Trenér Petr Rosol si vaši hru oblíbil. Poměrně rychle jste se prokousal do prvního útoku.
Doufám, že do toho kolektivu trochu přispívám a šlape to. Vůbec nejde o to, jestli člověk hraje v první nebo sedmé lajně. Jsem rád, že jsem dostal šanci a odvděčil se za ni.
Kdy se začala vaše pozice v týmu měnit?
Asi po sérii s Vrchlabím. Tady je to opravdu jedno, kde hrajete. Všechny lajny se dostanou na led stejně a jsou vyrovnané. Já jsem rád, že u toho jsem.
Zvlášť když střílíte důležité góly. Jako ten rozdílový na 3:1 v pátém utkání.
Všechny góly jsou důležitý, jsem rád, že se nám podařilo v tom zápase odskočit o dvě branky. To se nám do té chvíle nedařilo.
Trefil jste to výstavně, vaši spoluhráči Mikulík a Ludvík perfektně blokovali soupeře po buly. Byla celá situace nacvičená?
Je to tak. Hlavně Miki vyhrál parádně buly. Jenom jsem si najel a Ludva hráče dobře odblokoval. Měl jsem chvilku na střelu, i když jsem střílel přes dva borce Boleslavi. Schwarz nic neviděl, a právě proto to byl gól.
Schwarz si vás bude pamatovat.
To je mi jedno. Baví mě překonávat každého gólmana. I na tréninku.
Snížili jste sérii na 2:3. Ale Boleslav prohlašuje, že třikrát po sobě určitě neprohraje. Jaký je váš názor?
Já bych se na jejich slova vůbec nekoukal, rozhoduje se přece na ledě. Nás zajímá jen další zápas, který začíná 0:0. Oba potřebují vyhrát. Kdo bude odolnější a mít víc štěstí, zvítězí. Chceme konečně dělat fanouškům radost z hokeje.
