikdy jednoduché, ale já mám stoprocentně hlavu soustředěný na tenhle cíl. Ve Slovanu nám už na začátku prosince uteklo play-off a lidi se ptali, jakou máme motivaci. Ale tu máme už odmala, když jsme začínali: bavit se hokejem, ukázat lidem tu radost. Platí si lístky, zaslouží si, abychom ani jeden zápas nevypustili.
